Dobytí Mallorky

Dobytí Malorky
	konflikt: Reconquista
	Boje evropských těžkooděnců s Maury v Madině Mayurqa
Trvání	1228–1231
Místo	Mallorca
Výsledek	aragonské vítězství
Změny území	dobytí ostrova Aragonskou korunou a založení Mallorského království
Strany
Aragonská koruna; Marseille; Narbonne; Janovská republika; Řád templářů; Řád johanitů; mallorští povstalci;	Almohadský chalífát
Velitelé
Jakub I.; Vilém z Montcady; Berenguer de Palou II.; Nuño Sánchez; Pedro z Urgellu; Hug IV. z Empúries; Bernat de Santa Eugènia; Íbn Abbad (Ben Abet);	Abú Jahja; Abú'l-Ula Idrís al-Ma'mun; Fat Alláh; Abú Hafs íbn Sajri; Xuiap de Xivert;
Síla
15 000 pěšáků,; 500–1 500 rytířů,; 25 lodí, 12 galér	18 000–42 000 mužů,; 1 000–5 000 jezdců
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobytí Mallorky v letech 1228–1231 bylo vojenské tažení reconquisty aragonského krále Jakuba I. proti středomořskému ostrovu Mallorca, které bylo od roku 1203 součástí muslimské říše Almohadů, ale místní vládce Abú Jahja zde vybudoval polo-nezávislé knížectví formálně podřízené almohadskému chalífovi. Konečné dobytí ostrova křesťanskými vojsky vedlo k zřízení Mallorského království králem Jakubem, které se připojilo k zemím Aragonské koruny. Přesto bylo de facto nezávislé. Téhož roku kapituloval ostrov Menorca a roku 1235 Jakub rozšířil nové království ještě o Ibizu, kterou dobyl samostatným tažením. Teprve až roku 1349 bylo Mallorské království plně včleněno do zemí Aragonské koruny.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Conquest of Majorca na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobytí Mallorky na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Související

Křížové výpravy

Svatá země 1095–1291 (Outremer)	Lidová (1096) První (1095–1099) výprava (1100–1101) Norská (1107–1110) Benátská (1122–1124) Damašská (1129) Druhá (1147–1149) Norská roku 1152 (1152–1155) tažení do Egypta (1154–1169) v Rudém moři (1182) Třetí (1189–1192) Německá (1197–1198) Čtvrtá (1202–1204) Dětské (1212) Pátá (1217–1221) Šestá (1228–1229) Baronská (1239–1241) Pastýřská (1251) Sedmá (1248–1254) výprava roku 1267 výprava roku 1269 Osmá (1270) Devátá (1271–1272) poslední intervence (1299–1300, 1301)	Klečící rytíř, vyobrazení z Westminsterského žaltáře

Reconquista 718–1492	Barbastro (1063) Baleáry (1113–1115) Las Navas de Tolosa (1212) Pastýřská (1320)

po roce 1291	Chudinská (1309) Smyrenské (1343–1351) Alexandrijská (1365) Mahdijská (1390) Tedelská (1398) Annabská (1399) proti Tatarům (1399)

severní výpravy proti „pohanům“	Kalmarská (1123) Venedská (1147) Švédské (tři) Livonská (13. století) Pruská (1217–1274) Litevská (1283–1410)

evropské výpravy proti „kacířům“ (a neposlušným panovníkům)	Albigenská (1209–1229) Drentská (1228–1232) Stedingerská (1233–1234) Bosenská (1235–1241) Novgorodská (1241–1242) Aragonská (1284–1285) Česká proti valdenským (1340) Despenserova (1382–1383) Španělská Armada (1588)

proti husitům	První (1420) Druhá (1421–1422) Třetí (1427) Čtvrtá (1431) Česko-uherské války (1468–1478)

pozdní výpravy proti Osmanským Turkům	Savojská (1366) Nikopolská (1396) Varnská (1444) projekt Evžena IV. (1444–1445) projekt Kalixta III. (1455–1458) projekt Pia II. (1463–1464) Portugalská (1481)