Přeskočit na obsah

Alice, hraběnka z Athlone

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alice, hraběnka z Athlone
Narození25. února 1883
Zámek Windsor
Úmrtí3. ledna 1981 (ve věku 97 let)
Kensingtonský palác
Místo pohřbeníKrálovské pohřebiště ve Frogmore
Povolánípolitička a aristokratka
OceněníKrálovský řád Viktorie a Alberta
Královský rodinný řád Jiřího VI.
Královský rodinný řád Alžběty II.
ChoťAlexandr Cambridge, 1. hrabě z Athlone (1904–1957)[1]
DětiMay Abel Smith
Rupert Cambridge[2]
Prince Maurice of Teck[2]
RodičeLeopold, vévoda z Albany a Helena Waldecko-Pyrmontská
RodWindsorové, britští Sasko-Kobursko-Gothajští a Teckové
PříbuzníKarel Eduard Sasko-Kobursko-Gothajský (sourozenec)
Vilemína Nizozemská (sestřenice)
Anne Liddell-Grainger, Richard Abel Smith a Elizabeth Alice Abel Smith[2] (vnoučata)
FunkceChancellor of the University of the West Indies (1948–1971)
Viceregal consort of Canada
PodpisAlice, hraběnka z Athlone – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princezna Alice, hraběnka z Athlone (Alice Marie Viktorie Augusta Pavlína; 25. února 1883, Windsor3. ledna 1981, Kensingtonský palác) byla členka britské královské rodiny. Je nejdéle žijící britskou princeznou královské krve a byla posledním žijícím vnoučetem královny Viktorie. Princezna Alice byla od roku 1940 do roku 1946 správkyní Rideau Hall v Ottawě, zatímco její manžel Alexandr Cambridge, 1. hrabě z Athlone, působil jako generální guvernér Kanady.

Princezna Alice, hraběnka z Athlone

Narodila se 25. února 1883 na Windsorském hradě jako první potomek a jediná dcera prince Leopolda, vévody z Albany a princezny Heleny Waldecko-Pyrmontské. Měla mladšího bratra Karla Eduarda. Její otec byl nejmladším synem královny Viktorie a prince Alberta, proto jí byl po narození udělen titul Její královská Výsost princezna Alice z Albany, podobně jí náležely i tituly princezny ze Saska-Koburku a Gothy a vévodkyně v Sasku.

Princeznin křest se uskutečnil 26. března 1883 v soukromé kapli Windsorského hradu jako Alice Mary Victoria Augusta Pauline. Byla pojmenována po svojí zesnulé tetě princezně Alici, provdané velkovévodkyni Hesenské, jejíž manžel byl jedním z kmotrů princezny Alice. Jejími kmotry byl a královna Viktorie, dále německá císařovna Augusta, král Vilém III. Nizozemský, velkovévoda Ludvík IV. Hesenský, waldecko-pyrmontská princezna Helena, kníže z Walesu, německá korunní princezna Viktorie, princ Vilém Würtemberský, dědičná kněžna ze Bentheimu a Steinfurtu a vévodkyně z Cambridge.

Alicin otec Leopold, nejmladší syn královny Viktorie, trpěl závažnou dědičnou nemocí, poruchou krevní srážlivosti hemofilií, kterou na něj jeho matka přenesla; přenašečkou pak byla i sama Alice. Na následky této nemoci Leopold zemřel, když byl Alici jeden rok, její mladí bratr se narodil již jako pohrobek.

Manželství

[editovat | editovat zdroj]

Provdala se 10. února 1904 za svého vzdáleného bratrance prince Alexandra z Tecku, bratra Marie, kněžny z Walesu a manželky následníka trůnu Jiřího, knížete z Walesu. Po svatbě získala titul JKV princezna Alexander z Tecku. Společně měli tři děti, dva syny a jednu dceru:

  • princezna May z Tecku (23. ledna 1906 – 29. lvětna 1994), ⚭ 1931 plukovník Henry Abel Smith (8. března 1900 – 24. ledna 1993), guvernér státu Queensland
  • princ Rupert z Tecku (24. srpna 1907 – 15. dubna 1928), později Rupert, Vikomt Trematon; trpěl hemofilií, zemřel však při autohavárii ve věku pouhých 21 let
  • princ Maurice z Tecku (29. března 1910 – 14. září 1910), zemřel jako půlroční nemluvně

Princezna Alice byla přenašečkou genu hemofilie, který zdědila po svém otci Leopoldovi. Touto nemocí trpěl její starší syn Rupert.

V roce 1917 se její manžel , podobně jako jiní členové britské královské rodiny, vzdal svého německého titulu prince z Tecku a přijal příjmení Cambridge, později mu byl udělen titul Sir Alexander Cambridge a později titul hraběte z Athlone. O titul přišly i jejich dvě děti. Alice se vzdala svých německých titulů, ale zůstal jí její vlastní titul princezny Velké Británie a Severního Irska, proto byla titulována Její královská Výsost princezna Alice, hraběnka z Athlone.

Její bratr Karel Eduard, vévoda z Albany a vévoda Sasko-Kobursko-Gothajský, působící u německé armády se vzdal svých britských titulů a ponechal si své německé tituly.

Cestování a druhá světová válka

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1924–1931 působil její manžel jako generální guvernér v Jižní Africe, kam jej doprovázela i princezna Alice. V letech 1940–1946 vykonával hrabě z Athlone funkci generálního guvernéra Kanady, kde byla s manželem i Alice.

Po druhé světové válce byl její bratr, sloužící v německé armádě zatčen. Spolu s manželem se v Německu neúspěšně pokoušeli vyjednávat o jeho propuštění. Karel Eduard byl v roce 1946 souzen a pokutován.

Královské povinnosti

[editovat | editovat zdroj]

Během svého života plnila mnoho královských povinností, kromě povinností manželky generálního guvernéra Jižní Afriky a Kanady se účastnila korunovací Eduarda VII., Jiřího V., Jiřího VI. a Alžběty II. Působila jako velící plukovník dvou britských armádních jednotek a jedné rhodéské. Během druhé světové války byla čestnou velitelkou ženského oddílu Královského kanadského letectva. V roce 1950 se stala kancléřkou Univerzity Západní Indie. Ve 30.60. létech 20. století působila jako předsedkyně rady na Royal Holloway College na Londýnské univerzitě.

Pozdější léta

[editovat | editovat zdroj]

Později žila v Kensinghtonském paláci, kde v roce 1981 zemřela ve věku 97 let a 313 dní. Jejího pohřbu v kapli svatého Jiří na Windsorském hradě se zúčastnili všichni členové britské královské rodiny. Princezna Alice byla pohřbena na pohřebišti britské královské rodiny ve Frogmore nedaleko mauzolea jejích prarodičů královny Viktorie a prince Alberta. Žila během vlády šesti britských panovníků – Viktorie, Eduarda VII., Jiřího V., Eduarda VIII., Jiřího VI. a Alžběty II.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Luisa Šarlota Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
Leopold, vévoda z Albany
 
 
 
 
 
 
Jiří III.
 
 
Eduard August Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Meklenbursko-Střelická
 
 
královna Viktorie
 
 
 
 
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
 
 
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
'Alice, hraběnka z Athlone'
 
 
 
 
 
Jiří I. Waldecko-Pyrmontský
 
 
Jiří II. Waldecko-Pyrmontský
 
 
 
 
 
 
Augusta ze Schwarzburg-Sondershausenu
 
 
Jiří Viktor Waldecko-Pyrmontský
 
 
 
 
 
 
Viktor II. Anhaltsko-Bernbursko-Schaumbursko-Hoymský
 
 
Emma Anhaltsko-Bernbursko-Schaumbursko-Hoymská
 
 
 
 
 
 
Amálie Nasavsko-Weilburská
 
 
Helena Waldecko-Pyrmontská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém Nasavsko-Weilburský
 
 
Vilém Nasavský
 
 
 
 
 
 
Luisa Isabela z Kirchbergu
 
 
Helena Nasavská
 
 
 
 
 
 
Pavel Württemberský
 
 
Pavlína Württemberská
 
 
 
 
 
 
Šarlota Sasko-Hildburghausenská
 
  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]