PWS-8

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PWS-8
PWS-8
PWS-8
Určenísportovní letoun
VýrobcePWS
ŠéfkonstruktérJarosław Naleszkiewic
První let1929/1930
UživatelPolsko
Výroba1929
Vyrobeno kusů1 prototyp
Vyvinuto z typuPWS-5
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PWS-8 byl polský dvoumístný sportovní letoun z roku 1930 vyrobený společností PWS (Podlaska Wytwórnia Samolotów, Podlaská továrna na letadla). Projekt PWS-8 byl speciálně určen pro polskou účast v mezinárodní letecké soutěži Challenge de Tourisme International 1930.[1]

Letoun PWS-8 na soutěži Challenge de Tourisme International 1930

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Letadlo bylo navrženo v roce 1929 ing. Jarosławem Naleszkiewiczem v továrně PWS z iniciativy továrny k účasti na mezinárodní soutěži turistických letadel Challenge 1930 (společně s dalšími výrobky této společnosti PWS-50, PWS-51 a PWS-52). Jeho jedinečnou vlastností, převzatou z dřívějších vojenských letadel PWS, jako PWS-5, byly vzpěry ve tvaru písmene N mezi dolním a horním křídlem a další šikmé příčné vzpěry, které zpevňovaly konstrukci namísto drátěných výztuh.

Letadlo zalétal na přelomu let 1929/1930 Franciszek Rutkowski. První prototyp byl vybaven hvězdicovým motorem Armstrong Siddeley Genet o výkonu 80 k/59 kW. Na jaře 1930 byl letoun upraven a osazen jiným hvězdicovým pětiválcovým motorem, Walter Vega 85 k/62,5 kW.[2] Byl změněn tvar ocasních ploch a také byly provedeny některé další drobnější změny. Jeho hlavní slabinou však byla nízká rychlost, zejména s ohledem na účast v soutěži. Byl totiž vzhledem k použitým motorům příliš těžký, o 65 kg více než navrhoval projekt.[1] Letadlo bylo imatrikulováno na jaře 1930 a létalo s označením SP-ADA. Letoun byl provozován továrním leteckým klubem (Klub Lotniczy P.W.S.).[3]

V porovnání se svým "vrstevníkem" a konkurentem PZL-5 dosahoval horších výkonů.[2] Letoun nevynikal žádnými pozoruhodnými konstrukčními prvky a také při zmíněné soutěži se nijak zvlášť neumístil. I proto zůstal jen v prototypu.[4]

Letoun PWS-8 na soutěži Challenge de Tourisme International 1930

Popis[editovat | editovat zdroj]

PWS-8 byl dvouplošník s vyztuženou dřevěnou konstrukcí, částečně inspirovaný letounem de Havilland Gipsy Moth.[1] Britský Flight jej zase přirovnal k letounu Handley Page Gugnunc.[5] Trup byl v průřezu obdélníkový, na horní části zaoblený s překližkovým potahem, s výjimkou sekce motoru, která byla opláštěna duralovým plechem. Křídla byla obdélníkového půdorysu se zaoblenými konci, pokrytá plátnem s výjimkou náběžných hran, kde byla použita překližka. Vztlaková křidélka byla na dolním křídle, které mělo menší rozpětí 9 metrů tj. o 1 metr méně, než mělo horní křídlo. Křídla byla sklopná dozadu, šířka se složenými křídly byla 2,95 m. Dvoučlenná posádka s otevřenými kokpity v tandemovém uspořádání ovládala letoun zdvojeným řízením. Přední kokpit (pro alternativního pasažéra) měl odnímatelné řízení. Za zadním sedadlem pro pilota byl menší zavazadlový prostor. Oba výhledy z kokpitu byly kryty čelním sklem.[1]

Letoun byl vybaven konvenčním pevným podvozkem se zadní ostruhou. Hlavní palivová nádrž 125 l byla umístěna v horní části středního křídla, v přední části trupu bylo možné instalovat rezervní nádrž na dalších 60 l paliva. Spotřeba paliva činila 22 l/hod.

Soutěžní letadlo mělo pětiválcový vzduchem chlazený hvězdicový motor Walter Vega, který disponoval jmenovitým výkonem 85 koní a vzletovým 90 koní. Pohonnou jednotku s ním tvořila dvoulistá dřevěná vrtule Heine s pevným nastavením.[2]

Trasa soutěže Challenge 1930

Použití[editovat | editovat zdroj]

K mezinárodní letecké soutěži Challenge de Tourisme International v roce 1930 bylo přihlášeno 98 letadel z 6 států. Soutěž, jejíž trať měřila 7552 km, byla odstartována 20. července 1930 se 60 startujícími.[6] Polská účast v tomto ročníku byla impozantní. Celkem bylo přihlášeno 16 strojů, 6 přihlásil polský aeroklub (po třech RWD-2 a RWD-4), 4 stroje továrna PWS (PWS-8, PWS-50, PWS-51 a PWS-52), továrna PZL dva stroje PZL-5 a zbytek tvořila letadla účastníků z polských aeroklubů.[7] Do soutěže odstartovalo 12 polských posádek. Letoun PWS-8 se startovním číslem O5 pilotoval Piotr Dudziński. Mimo něj se soutěže s motorem Walter zúčastnili Švýcaři Jean Brocard a Jean René Pierroz na letounu Breda Ba.15S, který byl osazen motorem Walter Venus. Československo (potažmo Aeroklub RČs.) se toho ročníku nezúčastnilo.[8] Po přeletu v podstatě po celé Evropě byl závod ukončen 7. srpna na letišti Tempelhof, odkud soutěž odstartovala. Soutěž dokončilo 35 letounů.[9]

Prototyp PWS-8 měl během letu technické problémy a byl ze soutěže diskvalifikován. Nedodržel určený, časový rozpis během rally přes Evropu a do Berlína přiletěl pozdě,[10] ale dokončil závod mimo klasifikované pořadí.[11] Později bylo letadlo používáno na krátkou dobu leteckým klubem továrny PWS (Klub Lotniczy P.W.S.).[1] Pravděpodobně letoun dolétal v roce 1931, protože "jeho" motor Walter Vega byl potom používán v upraveném letounu PWS-51.[1] Typ PWS-51 byl původně osazen motorem „Genet 80 HP“. Byl to dvousedadlový dolnoplošník. Trup i podvozek byly z ocelových trubek, ocasní plochy byly dřevěné, řízení zdvojené a křídla byla lehce demontovatelná. Letoun představoval typ pro pohodlné cestování i proto, že měl dostatečný prostor pro zavazadla. Mimo to vynikal zvýšeným součinitelem bezpečnosti a použitými olejo-pneumatickými tlumiči kmitů. Součinitel bezpečnosti se pohyboval v mezích 6.5-8.5. Obě tato letadla (PWS-8, PWS-51) byla zařazena do kategorie I. (hmotnost prázdného letounu do 400 kg s tolerancí +15%).[12]

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

  • PolskoPolsko Polsko
    • Podlaska Wytwórnia Samolotów (PWS)

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Údaje pro prototyp podle[2][4]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Osádka: 2
  • Rozpětí: 10,0 m
  • Délka: 7,50 m
  • Výška: 2,90 m
  • Nosná plocha: 22,10 m2
  • Plošné zatížení: kg/m2
  • Hmotnost prázdného letounu: 445 kg
  • Celková hmotnost za letu: 775 kg
  • Pohonná jednotka: hvězdicový vzduchem chlazený pětiválcový motor Walter Vega
  • Výkony:
    • vzletový, maximální: 90 k (66,2 kW) při 1800 ot/min
    • jmenovitý, nominální: 85 k (62,5 kW) při 1750 ot/min
  • Spotřeba paliva: 22 l/h
  • Vrtule: dvoulistá, dřevěná s pevným nastavením typu Heine

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 136 km/h
  • Cestovní rychlost: 125 km/h
  • Minimální rychlost: 72 km/h
  • Dolet: 700 km
  • Dostup: 3 000 m
  • Stoupavost: 2,4 m/s

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků PWS-8 na anglické Wikipedii a PWS-8 na polské Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f GLASS, Andrzej (2004). Polskie konstrukcje lotnicze 1893–1939 [Polské letecké konstrukce 1893–1939] (v polštině). Sandomierz: Stratus. str. 259-262. ISBN 83-916327-8-4.
  2. ↑ a b c d PWS-8 [online]. Уголок неба (airwar.ru), 2018 [cit. 2019-12-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ Civil Aircraft Register - Poland [online]. airhistory.org.uk [cit. 2019-12-07]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Z historie polského letectví. Křídla vlasti. 1954-04-27, roč. 3. (1954), čís. 9, s. 216a. Dostupné online. 
  5. ↑ HEINZE, Edwin P.A. International Touring Competition. Flight. 1930-08-08, roč. XXII. (1930), čís. 32. (1128), s. 886–890. Dostupné online. 
  6. ↑ -, Hs. Challenge de Tourisme International 1930. Letectví. Březen 1930, roč. X. (1930), čís. 3, s. 93–96. Dostupné online. 
  7. ↑ -, rt-. Polská účast na letošních mezinárodních závodech turistických letounů. Letectví. Červen 1930, roč. X. (1930), čís. 6, s. 231. Dostupné online. 
  8. ↑ II. mezinárodní závod turistických letounů nad Evropou. Letec. 1930-08-20, roč. 6. (1930), čís. 8, s. 385–392. Dostupné online. 
  9. ↑ -, Hs. Chalenge de Tourisme International 1930. Letectví. Červenec 1930, roč. X. (1930), čís. 7, s. 261–264. Dostupné online. 
  10. ↑ HEINZE, Edwin P.A. International Touring Competition. Flight. 1930-08-29, roč. XXII. (1930), čís. 35. (1131), s. 967–968. Dostupné online. 
  11. ↑ KRZYŽAN, Marian. Międzynarodowe turnieje lotnicze 1929–1934 [Mezinárodní letecké soutěže 1929–1934], (polsky), Varšava 1988, ISBN 83-206-0637-3
  12. ↑ ARND, Zbigniew ing. Účast průmyslu, vědy a techniky v polském leteckém sportu. Letectví. Březen 1933, roč. XIII. (1933), čís. 3, s. 83–85. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CYNK Jerzy B.: Polish aircraft 1893–1939. London: Putman & Company Limited, 1971. ISBN 0-370-00085-4 (anglicky)
  • MAJEWSKI Mariusz Wojciech: Samoloty i zakłady lotnicze II Rzeczypospolitej. Warszawa: Wydawnictwo ZP, 2008. ISBN 978-83-922944-5-0. (polsky)
  • GLASS, Andrzej. ”Polskie konstrukcje lotnicze do 1939”. Tom 1. Wydawnictwo STRATUS. (polsky)
  • CHWAŁCZYK T., GLASS A. ”Samoloty PWS”. Wydawnictwo Komunikacji i Łączności. Warszawa 1990. (polsky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=PWS-8&oldid=20170361“