Královna Alžběta: Zlatý věk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Královna Alžběta: Zlatý věk
Původní název Elizabeth: The Golden Age
Země Spojené královstvíSpojené království Spojené království
FrancieFrancie Francie
USAUSA USA
NěmeckoNěmecko Německo
Jazyk angličtina
Délka 110 minut
Žánr Drama / Životopisný / Historický
Scénář William Nicholson
Michael Hirst
Režie Shekhar Kapur
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Cate Blanchett
Geoffrey Rush
Clive Owen
Rhys Ifans
Jordi Mollà
Abbie Cornish
Samantha Morton
Produkce Tim Bevan
Eric Fellner
Jonathan Cavendish
Hudba A. R. Rahman
Craig Armstrong
Kamera Remi Adefarasin
Kostýmy Alexandra Byrne
Střih Jill Bilcock
Výroba a distribuce
Premiéra USA 12. října 2007
Distribuce Universal Pictures
Rozpočet 50-60 mil. USD
Tržby 74 237 563 USD[1]
Předchozí a následující díl
Královna Alžběta
Královna Alžběta: Zlatý věk na ČSFD Kinoboxu IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Královna Alžběta: Zlatý věk (v anglickém originále Elizabeth: The Golden Age) je koprodukční historický film z roku 2007 režiséra Shekhara Kapura, pokračování snímku Královna Alžběta z roku 1998. Hlavní postavu anglické královny Alžběty I. ztvárnila Cate Blanchett.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Španělský král Filip II. vyhlásil v roce 1585 válku protestantské Anglii královny Alžběty. Tu mezitím její rádce sir Francis Walsingham přesvědčuje, aby se vdala a počala dítě, protože stárne, a pokud nebude mít potomka, trůn přejde na její sokyni skotskou královnu Marii. Alžběta ale řadu nápadníků odmítá. Ke dvoru se v té době vrací také Walter Raleigh s dary pro královnu. Alžběta je jimi ohromena a požádá svou dvorní dámu Bess Throckmortonovou, aby jej sledovala. Té se Raleigh líbí taky a naváže s ním poměr.

Jezuité s Filipem II. mezitím plánují atentát na Alžbětu a chtějí dosadit na trůn Marii. Walsingham Alžbětu varuje před Španělskem a katolíky, ale ona odmítá své poddané nutit ke sdílení její protestantské víry. Walsinghamův bratr ví o přípravě atentátu, ale Walsingham jej nechává sledovat a pak uvěznit. Prozradí plány Alžbětě, která kvůli tomu kontaktuje španělské diplomaty. Španělský velvyslanec tvrdí, že o ničem neví a obviňuje Alžbětu z toho, že nechává loupit zlato ze španělských lodí a ze vztahu s Raleighem. Královna pak vyžene Španěly od dvora. Filip II. mezitím buduje lodě, aby postavil Armadu a zaútočil na Anglii.

Anthony Babington, naverbovaný jezuity, se v kostele pokusí Alžbětu neúspěšně zastřelit. Později Walsinghamovi prozradí, že do zbraně nedal kulku. Alžběta se pak dozví, že do všeho byla zapletena Marie, a na radu Walsinghama ji nechá popravit. Walsinghamovi pak dojde, že to měli jezuité celou dobu v plánu - Filip nikdy nechtěl, aby se Marie stala královnou, pouze chtěl její smrt využít jako záminku pro válku. Smrt poslední legitimní dědičky trůnu mu umožní dosadit na trůn svou dceru jako loutkovou královnu. Alžběta učiní z Raleighe kapitána královské stráže. Bess zjistí, že je s Raleighem těhotná. Pár se tajně vezme. Bess vše později přizná královně, která se rozčílí, zbije ji a připomene jí, že se nesmí vdát bez královského souhlasu. Alžběta vyžene Bess od dvora a nechá Raleigho uvěznit.

Armada pak zahájí svůj postup ke kanálu La Manche. Alžběta pak Bess odpustí a Raleigho pošle s Francisem Drakem do boje. Alžběta pak v Tilbury v plné zbroji promluví ke své armádě. Armada početně převyšuje anglické loďstvo, ale v poslední chvíli začne bouře, která Španěly nažene k pláži. Španělské lodě se pak nemohou pohybovat a Angličané na ně zaútočí. Alžběta sleduje na pobřeží, jak se Armada v plamenech potápí. Alžběta se na konci filmu rozloučí s Walsinghamem na smrtelné posteli a požehná dítěti Raleighových.

Odlišnosti od skutečnosti[editovat | editovat zdroj]

Zobrazení historických událostí bylo kvůli uměleckému zpracování pozměněno. Toto jsou některé odchylky od skutečnosti:

  • Walter Raleigh je zobrazen jako hlavní postava porážky španělské Armady, zatímco Francis Drake ani další klíčové postavy bitvy se ve filmu neobjevují. Raleigh převzal ve filmu také roli Roberta Dudleyho.
  • Charles Howard, 1. hrabě z Nottinghamu, ve filmu říká: "Ztrácíme příliš mnoho lodí." Ve skutečnosti Anglie v bitvě o žádnou loď nepřišla.
  • Ve filmu je Alžbětiným rádcem John Dee. Ten byl ale v té době na cestách po Evropě a nevrátil se dříve než rok po porážce Armady. Skutečný Alžbětin rádce William Cecil ve filmu vůbec není.
  • Vůdce jezuitů Robert Reston je kompletně vymyšlený, ačkoli je založen na skutečném jezuitovi Johnu Ballardovi, jenž inicioval atentát na Alžbětu. Ballardova smrt ale už byla v prvním filmu, takže musel být nahrazen.
  • V roce 1585 bylo Alžbětě 52. Ve filmu je jí představována řada uchazečů o její ruku. To se ve skutečnosti odehrávalo dříve.
  • Infantka Isabela je ve filmu v roce 1588 zobrazena jako dítě, ve skutečnosti jí bylo 21.
  • Bess Throckmorton otěhotněla s Raleighem tři roky po porážce Armady, ne vzápětí poté.
  • Marie Stuartovna má ve filmu skotský přízvuk, ačkoli ve skutečnosti měla pravděpodobně francouzský přízvuk, protože byla od 5 let vychovávána ve Francii a do Skotska se vrátila až v dospělosti.
  • Španělští vyslanci ve filmu navštěvují Alžbětu s meči. Kvůli hrozbě atentátu ale mohli mít v Alžbětině přítomnosti u dvora zbraně pouze příslušníci královské stráže.
  • Poprava Marie Stuartovny se ve filmu odehrála krátce po jejím zatčení. Ve skutečnosti byla ale držena 19 let v zajetí na různých místech.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Cate Blanchett Alžběta I.
Geoffrey Rush Francis Walsingham
Clive Owen Walter Raleigh
Rhys Ifans Robert Reston
Jordi Mollà Filip II. Španělský
Abbie Cornish Bess Throckmorton
Samantha Morton Marie Stuartovna
Susan Lynch Annette Fleming
Eddie Redmayne Anthony Babington
Tom Hollander Amias Paulet
David Threlfall John Dee
Adam Godley William Walsingham
Laurence Fox Christopher Hatton
William Houston Guerau de Espés
Christian Brassington Karel II., arcivévoda rakouský
John Shrapnel Charles Howard, 1. hrabě z Nottinghamu
Kelly Hunter Ursula Walsingham

Ohlas[editovat | editovat zdroj]

Během prvního víkendu po uvedení utržil snímek ve Spojených státech a Kanadě více než 6 milionů dolarů a stal se tak šestým nejúspěšnějším filmem víkendu. Ve Spojeném království film během úvodního víkendu utržil 2,8 milionu dolarů (čtvrtý nejúspěšnější snímek víkendu). Celkové celosvětové tržby filmu činily více než 74 milionů dolarů, z toho asi 446 tisíc v Česku.[1]

Ačkoli herecký výkon Cate Blanchett byl hodnocen příznivě, film jako celek sklidil spíše smíšené až negativní reakce kritiky. Agregátor filmových recenzí Rotten Tomatoes hodnotí snímek na základě 165 recenzí 35%.[2] Podobný server Metacritic ohodnotil film na základě 35 recenzí 45 body ze 100, což znamená průměrné hodnocení.[3]

Peter Bradshaw z The Guardian udělil filmu 1 hvězdičku z 5, poukázal na historický revizionismus a melodrama ve filmu. Pokračování podle něj ve srovnání s kvalitním prvním filmem kleslo na úroveň romantického příběhu od Jeana Plaidyho.[4] Roger Ebert dal snímku 2,5 hvězdičky ze 4 a vyzdvihl kostýmy a hudbu v některých scénách. Chválil rovněž herecké výkony, zejména Cate Blanchett jako královnu Alžbětu I.[5]

Film byl některými kritiky hodnocen jako antikatolický s tím, že sleduje tradiční anglický pohled na vlastní historii. Steven D. Greydanus v National Catholic Register jej srovnal s Šifrou mistra Leonarda.[6] Stephen Whitty z The Star-Ledger prohlásil: "Tento film srovnává katolictví s kultem z nějakého filmového horroru, obsahuje děsivé záběry na zpívající mnichy a blýskající se krucifixy."[7] Režisér Shekhar Kapur takovou kritiku odmítl: "Film je ve skutečnosti velmi, velmi hluboce ne-antikatolický. Je proti extrémním formám náboženství. V té době španělská církev, nebo Filip tvrdili, že mají v úmyslu obrátit celý svět na velmi čistou formu katolicismu. Takže on není antikatolický. Je proti jednotné interpretaci božího slova."[8][9] Kapur prý prezentuje Alžbětu jako tolerantnější osobu, než byl Filip.

Alexandra Byrne byla za práci na filmu oceněna Oscarem za nejlepší kostýmy.[10] Cate Blanchett byla nominovaná na Oscara pro nejlepší herečku a stala se tak první ženou, která získala druhou nominaci na Oscara za ztvárnění stejné role. Získala rovněž nominaci na Zlatý glóbus pro nejlepší herečku v dramatu.[11] Snímek získal také nominace na 4 ceny BAFTA, a to v kategoriích Nejlepší herečka v hlavní roli, Nejlepší výprava, Nejlepší návrhy kostýmů a Nejlepší masky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elizabeth: The Golden Age na anglické Wikipedii.

  1. a b Elizabeth: The Golden Age [online]. Box Office Mojo [cit. 2014-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Elizabeth: The Golden Age - Rotten Tomatoes [online]. Rotten Tomatoes [cit. 2014-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Elizabeth: The Golden Age - Metacritic [online]. Metacritic [cit. 2014-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. BRADSHAW, Peter. Elizabeth: The Golden Age –. film.guardian.co.uk. London: Guardian Unlimited, 2 November 2007. Dostupné online [cit. 18 February 2008]. (anglicky) 
  5. Roger Ebert. rogerebert.com :: Reviews :: Elizabeth: The Golden Age [online]. Chicago Sun-Times, 12 October 2007 [cit. 2007-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Steven D. Greydanus. Elizabeth: The Golden Age (2007) [online]. National Catholic Register via decentfilm.com [cit. 2007-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Stephen Witty. Glittering like fool's gold [online]. The Star-Ledger, 15 October 2007 [cit. 2007-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Sandy George, 'Elizabeth film “not anti-Catholic”', Australian, 2 November 2007. Retrieved on 2 November 2007.
  9. 'Blanchett defends new role at STC', ABC News, 2 November 2007. Retrieved on 2 November 2007.
  10. Nominees – 80th Annual Academy Awards [online]. Academy of Motion Picture Arts and Sciences [cit. 2008-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-01-23. (anglicky) 
  11. HOLLYWOOD FOREIGN PRESS ASSOCIATION 2008 GOLDEN GLOBE AWARDS FOR THE YEAR ENDED DECEMBER 31, 2007 [online]. goldenglobes.org, 13 December 2007 [cit. 2007-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-12-15. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]