Šifra mistra Leonarda (film)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Šifra mistra Leonarda
Původní název Da Vinci Code
Země Spojené státy americké
Jazyk angličtina
Délka 149 min.
Žánr thriller
Předloha Šifra mistra Leonarda
Scénář Akiva Goldsman
Režie Ron Howard
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Tom Hanks
Audrey Tautou
Sir Ian McKellen
Jean Reno
Alfred Molina
Paul Bettany
Jürgen Prochnow
Produkce Brian Grazer
John Calley
Hudba Hans Zimmer
Kamera Salvatore Totino
Střih Daniel P. Hanley
Mike Hill
Výroba a distribuce
Premiéra 17. května 2006
(FF v Cannes)
Produkční společnosti Columbia Pictures
Imagine Entertainment
Distribuce Sony
Rozpočet 125 milionů dolarů [1]
Předchozí a následující díl
Andělé a démoni
Šifra mistra Leonarda na ČSFD FDb IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šifra mistra Leonarda (anglicky The Da Vinci Code) je film uvedený v květnu 2006. Jeho předlohou se stal stejnojmenný bestseller Dana Browna z roku 2003. Hlavní role ve filmu hrají Tom HanksAudrey TautouIan McKellenAlfred MolinaJürgen ProchnowJean Reno a Paul Bettany.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Film začíná tím, že se Robert Langdon (Tom Hanks) dozvídá o vraždě správce uměleckých děl v Louvru. Ale co s tím má společného uznávaný harvardský profesor náboženské symbologie? Zdánlivě nevysvětlitelná šifra leží hned vedle mrtvého těla. Zapojuje se i Sophie Neveu (Audrey Tautou), odbornice na kódy a šifry a adoptivní vnučka zabitého. Společně se pouštějí do pátrání, pronásledováni policií i fanatickým zabijákem osobní prelatury Opus Dei. Ke svému ohromení najdou stopu, obsaženou v obraze Leonarda da Vinciho. Objevují náznaky dalších záhadných souvislostí s tajným řádem zvaným Převorství sionské, jehož členem byl kdysi i sám Leonardo da Vinci. Začíná honička Paříží a Londýnem, zatímco nepřátelé se snaží všechno překazit. Pradávné tajemství, jehož zveřejnění by znamenalo nabourání základních dogmat katolické církve, se odkrývá. Tímto tajemstvím je, že Ježíš byl ženatý a má dosud žijící potomky.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Tom Hanks Robert Langdon
Audrey Tautou Sophie Neveu
Ian McKellen Sir Leigh Teabing
Alfred Molina biskup Aringarosa
Jürgen Prochnow André Vernet
Jean Reno kapitán policie Bezu Fache
Paul Bettany Silas
Étienne Chicot poručík Jérôme Collet
Jean-Yves Berteloot Remy Jean
Jean-Pierre Marielle Jacques Saunière
Charlotte Graham Mary Magdalene
Hugh Mitchell mladý Silas
Seth Gabel Michael the Cleric
Marie-Françoise Audollent sestra Sandrine
Rita Davies elegantní žena v Rosslynu
Francesco Carnelutti Prefect

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Pomůcka, která je ve filmu používána.

Díky svým kontroverzním a fiktivním momentům se stal film i kniha terčem kritiky členů různých církví a náboženských organizací, ze strany historiků zazněla opakovaně upozornění na hrubé odchylky knihy od historické reality a byl kritizován fakt, že lidé v historii nevzdělaní považují knihu i film za historicky věrný, v čemž je Brown podporuje.[1] Hlavní protesty vznesli křesťané a místy i muslimové. Zejména křesťané považují tvrzení filmu, že Ježíš měl děti a žil rodinný život s Marií Magdalskou, za rouhání. Zvlášť ostře odmítala tento film katolická církev, neboť ta byla navíc dotčena tím, jak je ve filmu popisována ona a její dílčí organizace, zejména Opus Dei a praktiky jejích členů.

Protesty věřících se odehrávaly v celé řadě zemí, mimo jiné na řadě míst v USA, v Řecku, na Filipínách atd. V některých státech byl film stažen z kin (např. v Bělorusku, v indickém státě Nagaland či v Manile na Filipínách) nebo bylo omezeno či pozastaveno jeho promítání (např. Čína). Některé řetězce kin se rozhodly připojit k bojkotu filmu (např. největší řetězec na Faerských ostrovech Havnar Bio a největší řetězec na Filipínách SM Supermalls).

Český kardinál Miloslav Vlk dílo označil jako „duchovní terorismus proti svatým věcem a pošlapávání citů věřících“. Prohlásil: „Bohužel lidé ženoucí se v nudě všedního života za vzrušujícími senzacemi bez ohledu na pravdu polykají tyhle zdechliny pravdy.“, což je podle jeho slov postoj České biskupské konference i celé katolické církve[2].

Katolická církev vydala k filmu speciální instruktážní DVD Da Vinciho kód - Mistrovský podvod, které kriticky komentuje filmový příběh a má údajně pomoci církevním hodnostářům k vyjasnění názoru na román i film a pomoci jim ve vysvětlování filmu věřícím a médiím[3].

Přijetí[editovat | editovat zdroj]

Tržby[editovat | editovat zdroj]

Film vydělal 217,5 milionů dolarů v Severní Americe a 540 milionů dolarů v ostatních oblastech, celkově tak vydělal 758,2 milionů dolarů po celém světě. Rozpočet filmu činil 125 milionů dolarů. Za první promítací víkend vydělal 77 milionů dolarů a stal se nejnavštěvovanějším snímkem týdne. Snímek je pátým nejvýdělečnějším filmem roku 2006.[4]

Recenze[editovat | editovat zdroj]

Na recenzní stránce Rotten Tomatoes získal z 220 započtených recenzí 25 procent s průměrným ratingem 4,8 bodů z deseti. Na Česko-Slovenské filmové databázi si snímek drží 68 procent.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Skladatel Hans Zimmer získal za film nominace na Zlatý glóbus, Critics' Choice Award, cenu Grammy a Satellite Award. Snímek získal nominaci na People's Choice Award. Režisér Ron Howard získal nominaci na Zlatou malinu v kategorii nejhorší režisér. Kevin Ahern získal nominaci na Satellite Award v kategorii nejlepší vizuální efekty. Na cenu Satellite získali nominaci také tým zvukařů v kategorii nejlepší zvuk. Ian McKellen byl nominován na cenu Teen Choice Award v kategorii nejlepší filmový zloduch.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Souhrn odchylek od skutečnosti dle historika Alexandra Schicka na serveru christnet
  2. Rozhovor MFD s kardinálem Vlkem
  3. Článek o vysvětlujícím DVD na iDNES
  4. The Da Vinci Code [online]. [cit. 2017-12-31]. Dostupné online.