Přeskočit na obsah

Fluorid germanatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fluorid germanatý
Obecné
Systematický názevFluorid germanatý
Anglický názevGermanium difluoride
Německý názevGermanium(II)-fluorid
Sumární vzorecGeF2
VzhledBílé hygroskopické krystaly
Identifikace
Registrační číslo CAS13940-63-1
PubChem6327235
SMILESF[Ge]F
InChIInChI=1S/F2Ge/c1-3-2
Key: GGJOARIBACGTDV-UHFFFAOYSA-N
Vlastnosti
Molární hmotnost110,61 g/mol
Teplota tání110 °C (230 °F; 383 K)
Teplota varu130 °C (266 °F; 403 K) (sublimuje)
Hustota3,61 g/cm3
Rozpustnost ve voděreaguje s vodou za vzniku kyseliny fluorovodíkové
Struktura
Krystalová strukturaortorombická
Hrana krystalové mřížkya = 0,4682 nm
b = 0,5178 nm
c = 0,8312 nm
Z = 4
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid germanatý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem GeF2.

Příprava a reaktivita

[editovat | editovat zdroj]

Fluorid germanatý lze připravit redukcí fluoridu germaničitého kovovým germaniem při teplotě 150-300 °C:[1][2][3]

GeF4 + Ge → 2 GeF2

Zahříváním dochází k disproporcionaci:[3]

2 GeF2 → GeF4 + Ge

S fluoridovými anionty poskytuje trifluorogermanatý anion:[3]

GeF2 + NaF → Na[GeF3]

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Fluorid germanatý je bílá pevná látka, která je rozpustná ve 48% kyselině fluorovodíkové. Lze jej destilovat ve vakuu při 130 °C a nad 160 °C se rozkládá za změny barvy. Má silné redukční schopnosti.[2] Na vlhkém vzduchu dochází k přeměně na hydroxid germanatý.[4]

Fluorid germanatý tvoří ortorombickou krystalovou strukturu s prostorovou grupou P212121 (Číslo 19), pearsnovým symbolem oP12 a mřížkovými konstantami a = 0,4682 nm, b = 0,5178 nm, c = 0,8312 nm, Z = 4 (čtyři strukturní jednotky v elementární buňce). Krystalová struktura fluoridu germanatého je tvořená polymerními řetězci trigonálních pyramid GeF3 propojených můstkovými fluoridy.[5] Další méně častá forma fluoridu germanatého má tetragonální krystalovou strukturu s prostorovou grupou P41212 (Číslo 92), pearsnovým symbolem tP12 a mřížkovými konstantami a = 0,487 nm, b = 0,6963 nm a c = 0,858 nm.[6]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Germanium difluoride na anglické Wikipedii a Germanium(II)-fluorid na německé Wikipedii.

  1. GREENWOOD, Norman Neill; EARNSHAW, Alan. Chemistry of the elements. 2nd ed. vyd. Oxford Auckland Boston [etc.]: Butterworth-Heinemann ISBN 978-0-7506-3365-9. 
  2. a b Handbuch der präparativen anorganischen Chemie. 1. 3., umgearb. Aufl. vyd. Stuttgart: Enke 608 s. ISBN 978-3-432-02328-1. S. 230. (německy) 
  3. a b c HOUSECROFT, Catherine E.; SHARPE, Alan G. Anorganická chemie. 1. vyd. Praha: VŠCHT, 2014. 1152 s. ISBN 978-0-273-74275-3. S. 446. 
  4. PERRY, Dale L. Handbook of Inorganic Compounds. [s.l.]: CRC Press 584 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4398-1462-8. S. 187. (anglicky) 
  5. TROTTER, James; AKHTAR, M.; BARTLETT, Neil. The crystal structure of germanium difluoride. Journal of the Chemical Society A: Inorganic, Physical, Theoretical. 1966, s. 30. Dostupné online [cit. 2023-11-13]. ISSN 0022-4944. DOI 10.1039/j19660000030. (anglicky) 
  6. ADAMS, G.P.; ALBRITTON, L.M.; BONNELL, D.W. A new solid phase in germanium difluoride. Journal of the Less Common Metals. 1971-05, roč. 24, čís. 1, s. 113–116. Dostupné online [cit. 2023-11-13]. DOI 10.1016/0022-5088(71)90174-3. (anglicky)