Bromid železitý
Bromid železitý | |
---|---|
Systematický název | Bromid železitý |
Sumární vzorec | FeBr3 |
Vzhled | Hnědá látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 10031-26-2 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 295,56 g/mol |
Teplota rozkladu | 200 °C (na FeBr2 a Br2) |
Hustota | 4,5 g/cm3 |
Rozpustnost ve vodě | rozpustný |
Struktura | |
Krystalová struktura | Klencová |
Bezpečnost | |
R-věty | R36/37/38 |
S-věty | S26 S37/39 |
Teplota vznícení | Není vznětlivý |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bromid železitý je hnědá krystalická anorganická sloučenina bez zápachu, patřící mezi bromidy, se vzorcem FeBr3. Jedná se o velice důležitou Lewisovu kyselinu, používanou v organické syntéze.
Výroba
[editovat | editovat zdroj]Tato látka se průmyslově vyrábí reakcí bromu s železem:
2Fe + 3Br2 → 2FeBr3
Laboratorně lze tuto látku vyrábět reakcí železa (popřípadě oxidu železitého či uhličitanu železitého) s kyselina bromovodíkovou, dle rovnice:
2Fe + 6HBr → 2FeBr3 + 3H2
Fe2O3 + 6HBr → 2FeBr3 + 3H2O
Fe2(CO3)3 + 6HBr → 2FeBr3 + 3H2O + 3CO2
Reakce
[editovat | editovat zdroj]Při zahřívání nad 200 °C se tato látka rozpadá na FeBr2 a Br2, dle rovnice:
2FeBr3 —t→ 2FeBr2 + Br2
Jak již bylo zmíněno, tato látka se používá na organické syntézy, přesněji na bromaci a na alkylaci organických látek uhlovodíků.
Alkylace s touto látkou probíhá podobně, jako alkylace chlorderivátů za přítomnosti chloridu hlinitého, ale ten se nedá použít pro tyto účely, jelikož by k reakci nedošlo. Při použití bromderivátů se používá téměř výhradně bromid železitý. Reakce pak probíhá následovně (například reakce bromoethanu a toluenu):
CH3-CH2-Br + CH3C6H5 —FeBr3→ CH3-CH2+ + −CH2C6H5 + FeHBr4 —→ CH3-CH2-CH2C6H5 + HBr + FeBr3
Bromderiváty jsou obvykle dražší než chlorderiváty, nicméně mají nižší teplotu varu (např. bromethan je kapalina, zatímco chlorethan je plyn), a tak se s nimi zachází snadněji.