Křížová výprava roku 1269
| Křížová výprava roku 1269 | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Křížové výpravy | |||
| Trvání | 1269 | ||
| Místo | Svatá země, Outremer | ||
| Výsledek | neúspěch | ||
| Změny území | Status quo ante bellum | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Křížová výprava v roce 1269, někdy označovaná také jako Jakubova nebo katalánská (nemá nic společného s aragonskou křížovou výpravou), bylo menší vojenské tažení aragonského krále Jakuba I. do Svaté země s úmyslem podpory slábnoucích křižáckých držav v Zámoří, resp. mongolského Ílchanátu, který se stal spojencem křesťanů proti Mamlúkům. Jakubova výprava předcházela větší osmé křížové výpravě v roce 1270 a skončila neúspěchem. Záměrem výpravy bylo přeplout Středozemní moře, vylodit se v Levantě a poté se spojit armádami Ílchanátu proti egyptským mamlúkům. Jakubovo tažení ovšem skončilo neúspěchem.

Cestou zastihla Jakubovu flotilu silná bouře a část námořních sil spolu s králem byla odvolána. Křížová výprava pokračovala pod vedením Jakubových nemanželských synů Fernanda Sáncheze de Castro a Pedra Fernándeze de Híjar, ti sice úspěšně dorazili do přístavu Akkon, ale navázat setkání s mongolskými spojenci se nepodařilo a na jaře roku 1270 odpluli s nepořízenou zpět domů.
Roku 1270 proběhla další velká v pořadí již osmá křížová výprava, která nyní pro změnu zamířila do Ifríkíje (s centrem v současném Tunisku), odkud by poté bylo možné napadnout mamlúcký Egypt.
