Přeskočit na obsah

Moták lužní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxMoták lužní
alternativní popis obrázku chybí
Samec motáka lužního v letu
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddravci (Accipitriformes)
Čeleďjestřábovití (Accipitridae)
Rodmoták (Circus)
Binomické jméno
Circus pygargus
(Linnaeus, 1758)
Rozšíření motáka lužního
Rozšíření motáka lužního
Rozšíření motáka lužního
      hnízdiště
      migrace
      zimoviště
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moták lužní (Circus pygargus) je středně velký dravecčeledi jestřábovitých.

Popis

Menší než káně lesní (délka těla 39–50 cm, rozpětí křídel 96–116 cm). Od podobného motáka pilicha se ve všech šatech liší delšími a užšími křídly. Samec se liší tmavými proužky na loketních letkách, viditelnými zespodu i shora. Rozlišování samic a mladých ptáků je obtížnější.[2]

Rozšíření

Má evropský typ rozšíření, sahající od Pyrenejského poloostrova východně po střední Sibiř.[3] Je tažný, zimuje v Africe. Jeho stavy silně kolísají a od 19. století se vesměs snižují, zmenšuje se také areál výskytu.[4] Hnízdí v otevřené krajině (rašeliniště, vřesoviště, pole).[5]

Výskyt v Česku

České republice hnízdí pravidelně teprve od 40. let 20. století. Přestože jeho početnost od té doby roste, stále patří mezi vzácné druhy. Hnízdí roztroušeně v různých oblastech Čech, ve větším počtu na jižní Moravě, Olomoucku a ve Slezsku. V letech 20012003 byla jeho početnost odhadována na 80–120 párů (ve srovnání s 5–10 páry v letech 19731977).[6]

Hnízdění

Ihned po návratu na hnízdiště předvádějí oba ptáci složité svatební lety. Většinou jsou monogamní, ale jsou známy i případy bigamie. Hnízdo je na zemi. Ročně mívá 1 snůšku po 4–5 (2–6) šedavě bílých, občas řídce rezavě nebo světle hnědě skvrnitých vejcích o rozměrech 41,7 × 32,5 mm. Jejich inkubace trvá 27–30 dní, mláďata dosahují vzletnosti nejdříve ve věku 28 dnů. Inkubaci vajec i většinu hnízdní péče obstarává výhradně samice, kterou samec krmí a které také předává potravu pro mláďata.[4]

Potrava

V potravě převládají drobní hlodavci, ale požírá i ptáky, obojživelníky, plazy a hmyz.[4]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Plzeň: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7. 
  3. CEPÁK, Jaroslav, a kol. Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Aventinum, 2008. ISBN 978-80-86858-87-6. 
  4. a b c HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7. 
  5. SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 1. vyd. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 86. 
  6. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. 

Externí odkazy