Cizrna
 Cizrna | |
|---|---|
 Cizrna beraní (Cicer arietinum) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | bobotvaré (Fabales) |
| Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
| Podčeleď | Faboideae |
| Tribus | Cicereae |
| Rod | cizrna (Cicer) L., 1753 |
 Mapa výskytu rodu cizrna | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Cizrna (Cicer) je rod rostlin z čeledi bobovité a jediný rod tribu Cicereae. Jsou to jednoleté nebo vytrvalé byliny se složenými listy a motýlovitými květy. Je známo přibližně 43 druhů. Rod je rozšířen v jihovýchodní Evropě, Asii, severovýchodní Africe a Arábii.
Druh cizrna beraní (Cicer arietinum), známý také jako římský hrách, byl domestikován již v dávných dobách a je pěstován jako luštěnina.
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Cizrny jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny se složenými listy. Rostliny jsou pokryty žláznatými chlupy. Listy mohou být lichozpeřené nebo sudozpeřené s vřetenem listu na konci přecházejícím v úponku. Lístků je ve složených listech 3 až mnoho a jsou na okraji zubaté. Palisty jsou na okraji zubaté. Květy jsou jednotlivé nebo v chudých úžlabních hroznech. Kalich je zakončen 5 stejnými nebo nestejnými zuby. Koruna má typickou skladbu květů bobovitých a je nejčastěji bílá, fialová nebo růžová. Tyčinek je deset, devět z nich je srostlých nitkami, jedna horní je volná. Semeník je chlupatý, s lysou čnělkou. Plodem je plochý nezaškrcovaný lusk pukající oběma švy a obsahující jedno až deset semen. Semena jsou kulovitá.[1][2]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod cizrna zahrnuje asi 43 druhů a je rozšířen od východního Středomoří po Střední Asii. Izolované arely jsou také v Maroku, Etiopii a na Kanárských ostrovech. Nejvíce planě rostoucích druhů se vyskytuje ve střední a západní Asii, kde se cizrny objevují od nížin až po pětitisícová pohoří.[1][2][3][4]
V České republice je zřídka pěstována cizrna beraní a výjimečně zplaňuje.[1] V evropské květeně je tento rod zastoupen celkem 4 druhy. Mimo pěstované a zplaňující cizrny beraní se v jihovýchodní Evropě vyskytují druhy Cicer incisum a C. montbretii a v Řecku endemický druh C. graecum.[5]
Význam a využití
[editovat | editovat zdroj]Cizrna beraní je celosvětově třetí nejvýznamnější luštěnina po hrachu setém a fazolu obecném. Byla zřejmě vyšlechtěna před 7000 lety v oblasti jihovýchodního Turecka nebo v Sýrii, a to pravděpodobně z divokého druhu Cicer reticulatum. V současné době je největším producentem cizrny Indie, pěstuje se však i v jiných klimaticky příhodných oblastech světa, zvláště na Blízkém východě, v severní Africe, ale i v Mexiku. Mimo potraviny se pěstuje i ke krmným účelům.[3][6][7]
Celosvětová produkce
[editovat | editovat zdroj]Dlouhodobě daleko největším producentem cizrny je Indie, její podíl každoročně přesahuje 70 procent celosvětové produkce. Ta v roce 2020 dle oficiálních statistik FAO činila přibližně 15,1 miliónu tun. Podíl Indie v tomto roce byl dokonce přes 73 procent (viz tabulka 1), na druhém místě (již s velkým odstupem) je Turecko, země na třetím až pátém místě (Pákistán, Myanmar a Etiopie) produkují přibližně stejný objem (v jednotlivých letech pochopitelně individuálně kolísá). Celkem podle statistik Organizace pro výživu a zemědělství vykazuje nějakou produkci cizrny na padesát zemí, z tabulky 1 je ale zřejmé, že podíl prvních sedmi zemí na celosvětové produkci je přes 90 procent, podíl 20 zemí je pak přes 99 procent. Produkce zbylých cca 30 zemí je tedy z globálního hlediska zanedbatelná.[8]
| Pořadí | Země | Tisíce tun | Podíl [%] | Kumulat. podíl [%] |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Indie | 11 080 | 73,4 | 73,4 |
| 2 | Turecko | 630 | 4,2 | 77,5 |
| 3 | Pákistán | 498 | 3,3 | 80,8 |
| 4 | Myanmar | 482 | 3,2 | 84,0 |
| 5 | Etiopie | 457 | 3,0 | 87,1 |
| 6 | Rusko | 291 | 1,9 | 89,0 |
| 7 | Austrálie | 281 | 1,9 | 90,9 |
| 8 | Írán | 227 | 1,5 | 92,4 |
| 9 | Kanada | 214 | 1,4 | 93,8 |
| 10 | USA | 194 | 1,3 | 95,1 |
| 11 | Argentina | 177 | 1,2 | 96,2 |
| 12 | Mexiko | 126 | 0,8 | 97,1 |
| 13 | Súdán | 84 | 0,6 | 97,6 |
| 14 | Sýrie | 64 | 0,4 | 98,0 |
| 15 | Maroko | 50 | 0,3 | 98,4 |
| 16 | Tanzanie | 47 | 0,3 | 98,7 |
| 17 | Jemen | 42 | 0,3 | 99,0 |
| 18 | Alžír | 40 | 0,3 | 99,2 |
| 19 | Čína | 16 | 0,1 | 99,3 |
| 20 | Uzbekistán | 12 | 0,1 | 99,4 |
| — | Celkem svět | 15 100 | 100,0 | 100,0 |
Systematika
[editovat | editovat zdroj]Druhy tohoto rodu se dále rozřazují do čtyř podrodů[4] (někdy se volí poněkud jiný systém, 2 podrody a v rámci nich ještě sekce)[3]
- Monocicer – např. pěstovaná cizrna beraní a některé jednoletky
- Chamaecicer – cizrny horských asijských oblastí
- Polycicer – 25 vytrvalých druhů cizrn
- Acanthocicer – vytrvalé rostliny střední Asie
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chickpea na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 4. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0384-3.
- ↑ a b Flora of China: Cicer [online]. Dostupné online.
- ↑ a b c Chickpea Taxonomy and Biosystematics [online]. Icrisat [cit. 2009-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-11-17.
- ↑ a b F. Sharifnia, T. Farhani & F. Salimpour. Micro-macromorphological study of the genus Cicer L. (Fabaceae) in Iran. J. Bot.. Teherán: 2006, roč. 12 (2), s. 147–162. Tehran..
- ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.
- ↑ VAUGHAN, J.G.; GEISSLER, C.A. The New Oxford Book of Food Plants. [s.l.]: Oxford University Press, 2009. ISBN 978-0-19-954946-7.
- ↑ VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
- ↑ a b FAOSTAT. Crops and livestock products: Chickpea production in 2020, Crops/Regions/World list/Production Quantity (pick lists) [online]. FAO, rev. 2022-02-17 [cit. 2022-05-07]. Dostupné online. (angličtina)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu cizrna na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo cizrna ve Wikislovníku
Taxon Cicer ve Wikidruzích
