Diskuse:Sametová revoluce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Snažim se sehnat dobové fotky k událostem, ale pokud ne, nemáte někdo nápad, co dojít vyfotit jako ilustrační fotky a nebo místa, která jsou do dneška důležitá? Díky--Chmee2 00:14, 23. 3. 2008 (UTC)

Teď mě napadá, že až se dopíše pasáž o pozdějším vnímání, tak by sem šlo hodit fotku některého z těch politiků při každoročním kladení květin na Národní. Vím, že Luděk při tom fotil Václava Klause, ale možná je těch fotek víc. --Dezidor 00:21, 23. 3. 2008 (UTC)
to je dobrej nápad :) Díky ti za něj, kdyby ještě něco přilítlo, sem s tim :) jdu se kouknout po těch fotkách na commons --Chmee2 00:22, 23. 3. 2008 (UTC)

Připomínky WPK[editovat zdroj]

Když na to takhle zběžně mrkám, tak mě napadá:

  1. proč je sametová revoluce v uvozovkách? to je ňákej neustálenej výraz? - pokud ano, je nutno osadit minimálně dva refy
  2. ad oddíl "Pozadí" - nejedná se o vlastní výzkum - já nevím, těch příčin, proč se zhroutil komunismus v československu může být víc
  3. ad oddíl "předehry" - to zní divně, nebyl by jinný název?
  4. oddíl "od 17. listopadu" bych predelal na "Sled událostí" a zaradil pod to i prosinec
  5. oddíl "nejasnosti a teorie" je blbe napsan, protože je postaven jen na jednoum zdroji a navíc neni wikifikován
  6. zcela chybí literatura


--- to je zatím vše, příště se vrhnu na hlubší průběr. --Juan de Vojníkov 21:09, 10. 4. 2008 (UTC)

Tak tedy moje připomínky:

  1. od začátku mi to přijde dost jednostraně laděné, přece jen jsme encyklopedie a na tyto věci bychom měli hledět z trochu většího nadhledu
  2. s předchozím souvisí poněkud méně encyklopedický styl, věci jako „nebyl zmařen jediný život“ nebo „představy demokratického vývoje vzaly za své“ jsou obraty vhodné tak do umělecké, možná ještě bulvárně publicistické, literatury
  3. v úvodu bych shrnul průběh revoluce, tvoří to velkou a podstatnou část článku, a v úvodu je přitom jen shrnut důsledek a pojmenování
  4. článek vyžaduje po čtenáři jistou znalost československé historie, například v sekci Pozadí se najednou objevuje odsunutí Dubčeka na Slovensko, bez jakéhokoli objasnění tehdejšího jeho významu v Pražském jaru, a takových věcí vytržených z kontextu je tam více
  5. často na sebe odstavce dobře nenavazují, jedná se o samostatné myšlenky bez ohledu na okolní text, což může čtenáře mást
  6. pozor na sloh, např. míchání vidu dokonavého a nedokonavého (docházelo k vyloučení), nevhodné kombinace (v létě 21. srpna) - ale nelíbilo se mi tam víc věcí, raději na to vyslat stylistu
  7. osobně (ale nevnucuju to) se mi nelíbí ta přílišná roztříštěnost na jednotlivé dny, raději bych to rozdělení viděl na jednotlivé etapy dění
  8. nepoužívat přítomný čas pro skončené dění (opět se jedná o umělecký prostředek nevhodný pro encyklopedii)
  9. V realistickém divadle byla... - co to je? Nějaké divadlo co hraje realismus nebo Realistické divadlo?
  10. osobně mi článek přijde až trochu příliš směřující k publicistickému popisu, kdy se popisují i některé věci, které pro dění nebyly úplně podstatné neo alespoň jejich podstata z článku není znatelná
  11. není mi úplně jasné jak je myšlena nucená emigrace Karla Kryla, nikdy jsem neslyšel, že by režim někoho nutil emigrovat naopak tomu bránil
  12. moc se mi nelíbí takové to uvozkovkování
  13. chybí mi tam tištěná literatura k tématu
  14. většina refů pochází z webu Totalita což v žádném případě nezaručuje nestrannost hodnocení tehdejšího dění

Celkově bych tedy pochválil rozsah a podrobnosti, které se podařilo do článku získat a zakomponovat, na druhou stranu článku škodí jeho otevřená preference určitého politického názoru (ač je to škoda, nezávislá encyklopedie nemůže dělat propagandu aprosazovat pouze revoluční pohled na událost, to dělali komunisti, že druhý pohled zamlčovali) a až příliš publicistický postup, který se v mnoha směrech s encyklopedickým neslučuje. --Reaperman 21:06, 19. 4. 2008 (UTC)

? Lokace neznámá[editovat zdroj]

U jednoho obrázku je napsáno lokace neznámá. Nejsem sice Pražák ale vršek Arbesova náměstí, neboli dnešní Štefánikovu ulici poznám. Nepřišel jsem na to kam jinam a jak na to upozornit. Jedná se o tento obrázek ... http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Prague_November89_-_street.jpg

Odstranil jsem z článku dvě sporná tvrzení, a přidal závěry parlamentní vyšetřovací komise (s patřičným odkazem). Myslím, že zprávu této komise lze považovat za velmi důvěryhodný zdroj, proto mám v úmyslu ji celou přečíst a případné relevatní poznatky zahrnout (s odkazem) do tohoto článku. Nazgul02 28. 11. 2008, 21:14 (UTC)

Přepracoval jsem sekce Československo a Předehry. Jedná se převážně o stylistické a strukturální úpravy. V jednom bodě jsem ale zásadně změnil původní vyznění - na konci 80. let neměli komunisté společnost "tvrdě v rukou", naopak, jejich dosud pevná vláda se začala postupně drolit (tvrzení jsem podpořil odkazem). Nazgul02 3. 12. 2008, 23:56 (UTC)

Sametový převrat[editovat zdroj]

výsledky pro vyhledání sametový pekař [1], takhle se to zarefovat nedá , pokud nechcete tvrdit že se používá i samtový pekař...--H11 29. 11. 2008, 02:00 (UTC)

Změny struktury[editovat zdroj]

Článek je příliš dlouhý. Navrhuji přesunout obsah sekce Československo do článku Komunistický režim v Československu a zde ponechat pouze jeden shrnující odstavec. Nazgul02 4. 12. 2008, 00:00 (UTC)

nechal bych to takto, aby byl souhrný přehled. Wiki není z papíru takže délka nevadí, pokud to čtenáře nebere, snadno to přeskočí --Chmee2 4. 12. 2008, 11:56 (UTC)

Nejasnosti a konspirační teorie[editovat zdroj]

Tato sekce by potřebovala vylepšit. Řada tvrzení je neozdrojovaná, schovává se za vyhýbavá slova a mnohá odporují NPOV. Přidal jsem odkaz na rozhovor s Zifčákem a sporná tvrzení označil šablonami, ale mám v úmyslu to pročistit tak, aby to odpovídalo standardům wikipedie. Nazgul02 20. 10. 2009, 22:10 (UTC)

Sekci jsem upravil. Určitě ale bude třeba na tom ještě zapracovat. Nazgul02 11. 11. 2009, 23:20 (UTC)

>Nazgul02 Doporučuji ponechat svědectví klíčových lidí (nic lepšího totiž nemáme a nik¨dy možná mít nebudeme). Pro studenty je zásadní aby se dostali ke VŠEM informacím. (myšlen odkaz na rozhovory bohatý týden 2009/45).

Vzpomínku Havla jsem ponechal, jen jsem ji mírně přeformuloval a přesunul do jiné sekce. To, že i sami estébáci (údajně) tušili, že režim padne, po mém soudu nepatří do konspiračních teorií, ale spíše k ilustraci situace ve společnosti před revolucí.
U toho Zifčáka jsem odkaz ponechal, naopak jsem jel upravil, protože odkaz vedl na stránku s aktuálním číslem, která se každý týden mění. Odstranil jsem (možná trochu necitlivě) ale Zifčákova tvrzení, neboť jsou už zahrnuta výše. Nazgul02 16. 11. 2009, 11:04 (UTC)


Upravil jsem to znovu, takhle je to myslím dobré. Kromě opravy stylu a faktických chyb (žádný Žák nebyl šéfem II. správy SNB (kontrarozvědky), ale jakýsi major Žák byl náčelníkem X. odboru II. správy (kontrarozvědné rozpracování nepřátelských seskupení), kam sledování demonstrace 17. listopadu nejspíš spadalo) jsem to mírně upravil, aby bylo jasné, že je to jen ojedinělý názor.
Jinak Zifčák je podle všeho nedůvěryhodná osoba toužící po pozornosti, kdysi u soudu "vyměkl" a přiznal, že většinu svých "svědectví" si vymyslel (odkaz dodám). Určitě má smysl jeho verzi zmínit, ale je dobré mít tohle na paměti. Nazgul02 16. 11. 2009, 11:27 (UTC)

>Nazgul02 OK super (je pravda že důvěryhodnost je problém, ale to se týká velké časti interpretce informací tohoto článku, takže je lepší když to tu je, není důvod dělat svět černobílý už proto že takový ani není..., BTW byl jsem tam.) -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 213.220.240.195 (diskuse)

Doplněno Zifčákovo doznání, že si vymýšlí. Pro zajímavost, celý odstavec z vyšetřovací zprávy zní "Vyšetřováním souvisejících okolností bylo nevyvratitelně prokázáno, že tvrzení L. Zifčáka, kterým si podsouvá klíčovou úlohu v listopadových událostech, je opřeno o skutečnosti, které byly buď technicky nemožné a neuskutečnitelné, anebo jsou v rozporu s jednáním jím uváděných osob, které však směřovalo ke zcela jinému cíli. Dále tomu odporuje rozpornost výpovědí samotného L. Zifčáka, kdy nejprve uváděl, že 17. listopadu 1989 plnil úkoly spojené s jeho činností podstavy studenta Růžičky a jeho hlavním úkolem bylo kontaktovat některé informátory. Takto popisoval svou účast i svému spolupracovníkovi, jak vyplývá z jeho svědecké výpovědi. Uváděl, že se skutečně manifestace zúčastnil, špatně odhadl situaci a z Národní třídy již nemohl odejít. Dále tomuto nejpravděpodobnějšímu výkladu odpovídají i jeho první svědecké výpovědi po odhalení jeho účasti v studentské demonstraci. Výpovědi samotného L. Zifčáka v sobě skrývají navíc tolik rozporů, že věrohodnost jeho tvrzení je tím zásadně snížena. Po vydání jeho tzv. "Pamětí" v bulvárním tisku můžeme konstatovat dokonce opakovanou snahu přisuzovat své osobě a reálným událostem podstatně jiný význam, než jaký ve skutečnosti měly, přičemž jeho "vylepšování verzí" připomíná verze D. Dražské. Obsah těchto tzv. "Pamětí" sám L. Zifčák ve svědecké výpovědi na VOP Praha označil jako svou smyšlenku." Nazgul02 19. 11. 2009, 22:31 (UTC)

Literatura[editovat zdroj]

Je žalostné, že k tomuto tématu nemáme sekci literatura. Kvalitní výběr by se hodil. --Elm 8. 2. 2010, 18:19 (UTC)

Doplnění[editovat zdroj]

Ještě by to chtěl doplnit článek o informace týkající se občanů NDR, kteří přijeli se svými trabanty do Prahy, nechali je odstavené na ulici a vyrazili na západoněmecké velvyslanectví žádat o azyl. Na té ambasádě pak nějakou dobu přebývalo docela dost východních Němců. To taky patřilo k tehdejšímu koloritu. Fagnes 11. 11. 2011, 20:03 (UTC)

Zemanovo členství v KSČ[editovat zdroj]

Vrátil jsem do posledního odstavce zmínku o Zemanově členství v KSČ (a zazdrojovanou). IMHO je to dobrý příklad člověka, který byl členem KSČ a nyní drží vysoký státní post. Z formulace toho odstavce nevyplývá, že by se týkal jen normalizátorů. Nazgul02 (diskuse) 12. 8. 2013, 15:43 (UTC)

Vysvětlení úprav[editovat zdroj]

Z článku jsem musel vyhodit poslední úpravy, neboť jsou ozdrojované pouze nepodepsanými blogy. Takové zdroje ve Wikipedii nelze použít. Nazgul02 (diskuse) 20. 10. 2014, 15:20 (UTC)

Poslední úpravy[editovat zdroj]

Tato úprava do článku nepatří. Jedná se o Zemanův soukromý názor, nikoliv o všeobecně přijímaný pohled na revoluci. Zemanův názor patří do článku Miloš Zeman, nikoliv sem. Navíc tvrzení "Z tohoto hlediska by se pro současný stav bádání mohlo jevit pojmenování "Sametová revoluce" jako velmi problematické a nedostačující. Nemůže totiž jít zároveň o masakr jako krveprolití a zároveň o sametový průběh." je vlastní výzkum, a takové věci na Wikipedii nesmí být. Pokud autor této úpravy trvá na tom, že by to mělo zde být uvedeno, nechť zde prosím uvede nějaké argumenty. Nazgul02 (diskuse) 19. 11. 2014, 18:42 (CET)[odpovědět]

Něžná revoluce[editovat zdroj]

V úvodu článku je uvedeno, že se Sametové revoluci občas říká Něžná revoluce. Existuje nějaký zdroj, který by potvrzoval, že se tento termín nějak často používá? Nikdy jsem o tom neslyšel. Něžná revoluce se jmenuje akorát nějaký film. Pokud se zdroj nenajde, navrhuji odstranit. Nazgul02 (diskuse) 23. 3. 2015, 17:47 (CET)[odpovědět]

Nikdo zdroj nedodal, tedy jsem termín odstranil. Nazgul02 (diskuse) 1. 2. 2016, 16:53 (CET)[odpovědět]
Termín se nám tady dostává zpět, dokonce do první věty. Existuje nějaký lepší zdroj než zmínka v projevu m. zemana? Nejsem si jist zda zmínka v projevu jednoho politika je důvodem k změně definice pojmu v encyklopedii. Jose d (diskuse) 5. 2. 2017, 01:24 (CET)[odpovědět]
Něžná revoluce se samozřejmě běžně říká, to že jste se s tím nesetkali je vaše věc. Přestaňte prosím mazat příspěvky pokud o tom nic nevíte, a pak ozdrojované informace označovat jako vandalismus. --ThecentreCZ (diskuse) 16. 2. 2017, 20:23 (CET)[odpovědět]
pravidlem české wikipedie je mmj. Odpovědnost za dodání zdroje nezjevné informace má ten, kdo tuto informaci do článku prosazuje. Není-li zdroj dodán, lze tyto údaje z článku odstranit. (https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Ov%C4%9B%C5%99itelnost) Jose d (diskuse) 17. 2. 2017, 21:07 (CET)[odpovědět]

Nekomunistická vláda[editovat zdroj]

"10. prosince po 13. hodině komunistický prezident Gustáv Husák jmenoval první ne zcela komunistickou vládu od nástupu komunistů k moci v únoru 1948, ve které bylo 10 míst KSČ, 7 míst pro nestraníky, 2 místa pro ČSS a 2 místa pro lidovce." - Toto tvrzení není pravdivé, neboť jak známo, v Gottwaldově první vládě roku 1948 byli samozřejmě jak zástupci lidovců, tak národních socialistů. 88.102.179.192 31. 1. 2016, 17:48 (CET)[odpovědět]

Patrně máte na mysli Gottwaldovu druhou vládu. Nicméně připomínka je relevantní - navrhuji formulaci změnit na "... jmenoval první vládu od nástupu komunistů k moci v únoru 1948, která nebyla zcela pod kontrolou KSČ." Nazgul02 (diskuse) 1. 2. 2016, 16:53 (CET)[odpovědět]

odkaz 27... nefunguje: KAPAVÍK, Radim. Sametová revoluce '89 - 17.-18. listopad 1989 [online]. [cit. 2008-03-22][editovat zdroj]

nenašel jsem jiný odkaz, s údaji o zraněných při policejním zásahu 17.11.1989 na Národní třídě ingjanpospisil@gmail.com 109.183.209.175 6. 3. 2018, 12:33 (CET)[odpovědět]

Zajímavé, archivovaná verze zdroje žádnou sekci "listopad" nemá, stránka obsahuje jen 4 úvodní věty. —Mykhal (diskuse) 6. 3. 2018, 19:17 (CET)[odpovědět]

Externí odkazy či reference byly změněny (září 2018)[editovat zdroj]

Dobrý den,

právě jsem se pokusil opravit 7 externí odkazy či reference na stránce Sametová revoluce. Prosím, zkontrolujte moje editace. Pokud máte nějaké otázky, potřebujete, abych tyto odkazy nebo dokonce celou tuto stránku ignoroval, prosím vizte seznam často kladených otázek pro další informaci. Provedl jsem následující změny:

. Udělal-li jsem chybu, vizte seznam často kladených otázek.

Děkuji.—InternetArchiveBot (Nahlásit chybu) 4. 9. 2018, 00:16 (CEST)[odpovědět]

Počty účastníků demonstrací[editovat zdroj]

Nejsou počty účaastníků nadnesené? sice se věeobecně uvádějí tato čísla, ale neodpovídají kapacitě plochy viz [2]--2A00:1028:8382:5FFA:94D:6870:6D9A:CE0 24. 6. 2019, 12:07 (CEST)[odpovědět]

Duplicitní tabulka s daty[editovat zdroj]

Přesouvám sem tabulku s daty a jednotlivými událostmi, kterou jsem z článku odstranil jako duplicitní.

Události, jenž přispěly k pádu komunistického režimu v roce 1989
Události, jenž přispěly k pádu komunistického režimu v roce 1989(ref) Události, které přispěly v roce 1989 k pádu režimu [online]. www metro cz, 2019-11-15 [cit. 2020-03-13]. Metro (Retro – 30 let svobody), listopad 2019; pátek 15. listopadu 2019, strana 4. (/ref)
Datum Popis události
9. prosince 1988 Během oficiální státní návštěvy v Praze pozval francouzský prezident François Mitterrand do rezidence francouzského velvyslance na snídani jak Václava Havla tak i další disidenty.
10. prosince 1988 Na Škroupově náměstí v Praze na Žižkově se uskutečnila vůbec první povolená demonstrace ke 40. výročí Všeobecné deklarace lidských práv.
15. ledna 1989 Při vzpomínkových shromáždění věnovaných 20. výročí upálení se studenta Jana Palacha bylo na začátku a v průběhu tzv. Palachova týdne při zásazích komunistických bezpečnostních složek zraněno několik desítek lidí a na 1400 lidí bylo zadrženo.
14. února 1989 Za narušení veřejného pořádku odsouhlasilo předsednictvo Federálního shromáždění svým zákonným opatřením vyšší trestní sazby (i peněžní).
Duben 1989 Oficiálně byly v Polsku povoleny nezávislé odbory – Solidarita.
29. června 1989 Hlavními požadavky zveřejněného manifestu Charty 77, který se nazýval Několik vět, bylo propuštění politických vězňů a dále pak skončení omezování shromažďovací svobody. Tuto petici iniciovali: Václav Havel, Jiří Křižan, Stanislav Devátý a Alexander Vondra.
17. července 1989 Na Červeném Hrádku pronesl svůj projev ke stranickým funkcionářům Miloš Jakeš. Pracovníci Československé televize později jeho zvukový záznam dodali do české redakce rádia Svobodná Evropa a ta jej dne 29. července 1989 „pustila do éteru“.
19. srpna 1989 Uskutečnil se Panevropský piknik na maďarsko–rakouské hranici u Šoproně. Během této povolené pokojné demonstrace zůstala po dobu tří hodin otevřená hranice mezi Maďarskem a Rakouskem. Několik stovek občanů z Německé demokratické republiky (NDR) využilo nastalou situaci ke svému útěku na Západ.
21. srpna 1989 Tvrdý zásah Veřejné bezpečnosti a Lidových milic při nepovolené demonstraci k 21. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, při němž bylo zadrženo více než tři sta Čechů a Slováků a téměř šedesát cizinců.
10. září 1989 Pro obyvatele Německé demokratické republiky otevřela svoje hranice Maďarská lidová republika.
18. září 1989 Maďarská socialistická dělnická strana podepsala v Maďarsku dohodu s opozicí. V dokumentu byla deklarována ochota vytvořit právní a politické podmínky k přechodu na pluralitní demokracii.
Září 1989 Asi čtyři tisíce uprchlíků z Německé demokratické republiky (NDR) se uchýlilo na velvyslanectví Spolkové republiky Německo (SRN) ve Vlašské ulici v Praze s úmyslem vycestovat do Spolkové republiky Německo.
30. září 1989 Spolkový minstr zahraničí Hans-Dietrich Genscher přijel do Prahy na velvyslanectví. Hans-Dietrich Genscher z balkonu pražského velvyslanectví NSR v Lobkovickém paláci oznámil uprchlíkům – desetitisícům občanů tehdejší Německé demokratické republiky, kteří se rozhodli na západoněmecké ambasádě žádat o azyl a povolení odcestovat do NSR, že jim bude umožněno vycestovat na svobodu.
7. října 1989 Jednořádkový inzerát, který vyšel v deníku Rudé právo, oznamoval, že dne 5. října 1989 oslavil svoje narozeniny Ferdinand Vaněk z Malého Hrádku. Součástí inzerátu byla i fotografie Václava Havla, jenž skutečně toho dne slavil svoje 53. narozeniny. (Václav Havel se narodil (5. října 1936 v Praze)). „Ferdinand Vaněk“ je postava (autorovo alter ego) z Havlovy jednoaktové divadelní hry Audience.
28. října 1989 K 71. výročí vzniku Československa se v centru Prahy konala velká demonstrace, na níž komunistické bezpečnostní složky tvrdě zasahovaly.
9. listopadu 1989 až 10. listopadu 1989 Berlínská zeď, která od 13. srpna 1961 rozdělovala Berlín na jeho západní a východní část a jenž byla nejznámějším symbolem studené války byla prakticky od 9. listopadu 1989, ale de iure od 10. listopadu 1989 definitivně „rozbořena“.
10. listopadu 1989 až 14. listopadu 1989 V Teplicích proběhly demonstrace místních obyvatel za lepší životní prostředí. Na nich proti demonstrující zasahovali jak příslušníci Veřejné bezpečnosti (VB) tak i členové Lidových milic (LM).
12. listopadu 1989 Papež Jan Pavel II. ve svatopeterské bazilice ve Vatikánu svatořečil Anežku Českou. Obřadu, který přenášela Československá televize, se účastnilo asi 10 tisíc věřících.
17. listopadu 1989 Z Albertova se účastníci povolené studentské demonstrace přesunuli přes Vyšehrad do centra Prahy. Na Národní třídě ale i v dalších ulicích přehradili cestu demonstrantům příslušníci Pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti. Ti posléze proti pokojným účastníkům demonstrace brutálně zasáhli.
18. listopadu 1989 Členové pražských divadel na protest proti brutálnímu zásahu komunistických bezpečnostních sil (dne 17. listopadu 1989) na Národní třídě zahájili stávku.
19. listopadu 1989 V pražském multimediálním divadle Laterna magika vzniklo Občanské fórum (OF).
20. listopadu 1989 Na Václavském náměstí se za účasti více než 100 tisíc lidí konala dosud největší demonstrace, na níž ale komunistické bezpečnostní síly nezasahovaly.
21. listopadu 1989 S představiteli Občanského fóra (OF), zástupci studentů a umělců se setkal předseda federální vlády Ladislav Adamec. Z balkonu budovy nakladatelství Melantrich na Václavském náměstí poprvé k demonstrantům promluvil Václav Havel.
22. listopadu 1989 Několik tisíc členů Lidových milic (LM) se sjelo do Prahy.
23. listopadu 1989 Pro podporu k ČKD do Vysočan přijel vedoucí tajemník pražského městského výboru KSČ Miroslav Štěpán. Shromáždění dělníků jej ale vypískalo. Další velká demonstrace se konala na pražském Václavském náměstí.
24. listopadu 1989 Miloš Jakeš rezignoval na funkci generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) a v této funkci jej nahradil Karel Urbánek.
25. listopadu 1989 Mši u příležitosti svatořečení Anežky České celebroval v pražském Chrámu svatého Víta kardinál František Tomášek. Sedmi politickým vězňům udělil amnestii prezident Gustav Husák. Za účasti téměř 800 tisíc lidí se konala demonstrace ne Letenské pláni v Praze.
26. listopadu 1989 Představitelé Občanského fóra v čele s Václavem Havlem se poprvé v Obecním domě v Praze setkali s předsedou vlády Ladislavem Adamcem. Další velká demonstrace se konala na pražské Letenské pláni.
27. listopadu 1989 Dvouhodinová generální stávka se konala po celém Československu.
29. listopadu 1989 Federální shromáždění na svém zasedání schválilo zrušení těch článků ústavy, které zakotvovaly jak vedoucí úlohu KSČ tak i výchovu v duchu marxismu–leninismu.
3. prosince 1989 Novou vládu,[zdroj?] kde ze 20 členů bylo 15 komunistů, sestavil Ladislav Adamec. Prezident Gustav Husák tuto vládu jmenoval.
4. prosince 1989 Od půlnoci toho dne mohli občané Československé socialistické republiky cestovat bez výjezdních doložek do Rakouska.
7. prosince 1989 Pod nátlakem odstoupila Vvláda Ladislava Adamce. Marián Čalfa byl pověřen sestavením nového kabinetu.
8. prosince 1989 Na kandidatuře Václava Havla do nejvyšší státní funkce se shodlo Občanské fórum. Amnestii pro všechny politické vězně vyhlásil prezident Gustav Husák.
10. prosince 1989 Prezident republiky Gustav Husák jmenoval novou vládu v čele s Mariánem Čalfou a následně po tomto aktu rezignoval na svoji prezidentskou funkci.
16. prosince 1989 Bylo ukončen provoz radiových rušicích zařízení (rušiček), jimiž byl na území komunistického Československa znemožňován obyvatelstvu příjem (a poslech) zahraničních rozhlasových stanic (jednalo se hlavně o rušení českých relací radia Svobodná Evropa a Deutsche Welle).
21. prosince 1989 O rozpuštění Lidových milic rozhodl na svém zasedání mimořádný sjezd KSČ.
28. prosince 1989 Federální shromáždění schválilo kooptační zákon – ústavní zákon č. 183/1989 Sb., o volbě nových poslanců zákonodárných sborů. Předsedou Federálního shromáždění byl zvolen čerstvě kooptovaný poslanec Alexander Dubček.
29. prosince 1989 Prezidentem Československé socialistické republiky byl zvolen Václav Havel, který se tak stal prvním nekomunistickým prezidentem od převzetí moci komunisty v roce 1948.

Pokud někdo chce, nechť informace z ní zapracuje do textu, případně využije jinak. Jen by byl podstatně lepší jiný zdroj než Metro. --Harold (diskuse) 14. 12. 2020, 23:24 (CET)[odpovědět]

Něžná revoluce (2)[editovat zdroj]

@ThecentreCZ: Prosím tedy o zdroje, že je tak v současné češtině také označována, protože nic pořádného jsem totiž nenašel. Uvedené refy 1-3 jsou dobové zdroje z let 1990-1992. Díky. --Harold (diskuse) 6. 1. 2021, 07:39 (CET)[odpovědět]

@Harold: Co je vám po tom? Všechny zdroje jsem doložil já. I kdyby to bylo v roce 1848, tak je to stále součástí češtiny. Za to, že nemáte slovní zásobu a nehovoříte rozličně a pestře češtinou, nemohu. Já si každé ráno při snídani povídám s přítelkyní o Něžné revoluci, používám slovo Něžná revoluce manželko, u toho si přikusuji rohlík s medem. Tu máte zdroj ode mne. --ThecentreCZ (diskuse) 6. 1. 2021, 10:39 (CET)[odpovědět]

Dle WP:OV se zeptám ještě jednou: lze dané tvrzení doložit věrohodnými zdroji? --Harold (diskuse) 6. 1. 2021, 16:49 (CET)[odpovědět]
Žádné zdroje dodány nebyly, takže vracím zpět. Viz též předchozí sekce #Něžná revoluce, kde se řešilo totéž. --Harold (diskuse) 13. 1. 2021, 13:20 (CET)[odpovědět]