Křižácké nájezdy v Rudém moři
| Nájezdy Renauda de Châtillon v Rudém moři | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Křižácko-ajjúbovské války | |||
 Pevnost na ostrově Grája (zvaném též Faraonův ostrov) poblíž Akaby, který roku 1182 obléhal Ranaud z Châtillonu během tažení proti Mekce | |||
| Trvání | 1182–1183 | ||
| Místo | Rudé moře, Akabský záliv | ||
| Výsledek | ajjúbovské vítězství
| ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Křižácké nájezdy v Rudém moři byly série válečných útoků v roce 1182, které měly podobu námořních pirátských nájezdů. Byly vedeny jedním z předních křižáckých vůdců francouzského původu Renaudem ze Châtillonu, toho času vládcem Zajordánska (Oultrejordainu) v Jeruzalémském království. Nájezdy byly vedeny proti přístavním městům v Rudém moři, které byly pod kontrolou ajjúbovského sultanátu. Renaudovým plánem bylo napadnout svatá města islámu Mekku a Medínu z moře. Díky včasné reakci ajjúbovských sil k tomu nedošlo. Naopak, sám Renaud musel následně po své provokaci čelit obléhání vlastního sídla v Keraku.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Roku 1182 vyplul Renaud de Châtillon, křižácký vůdce a pán Zajordánska, s eskadrou lodí na Rudé moře. Jeho cílem bylo plenit přístavy muslimů v tomto moři, přepadávat karavany a útočit na svatá města Mekku nebo Medínu.
Renaud měl už v té době špatnou pověst zloducha, protože předtím brutálně přepadl Kypr a mučil antiochijského patriarchu Aimeryho z Limoges, aby ho donutil poskytnout mu peníze na jeho vojenská dobrodružství.
Renaud nechal materiál pro pět lodí vozit po souši v „soupravě“ ze svého hradu v Keraku v Zajordánsku do Akabského zálivu (část Rudého moře). Zmocnil se akabského přístavu Ayla a zahájil blokádu ostrova Grája nedaleko Akaby, známého křižákům jako Ile de Graye.
Renaudova flotila se plavila po Akabském zálivu k západnímu pobřeží Rudého moře se záměrem přepadávat egyptské přístavy a obchodní lodě. Po vyplutí z přístavu Ajdhab se expedice vrátila na východní (arabský) břeh a zaútočila na přístavy podél pobřeží od Rabigu (90 mil severně od Džiddy) po al-Hauru.
V Egyptě nechal al-Ádil, bratr ajjúbovského vládce Saladina, převézt válečné lodě z Alexandrie a Fustatu do Rudého moře, aby pronásledovaly francké lupiče. Velitelem ajjúbovské flotily byl Husam al-Dín Lu'lu, admirál arménského původu. Lu'lu prolomil blokádu ostrova Grája a zničil dvě Renaudovy lodě.
Muslimská flotila se plavila po Rudém moři a zajala kotvící francké lodě. Renaudovi nájezdníci přistáli se svými loděmi u břehu a uprchli do arabské pouště. Lu'lu je pronásledoval. Křižákům se dostalo pomoci od místních beduínů. Lu'luovy lidé pronásledovali Franky pět dní a poté se jim podařilo zajmout téměř všechny nájezdníky.
Al-Ádil původně nechával čtvrtinu kořisti zajatým lupičům, jeho bratr Saladin ho však přemluvil, aby to nedělal s tím, že když Frankové prokázali schopnost zaútočit na svatá města islámu, měli by být popraveni, aby se zpráva o jejich vpádu nedostala ke křižákům v Outremeru.
Renaudovi, který byl vůdcem tohoto bezprecedentního vpádu, se podařilo uprchnout zpět do jeho pevnosti v Keraku v Zajordánsku. Sám Renaud pak musel čelit ajjúbovskému obléhání Keraku.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Crusader Raids on the Red Sea na anglické Wikipedii.
