Přeskočit na obsah

Alois Málek

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alois Málek
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1954 – 1958
Ministr lehkého průmyslu
Ve funkci:
1951 – 1956
PředchůdceJosef Jonáš
NástupceBožena Machačová-Dostálová
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
Narození15. ledna 1893
Rozsochy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. prosince 1958 (ve věku 65 let)
Slavonice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alois Málek (15. ledna 1893 Rozsochy – 2. prosince 1958[1][2][3] Slavonice[3]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR a ministr vlád Československa.


Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Vyučil se krejčím. Patřil k zakládajícím členům KSČ v roce 1921. V roce 1926 odjel s rodinou a příbuznými do Sovětského svazu budovat družstvo Interhelpo. Po celou dobu pobytu až do návratu do Československa po roce 1945 působil v KSSS[4] a byl zaměstnán v oděvním průmyslu.[5]

V letech 1946 až 1950 pracoval jako ředitel továrny na oděvy Palas – Artis ve Slavonicích. Počátkem roku 1950 byl jmenován ředitelem prostějovského oděvního kombinátu,[3] aby koncem roku 1950 přešel do vlády Antonína Zápotockého a Viliama Širokého a působil zde v letech 1950–1951 coby ministr lehkého průmyslu. Funkci si podržel až do roku 1956 i v následující druhé vládě Viliama Širokého.

Po návratu do Československa pracoval...nejprve jako vedoucí OP Slavonice, pak jako podnikový ředitel n. p. Slavona, potom jako podnikový ředitel n. p. Oděvní závody Jiřího Wolkera v Prostějově. V lednu 1951 byl povolán na místo generálního ředitele Čs. textilních závodů, dne 8. záři 1951 pak do vlády...jako ministr lehkého průmyslu.

Rudé právo, 15. ledna 1953[6]

Ve volbách roku 1954 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním obvodu Bystřice nad Pernštejnem-Boskovice. V Národním shromáždění zasedal do své smrti roku 1958. Pak ho nahradil Josef Tatíček.[7]

Na funkci ministra rezignoval ze zdravotních důvodů. Žil pak ve Slavonicích, kde náhle zemřel 2. prosince 1958. Tělo bylo odvezeno do krematoria v Brně.[3]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Alois Málek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ Pamětní kniha obce městečko Olešnice založená roku 1859 [online]. olesnice.cz [cit. 2012-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-02. 
  3. ↑ a b c d Kronika města Slavonic, rok 1958, s. 221.
  4. ↑ Report on Czechoslovakia: Zpráva o Československu, Band 4, 1953 (Original von Indiana University), s. 8 (z Rudé právo, 15. ledna 1953).
  5. ↑ 28. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ Rudé právo: Ústřední orgán Komunistické strany Československa. Praha: Komunistická strana Československa, 15.1.1953, 33 - 34(15). s. 3.
  7. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Vláda Antonína Zápotockého a Viliama Širokého
Předseda vlády
Antonín Zápotocký (jmenován 15. června 1948, KSČ) • Viliam Široký (jmenován 21. března 1953, KSČ)
Členové v den jmenování vlády
15. června 1948
Viliam Široký (náměstek předsedy vlády do 21. března 1953, KSČ) • Zdeněk Fierlinger (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Ján Ševčík (náměstek předsedy vlády do 29. května 1952, SSO) • Vladimír Clementis¹ (zahraničí do 18. března 1950, KSČ) • Ludvík Svoboda (obrana do 25. dubna 1950, KSČ) • Antonín Gregor (zahraniční obchod do 2. prosince 1952, KSČ) • Václav Nosek (vnitro do 14. září 1953, KSČ) • Jaromír Dolanský (finance do 5. dubna 1949, KSČ) • Zdeněk Nejedlý (školství a osvěta do 31. ledna 1953, KSČ) • Alexej Čepička (spravedlnost do 25. dubna 1950, KSČ) • Václav Kopecký (informace do 31. ledna 1953, KSČ) • Augustin Kliment (průmysl, těžký průmysl do 1. srpna 1952, KSČ) • Július Ďuriš (zemědělství do 10. září 1951, KSČ) • František Krajčír (vnitřní obchod, KSČ) • Alois Petr (doprava do 14. prosince 1951, ČSL) • Evžen Erban (sociální péče do 8. září 1951, KSČ) • Ludmila Jankovcová (výživa, KSČ) • Josef Plojhar (zdravotnictví, ČSL) • Emanuel Šlechta (technika do 20. prosince 1950, ČSS) • Alois Neuman (pošty, od 30. dubna 1952 spojů, ČSS) • Vavro Šrobár (sjednocení zákonů do 6. prosince 1950, Strana slobody)
Členové jmenovaní později
5. dubna 1949
Jaromír Dolanský (předseda Státního úřadu plánovacího do 21. prosince 1951, KSČ) • Jaroslav Kabeš (financí do 14. září 1953, KSČ)
18. března 1950
Viliam Široký (zahraničních věcí do 31. ledna 1953, KSČ)
25. dubna 1950
Ludvík Svoboda (náměstek předsedy vlády do 8. září 1950, KSČ) • Alexej Čepička (obrana, KSČ) • Štefan Rais (spravedlnost do 14. září 1953, KSČ)
23. května 1950
20. prosince 1950
8. září 1951
Rudolf Slánský¹ (náměstek předsedy vlády do 24. listopadu 1951, KSČ) • Alois Málek (lehký průmysl, KSČ) • Jaroslav Havelka (sociální péče do 14. září 1953, KSČ) • Václav Pokorný (paliva a energetika do 14. září 1953, KSČ) • Karol Bacílek (státní kontrola do 23. ledna 1952, KSČ) • Jan Bílek (hutní průmysl a rudné doly do 24. března 1953, KSČ) • Marek Smida (lesy a dřevařský průmysl do 31. ledna 1953, KSČ) • Jozef Púčik (chemický průmysl do 21. prosince 1951, KSČ)
10. září 1951
Josef Nepomucký (zemědělství do 14. září 1953, KSČ)
21. prosince 1951
Jaromír Dolanský (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Jozef Púčik (Státní úřad plánovací do 22. června 1954, KSČ) • Antonín Pospíšil (doprava, ČSL)
23. ledna 1952
Karol Bacílek (národní bezpečnost do 14. září 1953, KSČ) • Jan Harus (státní kontrola do 14. září 1953, KSČ)
28. května 1952
4. června 1952
Jozef Kyselý (náměstek předsedy vlády do 31. ledna 1953, SSO)
1. srpna 1952
Josef Pospíšil (železnice do 14. září 1953, KSČ) • Július Maurer (těžký průmysl do 31. ledna 1953, KSČ)
2. prosince 1952
Richard Dvořák (zahraniční obchod, KSČ)
31. ledna 1953
Antonín Novotný (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Zdeněk Nejedlý (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Karol Bacílek (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Alexej Čepička (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Jindřich Uher (náměstek předsedy vlády, KSČ) • Václav Kopecký (náměstek předsedy vlády, KSČ) • Oldřich Beran (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Rudolf Barák (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Václav David (zahraničních věcí, KSČ) • Ladislav Štoll (vysoké školy do 14. září 1953, KSČ) • Karel Poláček (těžký průmysl, KSČ) • Július Ďuriš (lesy a dřevařský průmysl do 14. září 1953, KSČ) • Jozef Kyselý (stavební hmoty do 14. září 1953, SSO) • Marek Smida (státních statků do 14. září 1953, KSČ) • Bohumil Šrámek (energetika do 14. září 1953, KSČ) • Július Maurer (bez portfeje, KSČ)
24. března 1953
Oldřich Beran (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Jozef Púčik (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Josef Reitmajer (hutní průmysl a rudné doly, KSČ)
14. září 1953
Jaromír Dolanský (první náměstek, KSČ) • Alexej Čepička (první náměstek, KSČ) • Rudolf Barák (vnitro, KSČ) • Július Ďuriš (finance, KSČ) • Ladislav Štoll (školství a osvěta, KSČ) • Václav Škoda (spravedlnost, KSČ) • Václav Kopecký (kultura, KSČ) • Jindřich Uher (zemědělství, KSČ) • Václav Nosek (sociální péče, KSČ) • Oldřich Beran (státní kontrola, KSČ) • Josef Jonáš (paliva a energetika, KSČ) • Marek Smida (lesy a dřevařský průmysl, KSČ) • Jozef Kyselý (místní hospodářství, SSO) • Zdeněk Nejedlý (bez portfeje, KSČ)
22. června 1954
Otakar Šimůnek (Státní úřad plánovací, KSČ) • Jozef Púčik (chemický průmysl, KSČ)
¹podrobně proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alois_Málek&oldid=23915892“