Přeskočit na obsah

André Göransson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
André Göransson
StátŠvédskoŠvédsko Švédsko
Datum narození30. dubna 1994 (30 let)[1]
Místo narozeníRäng, Skåne, Švédsko[1]
BydlištěHöllviken, Švédsko[1]
Výška188 cm[1]
Hmotnost86 kg[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek382 663 USD
Dvouhra
Poměr zápasů0–0
Nejvyšší umístění773. místo (25. září 2017)
Čtyřhra
Poměr zápasů14–14
Tituly2 ATP, 7 challengerů, 2 ITF
Nejvyšší umístění55. místo (3. dubna 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2023)
French Open1. kolo (2022, 2023)
Wimbledončtvrtfinále (2021)
US Open2. kolo (2022, 2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231117a17. listopadu 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

André Göransson (* 30. dubna 1994 Räng, Skåne) je švédský profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva deblové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal devět titulů ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2017 na 773. místě a ve čtyřhře v dubnu 2023 na 55. místě. Trénuje ho Scott Kintz.[1]

Ve švédském daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 stockholmským duelem I. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Izraeli, v němž prohrál s Markusem Erikssonem čtyřhru. Švédi přesto zvítězili 3:1 na zápasy. Do listopadu 2021 v soutěži nastoupil k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 0–0 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V rámci událostí okruhu ITF debutoval v září 2011, když na turnaji v Uppsale dotovaném 10 tisíci dolary nastoupil do čtyřhry s krajanem Simonem Noreniem. Ve čtvrtfinále podlehli Britům Lewisi Burtonovi a Jamesi Marsalkovi.[2] První challenger vyhrál během října 2017 v kalifornském Tiburonu, když ve finále deblové soutěže s Francouzem Florianem Lakatem přehráli salvadorsko-mexickou dvojici Marcelo Arévalo a Miguel Ángel Reyes-Varela.[4][2]

Na okruhu ATP Tour debutoval říjnovou čtyřhrou Stockholm Open 2018, do níž obdržel s Markusem Erikssonem divokou kartu. Na úvod je vyřadil australsko-švédský pár Matthew EbdenRobert Lindstedt. Při čtvrté účasti na turnajích ATP se poprvé probojoval do finále. V páru s Indonésanem Christopher Rungkat ovládli závěrečné utkání čtyřhry Maharashtra Open 2020 v Puné, kde zdolali izraelsko-běloruské turnajové trojky Jonatana Erlicha s Andrejem Vasilevským.[5] S Brazilcem Rafael Matos pak odešli poraženi z boje o titul na antukovém Belgrade Open 2021, kde porážku utržili od Erlicha s Vasilevským.[6]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Wimbledonu 2021, do něhož zasáhl s Norem Casperem Ruudem. Na cestě do čtvrtfinále přešli přes deváté nasazené Kevina Krawietze s Horiou Tecăuem, než je mezi poslední osmičkou zastavili čtvrtí nasazení Marcel Granollers s Horaciem Zeballosem.[4]

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (2–4 Č)

Čtyřhra: 6 (2–4)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. únor 2020 Puné, Indie ATP 250 tvrdý Indonésie Christopher Rungkat Izrael Jonatan Erlich
Bělorusko Andrej Vasilevskij
6–2, 3–6, [10–8]
Finalista 1. květen 2021 Bělehrad, Srbsko ATP 250 antuka Brazílie Rafael Matos Izrael Jonatan Erlich
Bělorusko Andrej Vasilevskij
4–6, 1–6
Finalista 2. únor 2022 Santiago de Chile, Chile ATP 250 antuka USA Nathaniel Lammons Brazílie Rafael Matos
Brazílie Felipe Meligeni Alves
6–7(8–10), 6–7(3–7)
Finalista 3. duben 2022 Cascais, Portugalsko ATP 250 antuka Argentina Máximo González Portugalsko Nuno Borges
Portugalsko Francisco Cabral
2–6, 3–6
Vítěz 2. červenec 2024 Newport, Spojené státy ATP 250 tráva Nizozemsko Sem Verbeek USA Robert Cash
USA JJ Tracy
6–3, 6–4
Finalista 4. červenec 2024 Atlanta, Spojené státy ATP 250 tvrdý Nizozemsko Sem Verbeek USA Nathaniel Lammons
USA Jackson Withrow
6–4, 4–6, [10–12]

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Challengery (11 Č)
ITF (2 Č)

Čtyřhra (13 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. říjen 2017 Tiburon, Spojené státy tvrdý Francie Florian Lakat Salvador Marcelo Arévalo
Mexiko Miguel Ángel Reyes-Varela
6–4, 6–4
1. březen 2018 Calabasas, Spojené státy tvrdý Francie Florian Lakat Portugalsko Bernardo Saraiva
Nizozemsko Sem Verbeek
6–2, 7–6(7–3)
2. duben 2018 Memphis, Spojené státy tvrdý Francie Florian Lakat Nizozemsko Scott Griekspoor
Belgie Yannick Mertens
2–6, 6–2, [10–7]
2. červenec 2018 Tampere, Finsko antuka Švédsko Markus Eriksson Rusko Ivan Gachov
Rusko Alexandr Pavljučenkov
6–3, 3–6, [10–7]
3. únor 2019 Cuernavaca, Mexiko tvrdý Švýcarsko Marc-Andrea Hüsler Ekvádor Gonzalo Escobar
Venezuela Luis David Martínez
6–3, 3–6, [11–9]
4. červenec 2019 Granby, Kanada tvrdý Nizozemsko Sem Verbeek Čína Li Če
Monako Hugo Nys
6–2, 6–4
5. 20190901azáří 2019 Cassis, Francie tvrdý Nizozemsko Sem Verbeek Nizozemsko Sander Arends
Nizozemsko David Pel
7–6(8–6), 4–6, [11–9]
6 leden 2021 Istanbul, Turecko tvrdý (h) Nizozemsko David Pel Spojené království Lloyd Glasspool
Finsko Harri Heliövaara
4–6, 6–3, [10–8]
7. květen 2021 Biella, Itálie antuka USA Nathaniel Lammons Brazílie Rafael Matos
Brazílie Felipe Meligeni Alves
7–6(7–3), 6–3
8. srpen 2022 Chicago, Spojené státy tvrdý Japonsko Ben McLachlan USA Evan King

USA Mitchell Krueger

6–4, 6–7(3–7), [10–5]
9. srpen 2022 Vancouver, Kanada tvrdý Japonsko Ben McLachlan Filipíny Treat Conrad Huey

Austrálie John-Patrick Smith

6–7(4–7), 7–6(9–7), [11–9]
10. leden 2023 Canberra, Austrálie tvrdý Japonsko Ben McLachlan Austrálie John-Patrick Smith

Austrálie Andrew Harris

6–3, 5–7, [10–5]
11. únor 2023 Monterrey, Mexiko tvrdý Japonsko Ben McLachlan Venezuela Luis David Martínez

Kolumbie Cristian Rodríguez

6–3, 6–4

V tomto článku byl použit překlad textu z článku André Göransson na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f André Göransson na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20210708a8. července 2021
  2. a b c André Göransson na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210708a8. července 2021
  3. André Göransson na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20210707a7. července 2021
  4. a b Andre Goransson | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5.   Goransson/Rungkat Capture Maiden Team Title In Pune [online]. ATP Tour, Inc., 2020-02-09 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Jonathon Erlich/Andrei Vasilevski Capture Belgrade Doubles Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2021-05-28 [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]