Deštná (okres Jindřichův Hradec)
Souřadnice: 49°15′55″ s. š., 14°55′26″ v. d.
| Deštná | |
|---|---|
.jpg) Deštná, kostel sv. Ottona | |
.svg) .svg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Jindřichův Hradec |
| Obec s rozšířenou působností | Jindřichův Hradec (správní obvod) |
| Okres | Jindřichův Hradec |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°15′55″ s. š., 14°55′26″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 728 (2024)[1] |
| Rozloha | 12,70 km²[2] |
| Nadmořská výška | 520 m n. m. |
| PSČ | 378 25 |
| Počet domů | 327 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | nám. Míru 65 378 25 Deštná u Jindř. Hradce mesto@destna.cz |
| Starosta | David Šašek, DiS. |
| Oficiální web: www | |
  Deštná | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 546151 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Deštná (německy Deschna) je město v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji, přibližně 15 kilometrů severozápadně od Jindřichova Hradce, na Dírenském potoce. Žije zde 728[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Deštné pochází z roku 1294 z darovací listiny Oldřicha z Hradce. Původní název tohoto malého městečka byl „Deštenské Vrchy“, za války „Regenischen Hügel“ (pojmenováno po velmi deštivém místě, tedy kopců, té doby). 10. října 2006 byl obci vrácen status města.[4]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Deštné (okres Jindřichův Hradec).
- Kostel svatého Ottona – v jádře románský kostel z doby před pol. 13. stol. Vrcholně gotický presbytář, loď barokně přestavěná v 18. století, věž ze 17. klasicistně upravená, renesanční sakristie. Hodnotný barokní mobiliář a vzácné barokní varhany.
- V jádře gotická fara, ve dvou pokojích jsou nástropní malby od Bedřicha Kamarýta[5]
- Poutní kaple svatého Jana Křtitele, ze začátku 17. století[5]
- Kaplička se smírčím kamenem
- Barokní kašna a sloup se sochou anděla z roku 1888
- Provaznické muzeum Karla Klika – otevřeno roku 1998 v bývalé provaznické dílně rodiny Kliků.[6]
- Letecké muzeum – otevřeno roku 2008 v budově bývalého kina.[7]
Části města
[editovat | editovat zdroj]Město Deštná se skládá ze dvou částí na dvou katastrálních územích.
- Deštná (k. ú. Deštná u Jindřichova Hradce)
- Lipovka (i název k. ú.)
Od 1. ledna 1976 do 31. prosince 1991 k městu patřila i Annovice.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]S obcí jsou spjaty tyto osobnosti:
- Tomáš Václav Bílek (1819–1903), středoškolský profesor a historik
- Karel Ditters z Dittersdorfu (1739–1799), hudební skladatel
- Bedřich Kamarýt (1831–1911), katolický kněz českobudějovické diecéze, monsignor, malíř a spisovatel
- Bohumil Jílek (1892–1963), československý politik, 4. předseda ÚV KSČ
- PhDr. Josef Klik (1896–1965), historik a spisovatel
- Vojtěch Pakosta (1846–1892), básník, kněz a překladatel
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Smírčí kámen -
Kaplička -
Fara -
Kaple sv. Jana -
Interiér kostela sv. Ottona
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_1.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi Miloslav Vlček [online]. Poslanecká sněmovna ČR, 2006-10-10, rev. 2006-10-10 [cit. 2014-08-21]. Dostupné online.
- ↑ a b POCHE, Emanuel a kolektiv. Umělecké památky Čech. Díl 1 (A/J). Praha: Academia, 1977. S. 256–257.
- ↑ Provaznické muzeum v Deštné [online]. Město Deštná, 2014, rev. 2014-08-21 [cit. 2014-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-20.
- ↑ Letecké muzeum Deštná [online]. Město Deštná, 2014, rev. 2014-08-21 [cit. 2014-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-19.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KVAPIL, František. Deštenský poutník aneb Deštnou křížem krážem. Deštná: obec Deštná, 2005. 19 s.
- ČERNÝ, Jiří. Poutní místa Soběslavska a Třeboňska s přilehlou částí Dolních Rakous. České Budějovice: České Budějovice, 2009.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Deštná na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Deštná v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Deštná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce Deštná [online]. Deštná: Deštná [cit. 2014-08-20]. Dostupné online.
- Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Deštné v roce 1829 [online]. Deštná: archivnimapy.cuzk.cz [cit. 2014-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-21.
- Smírčí kříže [online]. Deštná: smircikrize.euweb.cz [cit. 2014-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-21.
