Přeskočit na obsah

Cate Blanchettová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Cate Blanchett)
Cate Blanchettová
Cate Blanchettová na festivalu v Cannes (2018)
Cate Blanchettová na festivalu v Cannes (2018)
Rodné jménoCatherine Élise Blanchett
Narození14. května 1969 (55 let)
Melbourne
AustrálieAustrálie Austrálie
Alma materNárodní institut dramatického umění v Sydney (BFA)
Aktivní roky1993–dosud
ChoťAndrew Upton (od 1997)
Významné roleAlžběta I. (Královna Alžběta)
Galadriel (Pán prstenů, Hobit)
Katharine Hepburnová (Letec)
Jasmína (Jasmíniny slzy)
Český dabingSimona Postlerová
Petra Jindrová Lupínková
Podpis
Cate Blanchettová – podpis
Oscar
Zlatý glóbus
Cena BAFTA
César

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Catherine ÉliseCateBlanchettová (nepřechýleně Blanchett, * 14. května 1969 Melbourne) je australská herečka a producentka. Je považována za jednu z nejlepších hereček své generace a známá všestrannou prací napříč nezávislými filmy, blockbustery a divadlem. Stala se držitelkou řady ocenění, včetně dvou Oscarů, čtyř cen Britské filmové akademie a čtyř Zlatých glóbů.

Svou hereckou kariéru začala na australské scéně. Mezinárodní pozornost získala filmem Královna Alžběta (1998), v němž ztvárnila postavu anglické královny Alžběty I. Za výkon obdržela Zlatý Glóbus a cenu BAFTA pro nejlepší herečku a první oscarovou nominaci. Roli další panovnice – elfí královny Galadriel si zahrála v trilogiích Pán prstenůHobit. Za ztvárnění Katharine Hepburnové ve filmu Letec (2004) režiséra Martina Scorseseho si odnesla Oscara pro nejlepší herečku ve vedlejší roli. Titulní postava neukotvené Jasmíny v Allenově dramatu Jasmíniny slzy pro ni znamenala zisk Zlatého glóbu a Oscara za nejlepší herečku. Oscarové nominace jí přinesly také výkony ve filmech Zápisky o skandálu (2006), Beze mě: Šest tváří Boba Dylana (2007), Královna Alžběta: Zlatý věk (2007) a Carol (2015). S celkem osmi nominacemi na Oscara se stala nejvíce nominovanou australskou herečkou bez ohledu na pohlaví.

V letech 2008–2013 s manželem Andrewem Uptonem působili na pozici uměleckých ředitelů souboru Sydney Theatre Company.

Rodina a vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se na melbournském předměstí Ivanhoe do rodiny Australanky June, rozené Gambleové, a Američana Roberta „Boba“ Blanchetta pocházejícího z Texasu. V deseti letech ztratila otce, který zemřel na infarkt myokardu. Starší bratr Bob Blanchett se stal inženýrem počítačových systémů a mladší sestra Genevieve Blanchettová začala pracovat jako divadelní výtvarnice.

Po dívčí základní škole v Ivanhoe absolvovala dívčí gymnázium v Kew na předměstí Melbourne, kde objevila své zaujetí herectvím. Následně studovala rok ekonomii a výtvarná umění na Melbournské univerzitě, než odjela do zámoří. V Káhiře přijala komparzovou roli americké roztleskávačky v egyptském boxerském filmu Kaboria. Po návratu do Austrálie se přestěhovala do Sydney, kde v roce 1992 dokončila bakalářský stupeň Národního institutu dramatického umění a začala hereckou kariéru.

Herecká kariéra

[editovat | editovat zdroj]

První velkou inscenací byla hra Davida Mameta Oleanna z roku 1993, kterou hrála spolu s Geoffrey Rushem a získala za ni ocenění kritiků sydneyských divadel za nejlepší debut. Také ztvárnila Ofélii ve hře Hamlet upravené podle Company B (režisérem byl Neil Armfield) v letech 1994 a 1995 a později v dalších televizních minisériích.

Cate Blanchettová na filmovém festivalu v Sydney, 2011

Jejím prvním mezinárodním filmem se stal Paradise Road z roku 1997, ve kterém hrála australskou zdravotní sestru zajatou japonskou armádou během druhé světové války. První hlavní rolí byla v témže roce adaptace Oscar and Lucinda, ve které hrála po boku Ralpha Fiennese. Herecký výkon jí vynesl nominaci na cenu Australské filmové asociace pro nejlepší herečku v hlavní roli, kterou však neproměnila. Ve stejném roce získala cenu za nejlepší vedlejší ženský herecký výkon v postavě Lizzie v romantické komedii Zaplaťpánbůh potkal Lizzie.

První velkou rolí se stala postava Alžběty I. ve filmu Královna Alžběta z roku 1998, který ji vynesl nominaci na Oscara za nejlepší herečku. Cenu nakonec nezískala, ale získala cenu Britské akademie filmových a televizních umění (BAFTA) a Zlatý glóbus za nejlepší herečku ve filmovém dramatu. O rok později byla nominována na další cenu BAFTA za vedlejší roli ve filmu Talentovaný pan Ripley. Objevila se také ve filmové trilogii Pán Prstenů režiséra Petera Jacksona jako elfská královna Galadriel.

V roce 2005 získala Oscara za nejlepší ženský vedlejší výkon za roli Katharine Hepburnové ve filmu Letec režiséra Martina Scorseseho. Cate tak byla první herečkou, která získala Oscara za ztvárnění jiného držitele této ceny.

V roce 2006 se objevila po boku Brada Pitta ve filmu Babel a ve filmu Zápisky o skandálu společně s Judi Denchovou. Za tento poslední film získala Cate svoji třetí nominaci na Oscara. V roce 2007 získala Coppa Volpi pro nejlepší herečku na Benátském filmovém festivalu a Zlatý glóbus za nejlepší ženský vedlejší výkon za ztvárnění jednoho ze šesti portrétů Boba Dylana ve filmu Beze mě: Šest tváří Boba Dylana. Ve stejném roce také pokračovala ve své roli Alžběty I. V pokračování filmu Královna Alžběta pojmenovaném Královna Alžběta: Zlatý věk. Na příštím předávání Cen Akademie získala dvě nominace na Oscara, včetně ocenění za nejlepší ženský výkon ve filmu Královna Alžběta: Zlatý věk a za nejlepší ženský vedlejší výkon ve filmu Beze mě: Šest tváří Boba Dylana, čímž se stala jedenáctým hercem/herečkou, který získal dvě nominace v jednom roce a zároveň prvním hercem/herečkou, který získal nominaci na Oskara za pokračování role.

Cate Blanchettová na Berlinale 2023

V roce 2007 byla uvedena na seznamu sta nejvlivnějších lidí planety časopisu Time a také byla časopisem Forbes označena za jednu z nejúspěšnějších hereček. Během své kariéry byla opakovaně zařazena mezi nejlepší a nejvšestrannější herečky své generace.[14] Její další rolí byla agentka KGB Dr. Irina Spalko ve filmu Indiana Jones a království křišťálové lebky a na konci tohoto roku se objevila ve filmu Podivuhodný případ Benjamina Buttona.

V lednu 2008 podepsala společně se svým manželem tříletou smlouvu se Sydney Theatre Company jakožto umělečtí šéfové souboru. Kontrakty jim umožňily v každém roce tři měsíce volna, ve kterém mohli vykonávat vlastní, povětšinou herecké aktivity. Jejím režijním debutem se v roce 2007 stala hra Blackbird (Kos) právě pro Sydney Theatre Company.

Dne 26. února 2008 byla jmenována členkou poroty, která nominuje účastníky Australského summitu 2020 Kevina Rudda. Byla jedinou ženskou členkou této poroty.

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Jejím manželem je dramatik a scenárista Andrew Upton, kterého poznala v roce 1996, když hrála v inscenaci The Seagull. Nebyla to však láska na první pohled; „Myslel si, že jsem nevšímavá a já si myslela, že je arogantní,“ uvedla později. „Poukazuje to na fakt, jak se člověk může mýlit, ale jak mě políbil, bylo to ono.“ Svatba se uskutečnila 23. dubna 2004. Dne 13. dubna 2008 v Sydney porodila jejich třetího syna jménem Ignatius Martin Upton.

Je patronkou Sydneyského filmového festivalu. Je také tváří luxusní kosmetiky pečující o tělo SK-II, kterou vlastní Procter & Gamble. V roce 2007 byla také zvolena velvyslancem on-line kampaně Australské nadace pro ochranu přírody, která podněcuje Australany, aby zde vyjádřili své příspěvky ohledně změn klimatu.

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]
Rok Název Role Poznámka / ocenění
1994 Police Rescue Vivian
1996 Parklands Rosie
1997 Oscar a Lucinda Lucinda Leplastrier Nominace – Ocenění Australského filmového institutu, nejlepší ženský herecký výkon
Zaplaťpánbůh potkal Lizzie Lizzie Ocenění Australského filmového institutu, nejlepší vedlejší ženský herecký výkon
Cesta do ráje Susan Macarthy
1998 Královna Alžběta Alžběta I. Zlatý glóbus za nejlepší ženský herecký výkon (drama)
Cena BAFTA za nejlepší ženský výkon v hlavní roli
Nominace - Oscar za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli
Nominace – Ocenění SAG za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli
1999 Bangers Julie-Anne
Talentovaný pan Ripley Meredith Logue Nominace – Ocenění BAFTA za nejlepší vedlejší ženský herecký výkon
Bláznivá runway Connie Falzone
Ideální manžel Lady Gertrude Chiltern
2000 Téměř dokonalý zločin Annabelle „Annie Wilson“
Muž, který plakal Lola
2001 Ostrovní zprávy Petal Quoyle
Charlotte Gray Charlotte Gray
Pán prstenů: Společenstvo Prstenu Galadriel Nominace – Ocenění SAG award
Banditi Kate Wheeler Nominace - Zlatý glóbus za nejlepší ženský herecký výkon (komedie / muzikál)
Nominace – Ocenění SAG za nejlepší vedlejší ženský herecký výkon
2002 Pán prstenů: Dvě věže Galadriel Nominace – Ocenění SAG
Nebe Philippa
2003 Pán prstenů: Návrat krále Galadriel Ocenění SAG
Bu jian Magdalena 'Maggie' Gilkeson
Kafe a cigára Sama sebe & Shelly
Veronica Guerin Veronica Guerin Nominace - Zlatý glóbus za nejlepší ženský herecký výkon (drama)
2004 Život pod vodou Jane Winslett-Richardson
Letec Katharine Hepburnová Oscar za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli
Cena BAFTA za nejlepší vedlejší ženský herecký výkon
Ocenění SAG za nejlepší vedlejší ženský herecký výkon
Nominace - Zlatý glóbus za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli
2005 Malá ryba Tracy Heart Ocenění Australského filmového institutu za nejlepší ženský výkon v hlavní roli
2006 Babel Susan Jones Nominace – Ocenění SAG
Berlínské spiknutí Lena Brandt
Zápisky o skandálu Sheba Hart Nominace - Oscar za nejlepší vedlejší ženský herecký výkon
Nominace - Zlatý glóbus za nejlepší vedlejší ženský herecký výkon
Nominace – Ocenění SAG nejlepší vedlejší ženský herecký výkon
2007 Jednotka příliš rychlého nasazení Janine
Královna Alžběta: Zlatý věk Alžběta I. Nominace - Oscar za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli
Nominace - Zlatý glóbus za nejlepší ženský herecký výkon - drama
Nominace – Ocenění SAG za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli
Nominace – Ocenění BAFTA za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli
Beze mě: Šest tváří Boba Dylana Jude Quinn (Bob Dylan) Volpi Cup za nejlepší ženský herecký výkon
Zlatý glóbus za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli
Ocenění Independent Spirit za nejlepší vedlejší ženský herecký výkon
Nominace - Oscar za nejlepší vedlejší ženský herecký výkon
Nominace – Ocenění SAG za nejlepší vedlejší ženský herecký výkon
Nominace – Ocenění BAFTA za nejlepší vedlejší ženský herecký výkon
2008 Indiana Jones a království křišťálové lebky doktorka Irina Spalko
Podivuhodný případ Benjamina Buttona Daisy Fuller
2009 Ponyo Granmamare anglický dabing
2010 Robin Hood Marian
2011 Hanna Marissa Weigler
2012 Hobit: Neočekávaná cesta Galadriel
2013 Jasmíniny slzy Jeanette „Jasmína“ Francisová Oscar za nejlepší ženský herecký výkon
Zlatý glóbus za nejlepší ženský herecký výkon
Hobit: Šmakova dračí poušť Galadriel
The Turning Gail Lang
2014 Hobit: Bitva pěti armád Galadriel
Jak vycvičit draka 2 Valka (hlas)
Památkáři Claire Simone
2015 Carol Carol Aird také výkonná producentka
Knight of Cups Nancy
Manifesto 13 rolí
Popelka Lady Tremaine
Truth Mary Mapes také výkonná producentka
2017 Song to Song Amanda
Thor: Ragnarok Hela
2018 Čarodějovy hodiny Florence Zimmerman
Mauglí – příběh džungle Kaa (hlas)
Debbie a její parťačky Lou
2019 Jak vycvičit draka 3 Valka (hlas)
Kde se touláš, Bernadetto Bernadette Fox
Sweet Tooth vypravěčka krátký film
2021 K zemi hleď! Brie Evantee
Ulička přízraků dr. Lilith Ritter
2022 Tár Lydia Tár Zlatý glóbus za nejlepší ženský herecký výkon
Cena BAFTA za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli
Pinocchio Guillerma del Tora opičák Spazzatura (hlas)
Škola dobra a zla vypravěčka
2023 Borderlands Lilith

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cate Blanchett na anglické Wikipedii.

  1. Cate Blanchett: Life after Elizabeth. www.theguardian.com [online]. The Guardian, prosinec 2000 [cit. 14-09-2022]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11-02-2021. (anglicky) 
  2. MERKIN, Daphne. What the Camera Sees in Her. www.nytimes.com [online]. The New York Times, 09-11-2003 [cit. 14-09-2022]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Cate Blanchett reveling return to the throne. www.theage.com.au [online]. The Age, 14-10-2007 [cit. 14-09-2022]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Gross und Klein (Big and Small). www.timeout.com [online]. Time Out, 16-04-2012 [cit. 14-09-2022]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. REID, Joe. One for Me / One for Them: Cate Blanchett. tribecafilm.com [online]. Tribeca Film Festival, 26-07-2013 [cit. 14-09-2022]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. BUCHANAN, Kyle. Cate Blanchett on Truth, Quentin Tarantino, and Her Very Big Year. www.vulture.com [online]. Vulture, 06-10-2015 [cit. 14-09-2022]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18-04-2021. (anglicky) 
  7. WEISENSTEIN, Kara. Cate Blanchett Stars in a Massive Art Installation Coming to New York. www.vice.com [online]. Vice, 09-08-2016 [cit. 14-09-2022]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. PAULSON, Michael. Cate Blanchett to Make Broadway Debut in Play Directed by John Crowley. www.nytimes.com [online]. The New York Times, 27-01-2016 [cit. 14-09-2022]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. EINAV, Dan. Watch Cate Blanchett play 13 characters in the Manifesto trailer. lwlies.com [online]. Little White Lies, 18-01-2017 [cit. 14-09-2022]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ; LOUGHREY, Clarisse. Cate Blanchett: 10 of her best films, from Lord of the Rings to Blue Jasmine. www.independent.co.uk [online]. The Independent, 24-01-2019 [cit. 14-09-2022]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. HUGHES, Sarah. From ice queen to hothead: how Cate Blanchett negotiated stardom on her own terms. www.theguardian.com [online]. The Guardian, 05-07-2020 [cit. 14-09-2022]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 04-09-2021. (anglicky) 
  12. DHRUV BOSE, Swapnil. Cate Blanchett named her favourite books of all time. faroutmagazine.co.uk [online]. Far Out Magazine, 14-05-2022 [cit. 14-09-2022]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. KURP, Josh. Cate Blanchett Is Getting Some Of The Best Reviews Of Her Oscar-Winning Career For Her New Film, 'Tár'. uproxx.com [online]. Uproxx, 01-09-2022 [cit. 14-09-2022]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. [1][2][3][4][5][6][7][8][9][10][11][12][13]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]