Kostel svatého Matouše (Třebonín)
| Kostel svatého Matouše v Třeboníně | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Kutná Hora |
| Obec | Třebonín |
| Souřadnice | 49°52′12,86″ s. š., 15°18′48,36″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | královéhradecká |
| Farnost | Třebonín |
| Zasvěcení | Matouš |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní |
| Výstavba | 12. století |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | rula |
| Další informace | |
| Kód památky | 15525/2-1187 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Matouše je římskokatolický farní kostel v Třeboníně v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Postaven byl nejspíše koncem dvanáctého století v románském slohu, ale dochovaná podoba je výsledem především barokních a pozdějších úprav. Areál kostela je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Třebonínský románský kostel byl založen nejspíše koncem dvanáctého století a pravděpodobně už stál v roce 1194. V té době byl zasvěcen svatému Kříži.[2] První písemná zmínka, v níž je uveden pod latinským označením Alba ecclesia, pochází z druhé poloviny čtrnáctého století.[3] Později byl kostel upraven a rozšířen v gotickém, renesančním a barokním slohu.[4] K rozšíření lodi a presbytáře došlo v roce 1790.[5] V průběhu dějin se změnilo zasvěcení. Kostel je uváděn jako zasvěcený svatému Matoušovi[4][6] nebo svatému Matějovi.[5]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]
V dochované podobě je kostel jednolodní stavba s půlkruhovým presbytářem a hranolovou věží na západní straně. K jižní straně presbytáře přiléhá sakristie. Podvěží je zaklenuté žebrovou klenbou, v presbytáři je použita koncha a v sakristii placková klenba.[5] Areál kostela se zvonicí vymezuje ohradní zeď. Vstupuje se do něj ze západu velkou bránou s trojúhelníkovým štítem nebo malou brankou na jihu. Zvonice má zděnou podezdívku a bedněné patro se šindelovou střechou.[4]
Do lodi se vstupuje z podvěží goticko-renesančním okoseným portálem ze šestnáctého století s původním dveřmi.[3] Druhé podlaží věže je přístupné vnějším schodištěm a vchází se z něj na dřevěnou kruchtu.[7]
Románské zdivo se dochovalo v užší části lodi a ve věži,[7] která byla upravena v šestnáctém století.[5] Stavebním materiálem je místní dvojslídná rula. Původní vstup do kostela se nacházel v severní stěně lodi.[7] Z románské stavební fáze pochází také východní štít,[8] v němž se dochovaly tři otvory, z nichž prostřední má profil ve tvaru kříže. Jejich umístění naznačuje, že na východní straně kostel původně ukončovala apsida.[9]
Vchod do věže v prvním patře je nejspíše původní a naznačuje existenci tribuny.[8] Kostel tak nejspíše souvisel se sídlem Ubislava z Třebonína zmiňovaného v roce 1194, které se mohlo nacházet v prostoru hřbitova jižně od kostela.[2]
Zařízení
[editovat | editovat zdroj]
Většina zařízení pochází z osmnáctého století. Ze staršího období pochází gotická osmiboká křtitelnice.[5] Ve vnější zdi lodi jsou umístěny dva figurální náhrobníky ze druhé poloviny šestnáctého století a znakový náhrobník se symbolem kalichu a kříže z patnáctého století.[4] Dominantou interiéru kostela je hlavní oltář s vyřezávaným akantovým rámem a sochami andělů. Na bočním oltáři je umístěn novodobý obraz. K dalšími vybavení patří dřevěná socha Immaculaty, krucifix na vítězném oblouku, kazatelna s řezanou rokajovou výzdobou a pozdně barokní křtitelnice.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-12]. Identifikátor záznamu 126015 : Kostel sv. Matouše. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b SMETÁNKA, Zdeněk; ŠKABRADA, Jiří. Třebonín na Čáslavsku v raném středověku (Povrchový průzkum). Archeologické rozhledy. 1975, roč. XXVII, s. 77. Dále jen Smetánka, Škabrada (1975). Dostupné online. ISSN 0323-1267.
- ↑ a b Smetánka, Škabrada (1975), s. 73.
- ↑ a b c d Kostel sv. Matouše [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-02-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Třebonín, s. 104.
- ↑ Farní kostel sv. Matouše, apoštola a evangelisty [online]. Biskupství královéhradecké [cit. 2022-02-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c Smetánka, Škabrada (1975), s. 74.
- ↑ a b Smetánka, Škabrada (1975), s. 75.
- ↑ Smetánka, Škabrada (1975), s. 76.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Matouše na Wikimedia Commons
