Jiří Škabrada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jiří Škabrada

Prof. Ing. arch. Jiří Škabrada, CSc.,
při dokumentaci památek v Čečovicích
(Foto Jan Veselý, 2014)
Narození 20. února 1946
Alma mater Fakulta architektury ČVUT
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Škabrada (* 20. února 1946) je významným badatelem a znalcem v oborech lidové architektury, historických stavebních konstrukcí, typologie staveb. Systematicky se věnuje také prosazování konzervace historických staveb, citlivému přístupu k uchování historické konstrukční substance i architektonických prvků, jakož i kvalifikovaného přístupu k zachování či revitalizaci prostředí městských i venkovských sídel. Dlouhodobě působí též jako pedagog na školách architektury, archeologie či restaurování.

Studia[editovat | editovat zdroj]

1969 – ČVUT v Praze, obor architektury; titul Ing. arch.

1971-1974 – interní aspirantura na Fakultě architektury ČVUT v Praze; titul CSc.

Zaměstnání[editovat | editovat zdroj]

1974 – Archeologický ústav AV ČR; pomocné práce při výzkumech.

1974-1986 – Státní ústav pro rekonstrukce památkových měst a objektů (SÚRPMO) – průzkumové středisko 03, ateliér lidové architektury

1986-1989 – Státní ústav památkové péče a ochrany přírody, vedoucí oddělení lidové architektury, archeologických a technických památek. Zde významně přispěl k vyhlašování vesnických památkových rezervací a zón. Svými výzkumy přispěl k posunu v poznání typologie nejstarší vrstvy dochovaných vesnických staveb.

1989-2011 – Pedagogická činnost na Fakultě architektury ČVUT v Praze, ústavy dějin architektury a památkové péče.

Pedagogická činnost[editovat | editovat zdroj]

  • ČVUT v Praze, Fakulta architektury a Fakulta stavební.
  • Západočeská univerzita v Plzni.
  • Univerzita Karlova v Praze.
  • Vysoká škola chemicko-technologická v Praze.
  • Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta (Ústav historických věd), Fakulta restaurování v Litomyšli (od roku 2003).

Činnost v oblasti památkové péče[editovat | editovat zdroj]

Aktivity pro ochranu lidových staveb a venkovských sídel.

Odborná a výzkumná činnost[editovat | editovat zdroj]

Výzkumy lidové architektury a vesnického urbanismu. Stavebně-historické průzkumy v kombinaci s dalšími výzkumnými metodami.

Spolupráce na výzkumu pražských románských domů se Zdeňkem Dragounem a Michalem Trymlem (výsledkem je kniha Románské domy v Praze).

Členství v odborných radách, výborech, komisích[editovat | editovat zdroj]

Odborná ocenění[editovat | editovat zdroj]

2016: Plaketa pro osobnost památkové péče (v rámci udílení výročních cen Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro za rok 2015)

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Je autorem několika odborných a popularizačních knih a vysokoškolských učebnic.

Výběr[editovat | editovat zdroj]

  • Vesnické stavby a jejich úprava (se Svatoplukem Voděrou), Praha 1975.
  • Jihočeská lidová architektura (se Svatoplukem Voděrou).
  • Příspěvky k poznání středověkého stavitelství (s Miladou Radovou), Praha 1991.
  • Původní plánová dokumentace lidové architektury (s Martinem Ebelem), ČVUT v Praze, Praha 1996.
  • Konstrukce historických staveb, Argo, Praha 2003 (dotisk 2007). EAN: 9788072035489
  • Románské domy v Praze (s Michalem Trymlem a Zdeňkem Dragounem), Paseka, Praha 2003.
  • Lidové stavby. Architektura českého venkova, Argo, Praha 2005, 248 s. EAN: 9788072030828
  • Chalupy v Čechách na historických stavebních plánech (s Martinem Ebelem), Argo, Praha 2014, 272 s. EAN: 9788025713587
  • Přehled vývoje konstrukčního utváření výplní otvorů v historických stavbách, sborník Svorník 2, s. 5-11, Praha 2004.
  • Okna tvrze v Sudkově Dole (s Michaelem Ryklem), sborník Svorník 2, s. 115-124, Praha 2004.
  • Příspěvek k poznání počátků současné legendy grafického výstupu stavebněhistorických průzkumů, s. 188-191, Průzkumy památek 2004/I.
  • Zajímavosti roubené světnice a domu čp. 4 ve Vitějovicích u Prachatic, s. 159-164, sborník Dějiny staveb 2004.
  • Krovy na historických stavebních plánech (s Martinem Ebelem), sborník Svorník 3, s. 213-240, Praha 2005.
  • Nejstarší plán krovu z českobudějovického archivu (s Martinem Ebelem a D. Kovářem), sborník Svorník 3, s. 123-128, Praha 2005.
  • Dům čp. 4 v Litomyšli (s Martinem Ebelem), sborník Svorník 6, Praha 2008, str. 225 – 228.
  • Johann Benesch a zednická rodina Mayerů – tvůrci lidových staveb na panství Malá Skála (s Martinem Ebelem), sborník Dějiny staveb 2008, Plzeň 2008, str. 185-191.
  • K otázce původu konstrukce hlavního krovu lodi kostela sv. Bartoloměje v Plzni (s Janem Anderlem), sborník Dějiny staveb 2008, Plzeň 2008, str. 224-226.
  • Tradiční dřevěné stavitelství v Čechách (s Petrem Dostálem), Stavební kniha 2008, Brno 2008, str. 43-82.

Nepublikované práce[editovat | editovat zdroj]

Kromě publikací vypracoval řadu stavebně-historických průzkumů a odborných posudků.

Stavebně-historické průzkumy[editovat | editovat zdroj]

  • Dům, zvaný Dřevěnka v Úpici čp. 92
  • Objekt někdejší fary v Roprachticích u Semil čp. 1
  • Objekt někdejší fary v Dašicích čp. 55
  • Vesnická usedlost čp. 16 v Telecí u Poličky
  • Vnější dílenská část areálu Masarykova nádraží v Praze
  • Chalupa v Dlouhé Vsi u Sušice čp. 81
  • Chalupa ve Zhoři u Pacova čp. 3
  • Chalupa ve Velharticích čp. 101
  • Louny čp. 57 (tzv. "Daliborka")
  • Třebíz čp. 18
  • Telč čp. 16
  • Pardubice čp. 78

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]