Přeskočit na obsah

Fluorid olovnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fluorid olovnatý
Obecné
Systematický názevFluorid olověný
Anglický názevLead(II) fluoride
Německý názevBlei(II)-fluorid
Sumární vzorecPbF2
Vzhledbílý prášek nebo krystalky
Identifikace
Registrační číslo CAS7783-46-2
PubChem24549
Vlastnosti
Molární hmotnost245,20 g/mol
Teplota tání824 °C
Teplota varu1 292 °C
Teplota změny krystalové modifikace427 °C (α → β)
Hustota8,445 g/cm3 (α)
7,750 g/cm3 (β)
Index lomunD= 1,766 26
Rozpustnost ve vodě0,064 g/100 g (20 °C)
0,0673 g/100 g (25 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
kys. fluorovodíková
kys. chlorovodíková (málo)
Součin rozpustnosti2,69×10−8
Měrná magnetická susceptibilita−2,96×10−6 cm3 g−1
Struktura
Krystalová strukturakosočtverečná (α)
krychlová (β)
Hrana krystalové mřížkymodifikace α
a= 388,9 pm
b= 642,8 pm
c= 763,3 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−676,6 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt48,5 J/g
Entalpie varu ΔHv653 J/g
Standardní molární entropie S°113,0 J K−1 mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−630,5 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp0,302 J K−1 g−1
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
R-větyR61, R20/22, R33, R62, R50/53
S-větyS53, S45, S60, S61
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid olovnatý (chemický vzorec PbF2) je bílá práškovitá nebo krystalická látka, velmi omezeně rozpustná ve vodě. Je dobře rozpustný v roztoku kyseliny fluorovodíkové za vzniku fluorokomplexů olova, rozpustnější, ovšem stále málo, v roztoku kyseliny chlorovodíkové, s kyselinou sírovou reaguje a s kyselinou dusičnou reaguje za horka.

Fluorid olovnatý se používá:

Příprava

[editovat | editovat zdroj]

Fluorid olovnatý lze připravit několika způsoby. Jednou možností je reakce hydroxidu olovnatého Pb(OH)2 nebo uhličitanu olovnatého PbCO3 s kyselinou fluorovodíkovou a směs se následně odpaří do sucha:

Pb(OH)2 + 2 HF → PbF2 + 2 H2O nebo PbCO3 + 2 HF → PbF2 + H2O + CO2

Jinou možností je srážení roztoku dusičnanu olovnatého Pb(NO3)2 kyselinou fluorovodíkovou nebo nějakým rozpustným fluoridem jako je fluorid draselný. Vzniklý fluorid olovnatý se následně odfiltruje:

2 KF + Pb(NO3)2 → 2 PbF2 + KNO3 nebo 2 HF + Pb(NO3)2 → 2 PbF2 + HNO3

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lead(II) fluoride na anglické Wikipedii.

  1. a b Lead fluoride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.