Anoda hřebenitá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Wikipedie:Jak číst taxoboxAnoda hřebenitá
alternativní popis obrázku chybí
Anoda hřebenitá (Anoda cristata)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád slézotvaré (Malvales)
Čeleď slézovité (Malvaceae)
Rod anoda (rod) (Anoda)
Binomické jméno
Anoda cristata
(L.) Schltdl., 1837
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zobrazení anody hřebeníté

Anoda hřebenitá (Anoda cristata) je jednoletá rostlina, půl až metr vysoká a kvetoucí v pozdním létě mnoha nafialovělými květy. Je jediný druh rodu anoda, který se jako neofyt příležitostně vyskytuje v české přírodě, do které se dostal až v druhé půli 20. století. Poprvé byla ve volné přírodě České republiky pozorována roku 1973 a pravděpodobně je zde, stejně jako do jiných zemí, zavlékána s americkými sojovými boby; objevuje se obvykle v místech, kde se tyto překládají, zpracovávají nebo zkrmují. Od ostatních druhů rodu se odlišuje hlavně stupněm ochlupení a tvarem listů.

Původní areál anody hřebenité zabírá podstatnou část Ameriky, od jihozápadu Spojených státu přes Mexiko a celou Střední Ameriku včetně Karibiku až po Bolívii a severní části Chile a Argentiny. Těžištěm rozšíření celého rodu je Mexiko. Druhotně byla zavlečena do Austrálie, na jih Afriky, Blízký východ, indický subkontinent, ruský Dálný východ i do některých evropských zemí.[1][2][3][4]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Vyrůstá obvykle podél vodních toků, kde nachází vlhkou, propustnou a na živiny ne příliš bohatou půdu. Ve výživné půdě bývá sice rostlina vyšší a vyvine více listů, její kvetení je však slabší. Vyskytuje se na obdělávaných polích, v řídkých lesích a křovinách, stejně jako v narušovaných místech ve městech a okolo cest. Roste do nadmořské výšky až 2600 m. Je cizosprašná rostlina s protandrickými květy rozkvétající v pozdním létě, jež bývají opylovány létajícím hmyzem. Ploidie druhu je 2n = 30, 60 či 90.[1][5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Květ

Jednoletá rostlina s rozvětvenou, přímou až poléhavou lodyhou dorůstající do výše 40 až 100 cm, která má dlouhý kůlovitý kořen. Chlupatá lodyha je porostlá řapíkatými, oboustranně pýřitými listy, které bývají velké 3 až 9 cm a mívají variabilní tvar, jsou vejčité, hrálovité nebo čárkovité, celokrajné nebo dlanitě tří až pěti laločné. Palisty jsou nenápadné, čárkovité a brzy opadávají.

Květy bývají veliké asi 2,5 cm a vyrůstají jednotlivě na stopkách 5 cm dlouhých z paždí listů. Jsou oboupohlavné, pětičetné, jejich kalich má do půli srostlé trojúhelníkovité cípy asi 8 mm dlouhé, které se za plodu zvětšují. Korunní lístky jsou 15 až 25 mm velké, obvejčité, na konci mělce vykrojené a s krátkým nehtíkem. Zbarvené jsou modrofialově až červenofialově (sušením zmodrají), nebo výjimečně bílé a vždy jsou tmavě žilkované. V květu je do sloupečku srostlých pět chlupatých tyčinek, svrchní semeník a čnělka rozdělená do 10 až 19 větví s hlavičkovitými bliznami.

Plod je diskovitý až polokulovitý, asi 1 cm velký a obalený vytrvalým kalichem. Skládá se z 10 až 19 nestejně pukajících plůdku se špičatým výrůstkem směřujícím paprsčitě ven z plodu. Plůdek obsahuje po jednom hnědočerném, ledvinovitém, drsném, asi 3 mm velkém semeni. Dozrávají v září a říjnu a jsou jedinou možností, jak se může rostlina rozmnožit.[1][5][6][7]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Ve své rozlehlé domovině se anoda hřebenitá projevuje jako nepříjemný plevel hlavně na polích s obilím, vojtěškou, mákem, bavlníkem, tabákem i zeleninou. Někdy však bývá jako okrasná rostlina vědomě vysévána do nevyužívaných zákoutí, kde se sama každoročně obnovuje a kvete bez zvláštních nároků. Mladé listy se jedí jako zelenina a kořenem se léčí kašel. V Evropě je nepůvodní rostlinou, jenž nemá tendenci agresivně se šířit na nová stanoviště.[1][5][7]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d HEJNÝ, Slavomír; SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 3. Praha: Academia, 1992. 542 s. ISBN 80-200-1090-4. Kapitola Anoda cristata, s. 311. 
  2. DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 13.08.2018]. Roč. 84, čís. 3, s. 647-811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  3. PYŠEK, Petr; DANIHELKA, Jiří; SÁDLO, Jiří et al. Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition). Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 13.08.2018]. Roč. 84, čís. 2, s. 155-255. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  4. HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Anoda cristata [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2018-08-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c VIBRANS, Heike. Anoda cristata [online]. CONABIO Comisión Nacional Biodiversidad Mexicana, Mexico City, Mexico, rev. 24.07.2009 [cit. 2018-08-13]. Dostupné online. (španělsky) 
  6. FRYXELL, Paul A.; HILL, Steven R. Flora of North America: Anoda cristata [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2018-08-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Southwest Environmental Information Network: Anoda cristata [online]. Southwest Biodiversity Consortium, Arizona State University, Tempe, AZ, USA [cit. 2018-08-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]