Borylové komplexy přechodných kovů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Struktura borylových ligandů v komplexech s kovy

Komplexy borylenů s přechodnými kovy jsou sloučeniny obsahující formálně aniontová centra tvořená atomy boru koordinovanépřechodnými kovy.[1] Jejich obecný vzorec lze zapsat jako LnM-BR2 nebo LnM-(BR2LB) (L = ligand, R = H nebo organický substituent, LB = Lewisova zásada). Příkladem může být (C5Me5)Mn(CO)2(BH2PMe3) (Me = methyl).[2]

Tyto sloučeniny, obzvláště pak katecholboranové a pinakolboranové, jsou meziprodukty borylací katalyzovaných přechodnými kovy.

Struktura (PMe3)4RhB(pinakolátu).[3] (růžová = B, modrozelená = Rh, červená = O, oranžová = P)

Příprava[editovat | editovat zdroj]

Komplexy borylů a kovů se většinou připravují oxidačními adicemi. Vazby B-H i B-B se adují na komplexy kovů s nízkými oxidačními čísly, například katecholboran se váže na Pt0 za vzniku borylhydridu.[4]

C6H4O2BH + Pt(PR3)2 → C6H4O2B Pt(PR3)2H

Přidáním diborotetrafluoriduVaskově komplexu vzniká triboryliriditý derivát:[4]

2 B2F4 + IrCl(CO)(PPh3)2 → Ir(BF2)3(CO)(PPh3)2 + ClBF2

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Transition metal boryl complex na anglické Wikipedii.

  1. Geoffrey J. Irvine, M. J. Gerald Lesley, Todd B. Marder, Nicholas C. Norman, Craig R. Rice, Edward G. Robins, Warren R. Roper, George R. Whittell, L. James Wright. Transition Metal−Boryl Compounds: Synthesis, Reactivity, and Structure. Chemical Reviews. 1998, s. 2685–2722. DOI 10.1021/cr9500085. 
  2. A. Staubitz; A. P. M. Robertson; M. E. Sloan; I. Manners. Amine− and Phosphine−Borane Adducts: New Interest in Old Molecules. Chemical Reviews. 2010, s. 4023–4078. DOI 10.1021/cr100105a. 
  3. BORNER, C.; BRANDHORST, K.; KLEEBERG, C. Selective B–B bond activation in an unsymmetrical diborane(4) by [(Me 3 P) 4 Rh–X] (X = Me, OtBu): a switch of mechanism?. Dalton Transactions. 2015, roč. 44, čís. 18, s. 8600–8604. Dostupné online [cit. 2023-11-11]. ISSN 1477-9226. DOI 10.1039/C5DT00618J. (anglicky) 
  4. a b NEEVE, Emily C.; GEIER, Stephen J.; MKHALID, Ibraheem A. I. Diboron(4) Compounds: From Structural Curiosity to Synthetic Workhorse. Chemical Reviews. 2016-08-24, roč. 116, čís. 16, s. 9091–9161. Dostupné online [cit. 2023-11-11]. ISSN 0009-2665. DOI 10.1021/acs.chemrev.6b00193. (anglicky)