Diborotetrafluorid
| Diborotetrafluorid | |
|---|---|
 | |
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Diborotetrafluorid |
| Anglický název | Diboron tetrafluoride |
| Německý název | Dibortetrafluorid |
| Sumární vzorec | B2F4 |
| Vzhled | bezbarvý plyn |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 13965-73-6 |
| PubChem | 139653 |
| SMILES | FB(F)B(F)F |
| InChI | InChI=1S/B2F4/c3-1(4)2(5)6
Key: WUWOPJNIAKTBSJ-UHFFFAOYSA-N |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 97,61 g/mol |
| Teplota tání | −56 °C (−69 °F; 217 K) |
| Teplota varu | −34 °C (−29 °F; 239 K) |
| Hustota | 4,3 kg/m3 |
| Rozpustnost ve vodě | reaguje s vodou |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −1440,1 kJ*mol−1 |
| Standardní molární entropie S° | 317,3 J*mol−1*K−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −1410,4 kJ*mol−1 |
| Měrné teplo | 79,1 J*mol−1*K−1 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Diborotetrafluorid je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem (BF2)2.
Příprava[editovat | editovat zdroj]
Diborotetrafluorid lze získat reakcí diborotetrachloridu s fluoridem antimonitým:[1]
- 3 B2Cl4 + 4 SbF3 → 3 B2F4 + 4 SbCl3
Spolu s dalšími fluoridy boru vzniká diborotetrafluorid také při průchodu fluoridu boritého přes bor při teplotě 1900–2000 °С.[1] Lze jej také připravit reakcí fluoridu boritého s fluoridem borným, přičemž je nutné zabránit vzniku vyšších polymerů.[2]
Vzniká také reakcí fluoridu boritého s mědí. Za tímto účelem se kovová měď odpařuje elektrickým ohřevem ve vakuu a pára tvořená atomy mědi kondenzuje společně s fluoridem boritým při -196 °C:[3]
- 2 BF3 + 2 Cu → B2F4 + 2 CuF
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Diborotetrafluorid je bezbarvý hořlavý plyn, který reaguje s vodou. Stejně jako diborotetrachlorid tvoří adukty a pomalu se rozkládá na fluorid boritý a fluorid borný (8 % za den při pokojové teplotě).[1] Diborotetrafluorid je izoelektronický se šťavelany. V pevném skupenství má diborotetrafluorid planární molekulu s úhlem vazeb přibližně 120°.[3] Délka vazby B-B je 172 pm.[4] Monokrystaly sloučeniny obsahují dvě molekuly v jednoklonné krystalové soustavě s prostorovou grupou P21/n (číslo 14, poloha 2) a s parametry mřížky a = 549 pm, b = 653 pm, c = 483 pm a β = 102,5°.[5]
Přidáním diborotetrafluoridu k Vaskově komplexu vzniká triboryliriditý derivát, příklad borylového komplexu přechodných kovů:[6]
- 2 B2F4 + IrCl(CO)(PPh3)2 → Ir(BF2)3(CO)(PPh3)2 + ClBF2
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Diboron tetrafluoride na anglické Wikipedii a Dibortetrafluorid na německé Wikipedii.
- ↑ a b c HOLLEMAN, Arnold F.; WIBERG, Egon; WIBERG, Nils. Lehrbuch der anorganischen Chemie. [s.l.]: de Gruyter 2033 s. Dostupné online. ISBN 978-3-11-012641-9. (německy)
- ↑ TIMMS, P.L. Low Temperature Condensation of High Temperature Species as a Synthetic Method. Svazek 14. [s.l.]: Elsevier Dostupné online. ISBN 978-0-12-023614-5. DOI 10.1016/s0065-2792(08)60006-0. S. 121–171. (anglicky)
- ↑ a b STEUDEL, Ralf. Chemie der Nichtmetalle: mit Atombau, Molekülgeometrie und Bindungstheorie. [s.l.]: de Gruyter 602 s. Dostupné online. ISBN 978-3-11-012322-7. (německy)
- ↑ GREENWOOD. Chemistry of the Elements. [s.l.]: Elsevier Science & Technology Books book s. Dostupné online. ISBN 978-0-08-037941-8. (anglicky)
- ↑ TREFONAS, Louis; LIPSCOMB, William N. Crystal and Molecular Structure of Diboron Tetrafluoride, B2F4. The Journal of Chemical Physics. 1958-01-01, roč. 28, čís. 1, s. 54–55. Dostupné online [cit. 2023-11-11]. ISSN 0021-9606. DOI 10.1063/1.1744079. (anglicky)
- ↑ NEEVE, Emily C.; GEIER, Stephen J.; MKHALID, Ibraheem A. I. Diboron(4) Compounds: From Structural Curiosity to Synthetic Workhorse. Chemical Reviews. 2016-08-24, roč. 116, čís. 16, s. 9091–9161. Dostupné online [cit. 2023-11-11]. ISSN 0009-2665. DOI 10.1021/acs.chemrev.6b00193. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Diborotetrafluorid na Wikimedia Commons
