Přeskočit na obsah

Chlorid cesný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chlorid cesný
Vzhled
Vzhled
Struktura
Struktura
Obecné
Systematický názevChlorid cesný
Sumární vzorecCsCl
VzhledBílá hygroskopická krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS7647-17-8
Vlastnosti
Molární hmotnost168,36 g/mol
Teplota tání645 °C
Teplota varu1 297 °C
Hustota3,99 g/cm3
Rozpustnost ve vodě186,5 g/100 ml (20 °C)
250 g/100 ml (80 °C)
270,5 g/100 ml (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
Methanol
2,37 g/100 g (0 °C)
3,16 g/100 g (25 °C)
3,53 g/100 g (50 °C)
Ethanol
0,483 g/100 g (0 °C)
0,757 g/100 g (25 °C)
0,968 g/100 g (50 °C)
Struktura
Krystalová strukturakrychlová (α-CsCl)
Hrana krystalové mřížkya= 0,411 nm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−443 kJ/mol
Standardní molární entropie S°52,63 JK−1mol−1
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
[1]
Varování[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid cesný je anorganická sloučenina cesia se vzorcem CsCl. Jedná se o typický iontový krystal. V přírodě se nachází jako příměs minerálních vod a v některých minerálech. Průmyslově se tento chlorid získává z polucitu.

V medicíně je používán (například obohacený o radioizotopy 137CsCl a/nebo 131CsCl) při léčbě rakoviny a diagnostice infarktu myokardu.

Analýza makromolekul

[editovat | editovat zdroj]

Roztok chloridu cesného je používán při separaci makromolekul, nejčastěji DNA, vytvořením koncentračního gradientu chloridu cesného při centrifugaci s dosahovaným přetížením v hodnotách řádově 105 až 106 G. Roztok chloridu cesného se používá proto, že při jeho koncentraci 1,6 až 1,8 g/ml je jeho hustota blízká hustotě DNA. Po několikahodinové centrifugaci při vysokých otáčkách a přetížení kolem 100 000 G se vytvoří koncentrační gradient, kdy vyšší koncentrace je ve větší vzdálenosti od osy, tedy u dna zkumavky. Tento gradient se vytvoří rovnovážným působením protichůdných procesů: difuze a působení odstředivé síly. Makromolekuly DNA potom mohou být odděleny na základě různých proporcí AT : GC: pár AT je lehčí než pár GC, tedy dva různé typy DNA se stejnou délkou ale různým poměrem AT : GC mohou být ultracentrifugací v koncentračním gradientu CsCl odděleny tak, že molekuly s vyšším obsahem párů AT jsou blíže k ose a s vyšším obsahem párů GC jsou blíže ke dnu zkumavky. Analogicky může být rozdělena směs různých typů DNA a/nebo RNA, stejně jako nukleových kyselin od jiných buněčných struktur. V jiných, specializovaných případech mohou být touto metodou odděleny jinak shodné molekuly nukleových kyselin s odlišným obsahem těžších izotopů v důsledku jejich inkorporace při provedení pokusu nebo diagnostické operace.

Chemická analýza

[editovat | editovat zdroj]

CsCl je používán též při precipitačních analytických metodách, kdy totožnost analytu je určována podle specifického zbarvení a mikroskopické morfologie vzniklého precipitátu. Mezi jinými oblastmi tato metoda nachází využití také v toxikologických analýzách forenzního lékařství.

Neštěstí

[editovat | editovat zdroj]

Dne 13. září v roce 1987 došlo k neštěstí v Goiânie (Goiânia v brazilském státě Goiás). Tehdy byl z nemocnice ukraden 93gramový kovový kontejner s vysoce radioaktivním práškem 137CsCl. Později s ním manipulovalo mnoho lidí, následkem čehož čtyři lidé zemřeli a z kolem 112 000 proměřovaných podezřelých byla u 249 z nich nalezena značná kontaminace[2][3]. Při dekontaminační akci byla provedena skrývka na mnoha místech (275 nákladních aut radioaktivního materiálu), zbořeno několik kontaminovaných domů. Neštěstí bylo označeno jako jedno z největších radiačních neštěstí na světě.[zdroj?]

  1. a b Cesium chloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Radiační neštěstí v Goiânie, IAEA, 1988 (anglicky)
  3. "Columbia Scientists Prepare for a Threat: A Dirty Bomb", The New York Times 8. 7. 2010 (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]