Výprava na Baleárské ostrovy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Výprava na Baleárské ostrovy
konflikt: Křížové výpravy
Poloha taify Mallorca

Trvání11131115
MístoBaleárské ostrovy
Výsledekvítězství křižáků, ukončení pirátství
Strany
křížová výpravakřížová výprava křížová výprava taifa Mallorcataifa Mallorca taifa Mallorca
Almorávidé Almorávidská říše
Velitelé
Pietro Moriconi
Ramon Berenguer III.
Hugo II. Emúrijský
Saltaro z Torres
Ramon I. z Baux
taifa Mallorca Abú-l-Rabi Sulajmanbílá vlajka
taifa Mallorca Abú al-Mundhir †
Síla
Pisánská republika 300 pisánských lodí,
Barcelonské hrabství 150 katalánských a provensálských lodí
neznámá
Ztráty
neznámé vysoké

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výprava na Baleárské ostrovy v letech 11131115 byla vojenská expedice v podobě křížové výpravy proti muslimskému taifskému státu Mallorce. Výprava se zakládala na smlouvě uzavřené mezi Pisánskou republikou a barcelonským hrabětem Ramonem Berenguerem III., přičemž měla také podporu papeže Paschala II. a šlechty v Katalánsku a Okcitánii. K výpravě se připojily také kontingenty ze střední Itálie, Sardinie a Korsiky. Inspirací k výpravě mohla být křižákům norská křížová výprava krále Sigurda I., která roku 1108/1109 napadla Formenteru a v roce 1115 završila dobytí Baleár, avšak v křesťanském držení setrvala pouze do příštího roku. Hlavním pramenem o křížové výpravě na Baleárské ostrovy je pisánská kronika Liber maiolichinus, která byla dokončena v roce 1125.

V červnu křižácké loďstvo nejprve zaútočilo na ostrov Ibiza, která se nachází mezi Mallorkou a španělskou pevninou. Po dobytí Ibizy se křižáci vylodili na sousedním největším ostrově a v srpnu 1114 oblehli Palmu de Mallorca, nicméně křižácké obléhání se vleklo a netrpělivá katalánská hrabata z Barcelony a Empúries, jejichž hrabství se nacházela nejblíže ostrovům, zahájila s muslimským vládcem Mallorky mírová jednání, zřejmě s vidinou, že s ním mohou dojednat každoroční vyplácení tributu a zrušení pirátských nájezdů výměnou za ukončení obléhání a odchod křižáckého vojska. K tomu však nedošlo, neboť pisánský arcibiskup Pietro Moriconi rozhovory přerušil a krom toho část pisánské flotily byla napadena muslimskými posilami od Almorávidů z pevninského přístavu Dénia. Obléhané město kapitulovalo v dubnu 1115 a po něm křižáci pokračovaly v dobývání dalších baleárských měst a osvobozování křesťanských zajatců, zatímco vládce taify byl jimi zajat a odveden do italské Pisy.

Udržení Baleár však nemělo dlouhého trvání, pouze po několik měsíců. V roce 1116 Mallorku dobyli nazpět Almorávidé z Pyrenejského poloostrova. Úspěchem křižáckého tažení tak bylo pouze ukončení pirátství, které mělo základnu na Mallorce.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1113–1115 Balearic Islands expedition na anglické Wikipedii.