Třebonín
| Třebonín | |
|---|---|
 Třebonín od hlavní silnice | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Čáslav |
| Obec s rozšířenou působností | Čáslav (správní obvod) |
| Okres | Kutná Hora |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°52′11″ s. š., 15°18′47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 138 (2024)[1] |
| Rozloha | 3,43 km² |
| Katastrální území | Třebonín |
| Nadmořská výška | 340 m n. m. |
| PSČ | 285 44 |
| Počet domů | 77 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Třebonín 14 285 44 Třebonín trebonin@tiscali.cz |
| Starostka | Marie Francová |
| Oficiální web: www | |
  Třebonín | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 571741 |
| Kód části obce | 170364 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Třebonín se nachází v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji, asi jedenáct kilometrů jižně od Kutné Hory a devět kilometrů jihozápadně od Čáslavi. Žije v ní 138[1] obyvatel.
Název
Název Třebonín je odvozen z osobního jména Třeboně ve významu Třeboňův dvůr. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Trebonin (1194), Trzebonyn (1352, 1367 až okolo roku 1405), w Trzeboninie (1544) nebo Tržebonin (1654).[3]
Historie
Nejstarší stopy středověkého osídlení krajiny v okolí Třebonína pochází přibližně ze dvanáctého století, na jehož konci byl vybudován kostel svatého Matouše.[4] Kostel byl centrem sídliště, které mělo nepravidelný půdorys. Za stopy tehdejších usedlostí jsou považovány shluky keramických zlomků odhalené archeologickým výzkumem převážně do vzdálenosti pět set metrů východně od kostela.[5] K sídlišti snad patřilo hradiště označované jako Hrádek u Třebonína, které v případě vpádu vojsk poskytovalo obyvatelům vsi bezpečné útočiště.[6] Vojenské útoky hrozily v souvislosti s polohou Třebonína v relativní blízkosti (osm až devět kilometrů) od obchodní, tzv. haberské, stezky.[5] K této nejstarší fázi vsi se vztahuje první písemná zmínka z roku 1194, která uvádí Ubislava z Třebonína.[3] Vesnice tvořená rozptýlenými dvorci zanikla nejspíše koncem třináctého století, kdy ji pravděpodobně nahradilo nové sídlo návesního typu.[7]
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (části obce) v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav[8]
- 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
- 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Čáslav[9]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Čáslav[10]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav[11]
- 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav[12]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav
Rok 1932
V obci Třebonín (485 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] 3 hostince, 2 koláři, kovář, 2 mlýny, obuvník, obchod s ovocem a zeleninou, sadař, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Třebonín, švadlena, trafika, truhlář
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Matouše na severní části návsi
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Zastavěným územím obce prochází silnice III. třídy. Katastrálním územím obce vede silnice II/339 Čáslav – Červené Janovice – Ledeč nad Sázavou.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – Obcí projížděly v pracovních dnech autobusové linky do Čáslavi, Červených Janovic, Kutné Hory, Petrovic, Zbraslavic, Zbýšova a Zruče nad Sázavou (dopravce Veolia Transport Východní Čechy). O víkendu byla obec bez dopravní obsluhy.
Fotogalerie
-
Obecní úřad a obecní knihovna -
Kostel svatého Matouše -
Detail křížku na návsi -
Památník obětem první světové války -
Dům čp. 101
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Třebonín, s. 363, 364.
- ↑ SMETÁNKA, Zdeněk; ŠKABRADA, Jiří. Třebonín na Čáslavsku v raném středověku (Povrchový průzkum). Archeologické rozhledy. 1975, roč. XXVII, s. 77. Dále jen Smetánka, Škabrada (1975). Dostupné online. ISSN 0323-1267.
- ↑ a b Smetánka, Škabrada (1975), s. 80.
- ↑ Smetánka, Škabrada (1975), s. 79.
- ↑ Smetánka, Škabrada (1975), s. 84.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1734. (česky a německy)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třebonín na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Třebonín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
