Savojská křížová výprava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Savojská křížová výprava
konflikt: Křížové výpravy
{{{alt}}}
Savojští křižáci na fresce biskupského paláce v Colle Val d'Elsa
trvání: 13661367
místo: Bulharsko, Gallipoli a Konstantinopol
výsledek: dobytí Gallipoli a bulharského pobřeží
změny území: dobyté území vráceno Byzantské říši
strany
křížová výpravakřížová výprava křížová výprava Osmanská říše Osmanský sultanát
Bulharská říše Tarnovské carství
Dobrudžský despotátDobrudžský despotát Dobrudžský despotát
velitelé
Osmanská říše Murad I.
Coat of arms of the Second Bulgarian Empire.svg Ivan Alexandr
Dobrudžský despotát Dobrotitsa

síla
neznámá neznámá

Savojská křížová výprava v roce 1366 byla jednou z pozdních nábožensky motivovaných válečných tažení proti muslimům. K její realizaci došlo z iniciativy papeže Urbana V. a na základě stejného plánu, do něhož spadala také alexandrijská křížová výprava podniknutá o rok dříve. Na rozdíl od ní byla tato namířena proti Osmanské říši expandující na Balkáně. Výpravě, jíž velel savojský hrabě Amadeus VI. ve spolupráci s Uhrami a Byzancí, se podařilo dobýt na Osmanských Turcích město Gallipoli. Po tomto úspěchu sešlo od původního záměru bojovat s Turky a křížová výprava se obrátila proti Bulharské říši na severu. Křižácká flotila přeplula Bosporskou úžinu a vplula do Černého moře, odkud přepadávala přístavní města na bulharském pobřeží. Nevelká dobytá území křižáci přenechali upadající Byzantské říši, která se na výpravě rovněž podílela.

Mapy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Savoyard crusade na anglické Wikipedii.