Fluorid nikelnatý
| Fluorid nikelnatý | |
|---|---|
 | |
-fluoride-unit-cell-3D-balls.png) | |
| Obecné | |
| Systematický název | Fluorid nikelnatý |
| Anglický název | Nickel(II) fluoride |
| Německý název | Nickel(II)-fluorid |
| Sumární vzorec | NiF2 |
| Vzhled | žlutavé až zelené krystaly |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 10028-18-9 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 233-071-3 |
| PubChem | 24825 |
| SMILES | F[Ni]F |
| InChI | InChI=1S/2FH.Ni/h2*1H;/q;;+2/p-2
Key: DBJLJFTWODWSOF-UHFFFAOYSA-L |
| Číslo RTECS | QR6825000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 96902 g/mol |
| Teplota tání | 1474 °C (2685 °F; 1747 K) |
| Teplota varu | 1750 °C (3182 °F; 2023 K) |
| Hustota | 42 g/dm3 |
| Rozpustnost ve vodě | 40 g/l (25 °C) |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | rutilu |
| Bezpečnost | |
 GHS08  GHS09 | |
| H-věty | H317, H334, H341, H350i, H360D, H372, H400, H410 |
| P-věty | P203, P260, P261, P264, P270, P272, P273, P280, P281, P284, P302+352, P304+340, P318, P319, P321, P333+313, P342+316, P362+364, P391, P405, P501 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fluorid nikelnatý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem NiF2.
Příprava[editovat | editovat zdroj]
Fluorid nikelnatý je připravován reakcí chloridu nikelnatého s fluorem při teplotě 350 °C:[1][2][3]
- NiCl2 + F2 → NiF2 + Cl2
Lze jej také syntetizovat z prvků při teplotě 550 °C:[3]
- Ni + F2 → NiF2
Další metodou je reakce niklu s kyselinou fluorovodíkovou:[3]
- Ni + 2 HF → NiF2 + H2
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Fluorid nikelnatý je žlutavá až zelená pevná látka tvořící tetragonální hygroskopické krystaly se strukturou rutilu. Tvoří hydráty.
Kontaktem fluoridu nikelnatého s anorganickými kyselinami vzniká fluorovodík, příklad reakce s kyselinou dusičnou:
- NiF2 + 2 HNO3 → Ni(NO3)2 + 2 HF
Fluorid nikelnatý reaguje se silnými zásadami za vzniku hydroxidu nikelnatého:
Fluorid nikelnatý tvoří s fluoridem draselným komplex, tetrafluoronikelnatan draselný:
- NiF2 + KF → K[NiF3]
- K[NiF3] + KF → K2[NiF4]
Využití[editovat | editovat zdroj]
Fluorid nikelnatý se využívá jako katalyzátor přípravy fluoridu chlorečného.[4] Využívá se také v katodách baterií.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fluorid nikelnatý na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Nickel(II) fluoride na anglické Wikipedii a Nickel(II)-fluorid na německé Wikipedii.
- ↑ PRIEST, Homer F.; SWINEHERT, Carl F. Anhydrous Metal Fluorides. Příprava vydání Ludwig F. Audrieth. 1. vyd. Svazek 3. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-0-470-13162-6, ISBN 978-0-470-13234-0. DOI 10.1002/9780470132340.ch47. S. 171–183. (anglicky) DOI: 10.1002/9780470132340.ch47.
- ↑ GREENWOOD, N. N.; EARNSHAW, Alan; GREENWOOD, N. N. Chemie der Elemente. 1. korrigierter Nachdr. d. 1. Aufl. vyd. Weinheim Basel (Schweiz) Cambridge New York, NY: VCH 1707 s. ISBN 978-3-527-26169-7. (německy)
- ↑ a b c WIBERG, Egon; WIBERG, Nils. Lehrbuch der anorganischen Chemie. Příprava vydání Arnold F. Holleman, Gerd Fischer. 102., stark umgearbeitete und verbesserte Auflage. vyd. Berlin New York: Walter de Gruyter 2149 s. ISBN 978-3-11-017770-1. (německy)
- ↑ SMITH, D. F. Chlorine Pentafluoride. Science. 1963-09-13, roč. 141, čís. 3585, s. 1039–1040. Dostupné online [cit. 2023-08-24]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.141.3585.1039. (anglicky)
- ↑ PUBCHEM. Nickel fluoride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. [cit. 2023-08-24]. Dostupné online. (anglicky)