Walter Vega

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vega
Walter Vega 85 HP (1929)
Walter Vega 85 HP (1929)
Typ hvězdicový motor
Výrobce Walter
Konstruktér Ing. F. A. Barvitius
První rozběh 1929
Hlavní použití Aero A-34 Kos, Avia BH-11B, ANBO V
Vyrobeno kusů 28
Výroba 1929-1932
Vyvinut z motoru Walter NZ-60 (1923-1930), Walter NZ-70

Walter Vega byl československý pětiválcový zážehový vzduchem chlazený hvězdicový letecký motor. Byl vyvinut koncem 20. let 20. století a byl vyráběn Akciovou továrnou automobilů Josef Walter a spol. v Praze - Jinonicích. Současně s tímto pětiválcem byly představeny a dány do výroby sedmiválcový Venus a devítiválcový Mars. Všechny tyto motory měly vrtání 105 a zdvih 120 mm.[1]

Walter Vega (1929)

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Oblíbená řada lehkých motorů NZ-40, NZ-60, NZ-85 a NZ-120 pro sportovní a školní letadla začala na přelomu 20. a 30. let 20 století zastarávat. Bylo zájmem továrny Walter tuto řadu nahradit novými modely, přestože u původních motorů byl zvýšen výkon a v posledním období byly nabízeny jako NZ-45, NZ-70, NZ-95 a NZ-130 . Nová konstrukční řada se objevila v roce 1929 a byla pojmenována podle hvězd. Světovou premiéru si nové motory odbyly v londýnské Olympii na letecké výstavě v Londýně (spolu s nimi byl vystaven i Walter Castor). Stánek firmy Walter s novými motory byl umístěn na velmi důstojném místě, ve středu hlavní výstavní haly.[2] Byly to hvězdicové motory Walter Vega (pětiválcový), Walter Venus (sedmiválcový) a Walter Mars (devítiválcový).[3] Později k nim v roce 1932 přibyl i motor Walter Polaris (tříválcový). Všechny tyto motory sdílely stejné válce, písty a další součásti, měly stejný kompresní poměr a otáčky. Byly to motory se stejným vrtáním 105 mm a zdvihem 120 mm, lišily se jen počtem válců. "Nejmenší" Walter Vega byl pětiválcový, hvězdicový motor s vrtáním 105 mm a zdvihem 120 mm (5H), benzinový motor s karburátorem Zenith type 50-J. Oproti předchozímu motoru Walter NZ-60 a NZ-70 měl zvýšený kompresní poměr, téměř stejnou hmotnost a zvýšený výkon.

Válce byly "kompozitní" konstrukce, na výkovek tělesa válce z oceli byly přišroubovány hlavy odlité z hliníkových slitin. Neobvyklé bylo, že hlavy již byly odnímatelné bez odstranění celého válce z klikové skříně, protože byly montovány za studena, a tím podstatně urychlovaly a usnadňovaly montáž a demontáž. Karburátor Zenith typ 50-J, který byl umístěn v dobře přístupném místě v zadní části klikové skříně, dodával směs do prstencovité komory. Vzduch pro palivovou směs byl předehříván výfukovými plyny. Zapalování obstarávala dvě magneta Scintilia PN5D nebo PN5D[4], která byla namontována na konzolách a byla integrována do zadní části krytu motoru. Tlakové, cirkulační mazání olejovým čerpadlem s čističem oleje.[5]

Walter Vega byl pístový, pětiválcový, hvězdicový motor s vrtáním 105 mm a zdvihem 120 mm (5H). Oproti svému předchůdci motoru Walter NZ-60 měl zvýšený kompresní poměr, téměř stejnou hmotnost a zvýšený výkon. Ucelená řada motorů této "hvězdné série", s tímto počtem a uspořádáním válců, s tímto vrtáním a zdvihem měla v následujících letech pokračování v dalších verzích Castorů. Pětiválec Walter Vega byl využit pro české letouny Aero A-34 Kos a Avia BH-11B, ze zahraničních ANBO V, Cunningham-Hall, Couzinet 21, Junkers A50ba (Junior) a Pander EF85.[6]

Počty vyrobených motorů Walter Vega jsou uváděny v množství 28 ks. Bylo několik typů letadel, kde se Walter Vega, Walter Venus a Walter Mars objevily, ale takových úspěchů jako "enzety" už tyto nové hvězdy nedobyly. Hvězdicové motory již postupně začaly uvolňovat místo invertním, řadovým motorům. Motorem Walter Vega končí řada pětiválcových hvězdicových motorů Walter o vrtání 105 mm a zdvihu 120 mm.[7]

Motory Vega, Venus a Mars (řez válcem)

Použití[editovat | editovat zdroj]

Motor Walter Vega byl používán na dvou československých letadlech Aero A-34 a Avia BH-11. Další aplikace si připsal na letounech 8 firem z Francie, Itálie, Jugoslávie, Litvy, Německa, Nizozemí, Polska a USA.

Aero A-34[editovat | editovat zdroj]

Aero A-34 Kos z roku 1929 byl malý sportovní a tréninkový dvojplošník, využívaný v československém civilním a vojenském letectví. Křídla tohoto letounu mohla být sklopena na šířku letounu jen 2,91 m, a to umožňovalo vlečení automobilem z letiště na letiště. Prototyp (registrace L-BASO) měl hvězdicový motor Walter Vega o výkonu 85 koní. Měl se účastnit mezinárodní soutěže "Challenge International de Tourisme" 1929 pilotová Josefem Novákem (s novou imatrikulací OK-ASO), ale musel 8. srpna 1929 ze soutěže odstoupit z důvodu selhání motoru a vynuceného přistání. Bez problémů se odehrálo jeho vystoupení na leteckém dnu Aeroklubu RČs., který se uskutečnil o necelé 2 měsíce později, v neděli 29. září 1929. Úspěšné předvedení "Kosa" šéfpilotem Novákem patřilo k nejlepším atrakcím dne.[8] Letouny Aero A-34 a jeho varianty postavila továrna Aero s různými motory: základní verze A-34 s motorem Vega, Aero A-34Js měly motor Walter Junior a Aero A-134s měly Walter Venus o výkonu 100 koní.

Avia BH-11[editovat | editovat zdroj]

Avia BH-11 (vojenské označení B-11) byl lehký celodřevěný vzpěrový dolnoplošník, který vznikl úpravou letounu BH-9, a sloužil jako školní, kurýrní a sportovní. Je dílem mladých konstruktérů Pavla Beneše a Miroslava Hajna. Motor Walter Vega byl instalován ve sportovní verzi Avia BH-11B. Byly vyráběny ve dvou provedeních. Prvním bylo BH-11B – tovární letoun imatrikulovaný L-BONM se zvětšenými nádržemi a zaoblenými konci křídel vznikl v roce 1927 pro dálkové lety. Při rekordních letech byla v místě předního sedadla (v těžišti letounu) umístěna další palivová nádrž a prostor byl zakryt. Letadlo bylo po této úpravě jednomístné. Druhou verzí bylo BH-11B „Antilopa“ - tovární letadla pro šestidenní závod turistických letadel Challenge v roce 1929, vyrobeny 4 kusy. První dvě „Antilopy“ v.č.1001 (později OK–LIQ) a v.č.1004 byly velmi štíhlé, ale neosvědčily se a do závodu nebyly vyslány. Závodu se zúčastnily letouny L-BABH, L-BABG s motorem Walter Vega o výkonu 85 HP, většími palivovými nádržemi, sníženou pyramidou za hlavou pilota a lomenou osou podvozku.

Motory Vega, Venus a Mars na stánku Walter (Londýn 1929)

Použití v letadlech[editovat | editovat zdroj]

  • Aero A-34 Kos
  • Avia BH-11B
  • ANBO V (Antanas Nori Būti Ore, Litva)
  • Couzinet 21 (Société des Avions René Couzinet, Francie)
  • Cunningham-Hall X-90 (Cunningham-Hall Aircraft Corporation, USA)
  • DAR-1 Peperuda (Daržavna aeroplanna rabotilnica, Bulharsko)
  • DAR-6 (Daržavna aeroplanna rabotilnica, Bulharsko)
  • Fizir AF-2 (Fabrika aeroplana i hidroaviona Zmaj, Jugoslávie)
  • Junkers A50ba Junior (Junkers Flugzeug- und Motorenwerke AG, Německo)
  • Pander EF85 (Nederlandse Fabriek van Vliegtuigen H. Pander & Zonen, Nizozemí)
  • PWS-8 (Podlaska Wytwórnia Samolotów, Polsko)

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Walter Vega (charakteristiky)

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Typ: čtyřdobý zážehový vzduchem chlazený hvězdicový letecký pětiválec[9][3]
  • Vrtání válce: 105 mm
  • Zdvih pístu: 120 mm
  • Poměr zdvihu k průměru: 1,14:1
  • Celková plocha pístů: 433 cm²
  • Zdvihový objem motoru: 5195 cm³
  • Hmotnost suchého motoru: 104 kg

Součásti[editovat | editovat zdroj]

  • Rozvod: OHV, dvouventilový (sací a výfukový)
  • Karburátor: Zénith typu 50-J
  • Zapalování: 2 magneta Scintilla PN5D nebo PN5D
  • Mazání: tlakové oběžné, se suchou klikovou skříní
  • Pohon: dvoulistová, dřevěná vrtule později kovová
  • Počet otáček vrtule: 1750 ot/min
  • Směr otáčení motoru a vrtule: vpravo

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Výkon maximální, vzletový: 90 k (66,2 kW) při 1800 ot/min
  • Výkon normální, jmenovitý: 85 k (62,5 kW) při 1750 ot/min
  • Spotřeba paliva: 225 g.h−1.k−1 / 306 g.h−1.kW−1
  • Spotřeba oleje: 7-10 g.h−1.k−1 / 9,5-13,6 g.h−1.kW−1
  • Kompresní poměr: 5,15:1
  • Poměr výkonu k hmotnosti: 0,61 kW/kg

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945), Walter Vega. III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 219, 270-273. 
  2. ŠTÝDL, Frant. ing. Letecká výstava v Londýně. Letectví. Srpen 1929, roč. 9. (1929), čís. 8, s. 274-278. Dostupné online. 
  3. a b Technická příručka leteckých motorů NZ-70, NZ-95, NZ-130; Vega - Venus - Mars. I. vyd. Praha XVII., Jinonice: Akciová továrna automobilů Josef Walter a spol., 1930. 135 s. 
  4. Nové typy leteckých motorů Walter. Letectví. Září 1929, roč. 9. (1929), čís. 9, s. 320-326. Dostupné online. 
  5. J. Walter & Co.. Flight, Vol. XXI. (1929), No. 30 (JULY 25, 1929), page 762 [online]. ROYAL AERO CLUB OF THE UNITED KINGDOM, 25.7.1929 [cit. 15.1.2019]. Dostupné online. 
  6. Bulletin Walter, No. 6. I. vyd. Praha XVII - Jinonice: Akciová továrna automobilů Josef Walter a spol., 15.8.1930. 10 s. 
  7. DITTMAYER, Antonín. Počty prodaných motorů Walter [online]. Praha - Jinonice: Walter a.s., 2009 [cit. 2019-01-15]. Dostupné online. 
  8. J., A. Letecký meeting. Letectví. Říjen 1929, roč. 9. (1929), čís. 9, s. 345-347. Dostupné online. 
  9. FLIEGER, Jan. Walter Vega [online]. Občanské sdružení valka.cz, 25.11.2005 [cit. 2019-01-15]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]