Walter Atlas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Atlas
Hvězdicový devítiválec Walter Atlas
Hvězdicový devítiválec Walter Atlas
Typ hvězdicový letecký motor
Výrobce Walter Jinonice
Konstruktér ing. František Barvitius
První rozběh 1930
Vyrobeno kusů 1-2 prototypy

Walter Atlas byl devítiválcový vzduchem chlazený hvězdicový motor. Vznikl v roce 1930 a byl vyvinut Akciovou továrnou automobilů Josef Walter a spol. v Praze – Jinonicích.[1]

Vznik a užití[editovat | editovat zdroj]

Motor byl vyvinut pod vedením technického ředitele ing. Františka Barvitia. Měl z doposud vyráběných motorů v Jinonicích největší výkon, nominální 600 k (441 kW) při 1900 ot/min a ekvivalentní výkon až 750 k (551 kW) při hmotnosti 480 kg. Svými dimenzemi vrtání a zdvihu nepatřil do žádné z doposud vyráběných řad hvězdicových motorů Walter (řady s vrtáním 105 resp. 135 mm). Generální ředitel ing. Antonín Kumpera na valné hromadě společnosti J. Walter a spol. konané v dubnu 1931 směle prohlásil, že nový motor Atlas bude největším motorem světa, chlazený vzduchem.[2] Na jaře 1930 byl připraven pro interní, tovární zkoušky ve dvou variantách, a to buď s reduktorem anebo bez něj. Předběžně o něj byl vysloven zájem z italské strany, kde se připravovaly dva prototypy letounů, v nichž měl být motor zastaven.[3][4] Walter Atlas byl dle původních předpokladů předurčen pro stíhací letouny a měl nahradit zastarávající Walter Jupiter (1927–1932).[5]

Světovou premiéru si tento motor odbyl od 29. listopadu do 14. prosince 1930 na aerosalonu v Paříži (XII. mezinárodní letecká výstava), kde budil díky svému výkonu zaslouženou pozornost.[6] V květnu 1931 byl také vystaven na mezinárodní letecké výstavě ILIS ve Stockholmu.[7] Naděje o prototypových, italských letounech se však nenaplnily. Ani žádná z československých leteckých továren o tento motor neprojevila zájem.

Díky své velikosti by se neobešel bez kapotáže (Townend Ring), aby byl co nejvíce snížen čelní odpor a tím i ztráta na výkonu a spotřebě paliva, která mohla činit až 25 %,[8] s čímž v Jinonicích neměli doposud zkušenosti. Mnohem závažnějších zkušeností však bylo nabyto při továrních zkouškách na zkušebně motorů.

Tento mohutný devítiválec byl z hvězdicových motorů Walter z hlediska zdvihového objemu (34 640 cm3) a i max. výkonu (650 k/478 kW) bezpečně největší a nejsilnější. Bylo to dáno snahou dostat se zvětšováním zdvihového objemu válců k co největším výkonům. Avšak byla zde již překročena rozumná mez, a to ve svém důsledku přineslo nepředvídané a prakticky neřešitelné těžkosti z hlediska chlazení, chodu a obsluhy. Z těchto důvodů nebyl vývoj motoru Atlas dokončen a koncem roku 1931 byl zcela zrušen.[1]

Snahu o výrobu motorů s co největším výkonem pak vyřešili v jinonické továrně nákupem licencí, podle nichž byly vyráběny motory Walter Merkur (1931–1939), Walter Mistral K 14 (1931–1938)[5] a později Walter Pegas (1933–1939) a Walter Mars 14 M (1937–1940).

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Údaje dle [1][9][10]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Typ: devítiválcový, vzduchem chlazený hvězdicový motor
  • Vrtání: 165 mm
  • Zdvih: 180 mm
  • Objem válců: 34 640 cm3
  • Hmotnost bez vrtulového náboje: 480 kg
  • Kompresní poměr: 5,8:1

Součásti[editovat | editovat zdroj]

  • Rozvodový systém: OHV, 2 ventily (sací a výfukový) na válec
  • Plnění válců: kompresor
  • Příprava palivové směsi: karburátor
  • Chladicí soustava: chlazení vzduchem
  • Spotřeba paliva: 235 g.h-1.k-1 / 299 g.h-1.kW-1
  • Spotřeba oleje: 15–20 g.h-1.k-1 / 20-27 g.h-1.kW-1

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Nominální výkon: 600 k/441 kW při 1900 ot/min
  • Maximální výkon: 650 k/478 kW při 1950 ot/min
  • Specifická hmotnost: 0,8 kg/k, 1,1 kg/kW
  • Specifická výkonnost: 17,3 k/l, 12,7 kW/l

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c NĚMEČEK, Václav. Československá letadla I (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 219, 270-271. 
  2. J. Walter a spol.. Lidové noviny. 30.4.1931, roč. 39. (1931), čís. 218, s. 10. Dostupné online. 
  3. Nový motor fy. Walter a spol v Jinonicích. Letectví. Duben 1930, roč. 10. (1930), čís. 4, s. 144. Dostupné online. 
  4. Nový Waltrův motor v zahraničních prototypních letadlech. Národní listy. 16.12.1930, roč. 70. (1930), čís. 344, s. 1. Dostupné online. 
  5. a b našemu letectví. Letectví. Září 1931, roč. 11. (1931), čís. 9, s. 331. Dostupné online. 
  6. Zahajujeme jedenáctý ročník .... Letectví. Leden 1931, roč. 11. (1931), čís. 1, s. 1-2. Dostupné online. 
  7. SLAVÍK, K. "ILIS" letecká mezinárodní výstava ve Stockholmu 1931. Letectví. Červen 1931, roč. 11. (1931), čís. 6, s. 206-9. Dostupné online. 
  8. VESELÝ, Prokop ing. Kapotování radiálních motorů. Letectví. Únor 1931, roč. 11. (1931), čís. 2, s. 52-3. Dostupné online. 
  9. FLIEGER, Jan. Walter Atlas [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 28.11.2005 [cit. 2019-09-17]. Dostupné online. 
  10. Letecké motory Walter. Letectví. Leden 1931, roč. 11. (1931), čís. 1, s. 18-19. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pilát, Zdeněk. Naše letecké motory, část 3. L+K 1984/07

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]