Chvojník
Chvojník | |
---|---|
Chvojník zelený (Ephedra viridis) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | nahosemenné (Gymnospermae) |
Třída | jehličnany (Pinopsida) |
Řád | liánovcotvaré (Gnetales) |
Čeleď | chvojníkovité (Ephedraceae) |
Rod | chvojník (Ephedra) L., 1753 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chvojník (Ephedra) je rod z monotypické čeledi chvojníkovitých (Ephedraceae) náležející do řádu liánovcotvarých.
Evoluce
[editovat | editovat zdroj]První hmatatelné stopy (nálezy pylu) po zástupcích tohoto rodu se datují do geologických období aptianu a albianu na rozhraní spodní a svrchní křídy (asi před 127 až 110 mil. let př. n. l.), pocházejí z nalezišť v Evropě a Číně. V období oligocénu se chvojníky ze Starého světa rozšířily do Severní a v miocénu do Jižní Ameriky.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Chvojníky se během dlouhého vývoje přizpůsobily životu v aridních oblastech, vyžadují suché a teplé klima a upřednostňují půdu suchou, kamenitou, písčitou nebo štěrkovitou, za nejpravděpodobnější místa jejich původu se považují oblasti východní Asie a Čína. Nyní rostou v Severní Americe v širokých hraničních oblastech mezi USA a Mexikem; v Jižní Americe téměř v celé délce pohoří And, hlavně na jejich západní straně a v Argentinských pampách; v Evropě vyjma západu Pyrenejského poloostrova na celém jihu (vzácně i na jižním Slovensku); v Africe na Kanárských ostrovech, v pobřežních oblastech okolo Středozemního a Rudého moře; v Asii od Arabského poloostrova přes Malou a Střední Asii a Blízký východ až do střední Číny.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jsou to metlovité nebo prutovité bohatě rozvětvené keře připomínající přesličku, výjimečně i popínavé. Listy jsou malé, redukované, šupinovité, vstřícné nebo přeslenité, vyrůstající v nodech článkovaných větví. Listy někdy zanikají a jejich funkci přebírají zelené fotosyntetizující stonky. Květy jsou vždy jednopohlavné, rostliny až na výjimky dvoudomé.
"Květy" vyrůstají v šišticích na brachyblastech. Jsou na bázi podepřeny dvěma listenci. Samčí, vyrůstající samostatně nebo ve dvojicích, mají jedinou "tyčinku", která je někdy rozvětvená a nese až 8 výtrusnic. Samičí obsahují vajíčko s jedním obalem, (integumentem) který je trubkovitě protažen a připomíná čnělku krytosemenných rostlin. Při uvolňování pylu se na jeho konci vytváří polinační kapka usnadňující pronikání pylu do vajíčka.
Samčí gametofyt má 5 až 6 buněk, samičí je mnohobuněčný a vyvíjejí se zde zárodečníky. Oplození probíhá záhy po opylení, které je převážně větrosnubné, vzácněji hmyzosnubné. U chvojníků je naznačeno dvojité oplození, protože jedna spermatida (zárodek spermie) splývá s vaječnou buňkou a druhá často s břišní kanálkovou buňkou. Další vývoj útvaru vzniklého z druhé spermatidy a kanálkové buňky však nebyl zaznamenán. Plod je nepravá, načervenalá, semenná peckovice nebo semenná bobule, kterými se v přírodě nejčastěji množí.
Význam
[editovat | editovat zdroj]Rostliny chvojníků obsahují řadu alkaloidů, z nichž nejznámější je efedrin, který je využíván ve zdravotnictví, ale také zneužíván pro výrobu drog, např. pervitinu. Dnes je v lékařství používaný efedrin vyráběn synteticky, např. ve VÚAB Pharma a.s. v Roztokách u Prahy. Přírodní efedrin se používá pouze v homeopatii a v lidovém léčitelství, kde jsou rostliny užívány jako lék na astma, nemoci dýchací soustavy, alergie, jako diuretika a stimulanty.
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Ve starších taxonomických systémech byla čeleď s rodem chvojník zatříděna do řádu chvojníkotvaré a ten do oddělení liánovce. Prosazením modernějšího taxonomického systému APG III, založeném na kladistickém, monofyletickém pojetí, je čeleď přeřazena do nově seskupeného řádu liánovcotvaré.[1]
Chvojník, který je jediným rodem čeledě chvojníkovité, se štěpí do 65 druhů.
Výběr z nejznámějších chvojníků:
- chvojník americký (Ephedra americana) Humb.,
- chvojník křídlatý (Ephedra alata) Decne.,
- chvojník čínský (Ephedra sinica) Stapf,
- chvojník dahurský (Ephedra dahurica) Turcz.,
- chvojník drobný (Ephedra minuta) Florin,
- chvojník dvouklasý (Ephedra distachya) L.,
- chvojník Gererdův (Ephedra gerardiana) Wallich ex C. A. Meyer,
- chvojník kalifornský (Ephedra californica) S. Watson,
- chvojník křehký (Ephedra fragilis) Desf.,
- chvojník likiangský (Ephedra likiangensis) Florin,
- chvojník menší (Ephedra minima) K. S. Hao,
- chvojník nevadský (Ephedra nevadensis) S. Watson,
- chvojník prostřední (Ephedra intermedia) Schrenk ex C. A. Meyer,
- chvojník přesličkovitý (Ephedra equisetina) Bunge,
- chvojník Převalského (Ephedra przewalskii) Stapf,
- chvojník stěsnaný (Ephedra compacta) Rose,
- chvojník tlustovětvý (Ephedra pachyclada) Boiss.,
- chvojník urostlý (Ephedra procera) Fisch. et Mey,
- chvojník větší (Ephedra major) Host,
- chvojník zelený (Ephedra viridis) Coville,[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu chvojník na Wikimedia Commons
- www.biotox.cz
- www.sci.muni.cz
- botanika.bf.jcu.cz
- www.mobot.org
- Chvojníkovité
- Flóra jihozápadní Evropy
- Flóra jihovýchodní Evropy
- Flóra severní Afriky
- Flóra východní Evropy
- Flóra jihozápadní Asie
- Flóra Kavkazu
- Flóra severovýchodní tropické Afriky
- Flóra Arabského poloostrova
- Flóra Střední Asie
- Flóra Mongolska
- Flóra Číny
- Flóra jihozápadu USA
- Flóra Mexika
- Flóra západu Jižní Ameriky
- Flóra jihu Jižní Ameriky
- Flóra středojihu USA
- Flóra Makaronésie
- Flóra Sibiře
- Flóra Indického subkontinentu