Přeskočit na obsah

Argus As 10

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
As 10
Argus As 10 C, částečný průřez
Argus As 10 C, částečný průřez
Typpístový letecký motor
VýrobceArgus
První rozběh1928
Hlavní použitíFieseler Fi 156
Focke-Wulf Fw 56
Vyrobeno kusů28 700
Vyvinut z motoruArgus As 8

Argus As 10 byl německý pístový letecký motor používaný v menších německých letounech během a krátce po druhé světové válce. Mezi typy letounů, které jím byly poháněny, patřily např. cvičné Arado Ar 66 a Focke-Wulf Fw 56 Stösser, pozorovací a spojovací Fieseler Fi 156 Storch nebo spojovací Messerschmitt Bf 108.

První exemplář byl vyroben v roce 1928.

Popis motoru

[editovat | editovat zdroj]

Byl to vzduchem chlazený motor, osmiválec s dvěma řadami dolů obrácených válců sestavenými do V. Skříň klikové hřídele motoru byla odlita z hliníkové slitiny (z elektronu), hřídel sama z chromniklové oceli a byla umístěna na 6 válečkových ložiskách. Tah vrtule byl zachycen ložiskem stejného typu. Písty byly z hliníkové slitiny. Každý válec měl po jednom sacím a jednom výfukovém ventilu. Ventily byly řízeny vačkovou hřídelí přes táhla a vahadélka a měly po dvou perech. Mazání se dělo pomocí třídílné pumpy s ozubenými kolečky. Karburátory byly dva značky Sum; sací potrubí bylo předhříváno výfukovými plyny. Dva magnety Bosch byly namontovány v přední části motoru. Startování motoru bylo ruční. Později byly motory opatřeny elektrickými spouštěči, napájenými buď palubní baterií, nebo z venkovního zdroje. V případě potřeby bylo možné motory nastartovat též ruční klikou nebo stlačeným vzduchem. Motorové lože bylo svařeno z ocelových trubek a pevně spojeno s trupem.[1]

Letecký motor Argus As 10 (1931)

Výroba v Protektorátu Čechy a Morava

[editovat | editovat zdroj]
Návštěva z německého leteckého průmyslu v červnu 1939 (zleva Šusta, Barvitius, Jastrow, Lahs a Kumpera)

Krátce po vzniku Protektorátu Čechy a Morava 22. června 1939 navštívil továrnu Walter vůdce Hospodářské skupiny leteckého průmyslu v Berlíně a předseda Říšského svazu německého leteckého průmyslu admirál m.s. Lahs, provázen Ing. Dr. Jastrowem z téhož úřadu. Význačné hosty provedl generální ředitel továrny Walter Ing. Antonín Kumpera spolu s technickým ředitelem Ing. F. A. Barvitiem a ředitelem Ing. J. Šustou všemi výrobními a zkušebními odděleními továrny a podal jim podrobný, se zájmem sledovaný výklad o celé výrobě leteckých motorů Walter.[2] Návštěva asi byla spokojena, protože o necelý rok později začala továrna přejmenovaná na Walter Automobil und Flugmotoren Fabrik A.G. Prag-Jinonitz vyrábět německé motory Argus As 10 C.

Po vypuknutí druhé světové války a okupace zbytku Československa byla továrna podřízena firmě Argus Motorenwerke A.G. Berlin a vyráběla pro potřeby okupantů letecké motory Argus. Antonín Kumpera sice ve vedení firmy zůstal, ale „kolektivním prokuristou“ firmy byl německý zmocněnec a exponent gestapa Gustav Klestil, narozený ve Vídni. Po absolvování vojenské akademie se stal důstojníkem z povolání v československé armádě. Z ní odešel a pravděpodobně působil už před válkou v zahraničí pro Německo. Po okupaci se přihlásil k německé národnosti.[3] Vzápětí za Klestilem přišli další spolupracovníci nacistů.[4]

Motory As 10 C, které jinonická továrna vyráběla v letech 1940–42, se montovaly do letounů Fieseler Fi 156. Osmiválcový motor do V (invertní dvouřadý s reduktorem) se zdvihovým objemem 12,7 l podával výkon 162–177 kW/220–240 k při 2000 ot/min. Celkem bylo v Jinonicích vyrobeno 1920 kusů.[4]

Využití v Československu

[editovat | editovat zdroj]

Jedním z velice rozšířených motorů pro lehká kurýrní, cvičná a turistická letadla ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století byl invertní řadový osmiválec Argus As 10. Vyráběla jej především berlínská firma Argus Motoren Gesellschaft m.b.H. a montoval se hlavně do víceúčelových hornoplošníků Fieseler Fi 156 Storch.

Právě tyto letouny byly u nás zavedeny za 2. světové války do výroby u firmy Ing. J. Mráz továrna letadel v Chocni. Za války po odchodu ing. Pavla Beneše se firma jmenovala Ing. J. Mráz, Flugzeugfabrik. Výroba tohoto výborného letounu zahájená v roce 1944 pokračovala u Mrázů i po válce pod názvem K-65 Čáp do roku 1949 a tyto letouny s motory Argus sloužily československým letcům až do poloviny šedesátých let.[5] Celkem bylo vyrobeno s motorem Argus 10 C celkem 138 letounů původně označených jako C-5 a později přeznačených pro vojenskou službu na K-65. Malé série těchto letounů přebíralo bezpečnostní letectvo a ČSA pro svou společnost Agrolet. Zemědělská verze byla využívána až do příchodu letadel L-60 Brigadýr. Většina letounů Čáp skončila svou pouť v čs. aeroklubech Svazarmu.[6]

Argus As 10 pro letoun K-65 Čáp (LM Kbely)

V letech 1942–1946 bylo v Moravanu n.p. v Otrokovicích (za války Zlínské letecké závody, po válce Zlínavion) vyvíjeno a po válce vyrobeno s tímto motorem i dopravní letadlo Zlin Z-20. Letoun byl zalétán 14. března 1946 Ladislavem Švábem a imatrikulován jako OK-VCA.[7] Tento stroj však do další výroby nebyl zařazen a tento jediný letoun byl z leteckého rejstříku vymazán již v roce 1947.[8]

Motor Argus As 10c v letounu Messerschmitt Bf 108 Taifun

Specifikace (As 10 C)

[editovat | editovat zdroj]
Argus As 10 C3 v letounu Fieseler Fi 156 Storch

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Typ: Vzduchem chlazený, pístový, invertní, letadlový osmiválec do V (90°)
  • Vrtání: 120 mm
  • Zdvih: 140 mm
  • Objem válců: 12,667 l
  • Délka: 1 105 mm
  • Šířka: 880 mm
  • Výška: 936 mm
  • Suchá hmotnost: 213 kg

Součásti

[editovat | editovat zdroj]
  • Ventilový rozvod: Dva ventily jeden válec
  • Palivová soustava: karburátor
  • Mazací soustava: Suchá kliková skříň s jedním tlakovým a dvěma odsávacími čerpadly
  • Chladicí soustava: Chlazení vzduchem
  • Výkon:240 PS (176,52 kW) při 2 000 ot./min (vzletový výkon 5 min.)
  • Měrný výkon: 14,8 kW/l
  • Kompresní poměr: 5,9:1
  • Poměr výkon/hmotnost: 0,835 kW/kg

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Argus As 10 na anglické Wikipedii.

  1. T, r. Letecký motor Argus As 10. Letectví. 1931-08-31, roč. 11, čís. 8, s. 281. Dostupné online. 
  2. Návštěva Hospodářské skupiny a Říšského svazu německého leteckého průmyslu v Berlíně. Bulletin Walter. Červen 1939, roč. 1939, čís. 2. 
  3. DITTMAYER, Antonín. Podnikatelská historie společnosti Walter [online]. Praha: Walter Jinonice, 1996 [cit. 2023-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-03. 
  4. a b BLATNÝ, Jiří ing. Walter - Historie a současnost. Letectví & kosmonautika. 1996, roč. 72, čís. 20, s. 24–27 (1288–1291). Dostupné online. 
  5. Letecký motor Argus As 10 P, výr. č. 2019 [online]. Praha: Vojenský historický ústav [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. 
  6. MARJÁNEK, ing. Pavel. Čtyřicet roků choceňských letadel. Letectví & kosmonautika. 1975-01-30, roč. 51, čís. 5, s. 20–22/180–182. Dostupné online. 
  7. NĚMEČEK, Václav. Československá letadla II (1945–1984). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1984. 248 s. S. 9, 13, 40–41, 192–193, 196–197. 
  8. RUSEK, Tomáš. Imatrikulace Z-20 - OK-VCA [online]. Československé letectví - web o historii letectví u nás, 2012 [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. 
  9. https://www.aviafrance.com/aviafrance1.php?ID=4603&ID_CONSTRUCTEUR=501&ANNEE=0&ID_MISSION=0&MOTCLEF=

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]