V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

August Longin Lobkowicz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
August Longin Lobkowicz
August Longin Lobkowicz (1797–1842).jpg

Prezident dvorní důlní a mincovní komory

Místodržící v Haliči

Guvernér v Lombardii

Císařský tajný rada

Císařský komoří

Narození 15. března 1797
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 17. března 1842 (ve věku 45 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení Praha
Choť Anna Berta ze Schwarzenbergu
Rodiče Antonín Isidor Lobkowicz
Marie Sidonie Kinská
Ocenění Velkokříž rakouského Leopoldova řádu
Commons Kategorie August Longin Lobkowicz (1797–1842)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Antonín Isidor Lobkowicz
1773–1819
matka Marie Sidonie Kinská z Vchynic a Tetova
1779–1837
manželka Anna Berta ze Schwarzenbergu
1807–1883
bratr Josef Maria August Lobkowicz
1799–1832
bratr František Jiří Lobkowicz
1800–1858
bratr Ferdinand Lobkowicz
1801–1831
syn Jiří Kristián Lobkowicz
1835–1908
děd August Josef Antonín Lobkowicz
1729–1803
babička Ludmila Josefa Czerninová z Chudenic
1738–1790
děd Josef Kinský z Vchynic a Tetova
1751–1798
babička Marie Rosa Aloisie z Harrachu
1758–1814
vnuk Bedřich Lobkowicz
1881–1923
vnuk Jan Adolf Lobkowicz
1885–1952

August Longin Lobkowicz (15. března 1797 Praha17. března 1842 Vídeň), celým jménem August Longin Josef Lobkowicz byl rakouský politik a úředník. Pocházel z knížecí mělnicko-hořínské větve šlechtického rodu Lobkoviců. Jeho otcem byl Anton Isidor Lobkowicz. August nejprve pobýval v Českém království, ale roku 1826 se stal haličským úředníkem. Zde pobyl pět let a mezi roky 1831 a 1832 se věnoval Polákům. Od roku 1834 řídil ražbu a hornictví své země. Roku 1835 se mu ve Vídni narodil syn Jiří Kristián. Byl pohřben v Praze.

Majetek[editovat | editovat zdroj]

Vlastnil Mělník, Hořín, Drhovle, Sedlec, Rožďalovice, Pšovku (kdysi Šopka, dnes součást Mělníka) a Lobkovický palác na Malé Straně v Praze.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Oženil se 10. listopadu 1827 v Hluboké nad Vltavou s princeznou Annou Bertou ze Schwarzenbergu (2. září 1807 Vídeň – 12. říjen 1883 Salzburg), dcerou Josefa II. Jana ze Schwarzenbergu (1769–1833) a jeho manželky Pavlíny z Arenbergu (1774–1810). Manželka byla dámou Hvězdového kříže a byla pohřbena v Lobkovické hrobce v Hoříně. Narodilo se jim 7 dětí:

  • 1. Marie Sidonie (Zdena) (4. 10. 1828 Lvov – 25. 2. 1917 Dolní Beřkovice, pohřbena v kostele sv. Václava v Roudnici nad Labem
    • ∞ (11. 5. 1848 Vídeň) Josef František z Lobkowicz (17. 2. 1803 – 18. 3. 1875)
  • 2. Marie Hedvika Karolína (zvaná Wixa, 15. 9. 1829 Lvov – 19. 10. 1852 Tachov)
  • 3. Marie Anna Polyxena Ludmila (zvaná Xena, 21. 11. 1830 Lvov – 3. 2. 1913 Mayerling, pohřbena v klášteře karmelitek v Mayerlingu)
    • ∞ (5. 10. 1854 Praha) Mořic Esterházy z Galanty (23. 9. 1807 Vídeň – 8. 11. 1890 Pirna)
  • 4. Marie Rosa (zvaná Růžena, 13. 6. 1832 Vídeň – 15. 2. 1905 Vídeň, pohřbena v Massenbachhausenu)
    • ∞ (25. 8. 1852 Praha) Ervín František Ludvík Neipperg (6. 4. 1813 Schwaigern – 2. 3. 1897 Schwaigern)
  • 5. Antonín Isidor (17. 6. 1833 – 18. 11. 1833, pohřben v Hoříně)
  • 6. Jiří Kristián (zvaný Gox, 14. 5. 1835 Vídeň – 22. 12. 1908 Praha, pohřben v Hoříně), nejvyšší maršálek Českého království, dědičný člen panské sněmovny
    • ∞ (22. 5. 1864 Vídeň) Anna z Liechtensteinu (26. 2. 1846 – 22. 4. 1924), jejich děti:
      • 1. Fridrich (Bedřich) (10. 10. 1881 Vráž – 18. 4. 1923 Vídeň, pohřben v Hoříně)
        • ∞ (24. 4. 1906 Praha) Josefína Antonie z Thun-Hohensteinu (3. 3. 1886 – 28. 12. 1971)
      • 2. Jan Adolf (6. 11. 1885 Praha – 11. 1. 1952 Wolfegg)
        • ∞ (13. 1. 1921 Grundlsee) Marie Anna Bibiana Czerninová z Chudenic (2. 12. 1899 Paříž – 28. 8. 1965 Bad Aussee)
      • 3. Anna Berta (14. 11. 1865 Hořín – 9. 2. 1917 Tata)
        • ∞ (17. 7. 1893 Praha) František Esterházy z Galanty (19. 6. 1859 – 2. 4. 1909)
      • 4. Marie Františka (25. 12. 1866 Praha – 28. 12. 1918 Praha, pohřbena v Hoříně), benediktinská jeptiška s řádovým jménem Johana Baptista v klášteře sv. Gabriela na Smíchově, od roku 1922 součást Prahy
      • 5. Marie Terezie (9. 12. 1867 Hořín – 26. 5. 1945)
        • ∞ (4. 8. 1891 Praha) Jan Jakub z Eltzu (13. 2. 1860 Vukovar – 22. 6. 1906 Vukovar)
      • 6. Marie Sidonie (zvaná Zdeňka, 12. 8. 1869 Drhovle – 24. 7. 1941 Wolfegg)
        • ∞ (26. 7. 1890 Hořín) Maxmilián z Waldburg-Wolfegg-Waldsee (13. 5. 1863 Waldsee – 27. 9. 1950 Chur)
      • 7. Jiří August (18. 8. 1870 – 11. 6. 1890 Praha, pohřben v Hoříně)
      • 8. Marie Henrieta (zvaná Jindřiška, 17. 10. 1872 Drhovle – 28. 5. 1939 Praha, pohřbena v Hoříně)
      • 9. Marie Polyxena (1. 2. 1874 Praha – 6. 11. 1951 Litoměřice), v salesiánském klášteře v Chotešově jako Marie Vojslava
      • 10. Alois Jan (3. 6. 1875 – 12. 3. 1877, pohřben v Hoříně)
      • 11. Marie Terezie (18. 10. 1876 Vráž – 21. 6. 1958 Holzen bei Ebenhausen)
        • (12. 9. 1908 Praha) Alfréd z Brühlu (25. 4. 1862 Pförten – 28. 2. 1922 Weizenrodau)
      • 12. Rosa Marie (zvaná Růžena, 15. 3. 1879 Praha – 20.8.1957 Holzen bei Ebenhausen)
        • (∞ 8. 5. 1900 Praha) Maria Josef z Nostitz-Rienecku (21. 2. 1878 Praha – 26. 5. 1946 Planá)
  • 7. Marie Augusta (28. 8. 1838 – 20. 9. 1841, pohřbena v Hoříně)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku August Longin von Lobkowicz na maďarské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]