Anorganické kyseliny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Anorganické kyseliny (také minerální kyseliny) jsou kyseliny odvozené od jedné nebo více anorganických sloučenin. Všechny tyto kyseliny uvolňují vodíkové kationty a ve vodných roztocích tvoří konjugované báze.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

K běžně používaným minerálním kyselinám patří kyselina sírová, chlorovodíková a dusičná. Minerální kyseliny mohou být velmi silné (superkyseliny, například kyselina chloristá) i slabé (například kyselina boritá). Jsou většinou velmi dobře rozpustné ve vodě a nerozpustné v organických rozpouštědlech.

Anorganické kyseliny se pouřívají v mnoha oblastech chemického průmyslu jako výchozí suroviny pro výrobu dalších látek, organických i anorganických. Velká množství těchto kyselin – hlavně kyseliny sírové, dusičné a chlorovodíkové – se pro komerční použití vyrábějí ve velkých továrnách.

U anorganických kyselin se také často využívá jejich žíravost, například zředěný roztok kyseliny chlorovodíkové se používá na odstranění usazenin z vnitřku ohřívačů vody, přičemž jsou učiněna opatření, aby kyselina nepoškodila ohřívač. Tento proces se nazývá odvápnění.

Výroba ve světě[editovat | editovat zdroj]

Výroba kyselin ve světě
2014
Kyselina miliony tun
Sírová 200
Dusičná 60
Fosforečná 38
Chlorovodíková 20

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mineral acid na anglické Wikipedii.