Přeskočit na obsah

Vilemína Ernestina Dánská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox - panovnice Vilemína Ernestina Dánská (20. nebo 21. června 1650, Kodaň22. nebo 23. dubna 1706, zámek Lichtenburg u Prettinu) byla rodem dánská a norská princezna z oldenburské dynastie a jako manželka falckého kurfiřta Karla II. Falckého v letech 16801685 falcká kurfiřtka.

Biografie

Původ

Narodila se jako třetí dcera (čtvrté z osmi dětí) dánského a norského krále Frederika III. a jeho manželky Žofie Amálie Brunšvické. Jejím starším bratrem byl budoucí dánský a norský král Kristián V.

Manželství

23. dubna 1670 se v Kodani zasnoubila a 20. září roku 1671 v Heidelbergu provdala za následníka falckého kurfiřta Karla Ludvíka Falckého, prince Karla. V průběhu svatebního veselí musel údajně žádat Karel o radu, co si má muž o svatební noci počít. Manželé si od počátku nebyli nakloněni, z dynastických důvodů uzavřené manželství nebylo šťastné a zůstalo bezdětné. Úsilí o anulaci sňatku, které Karlův otec kurfiřt Karel Ludvík Falcký vyvinul v roce 1677, ztroskotalo na odporu Karlovy matky Šarloty Hesensko-Kasselské (16271686).

Karel zemřel 26. května roku 1685 po pěti letech vlády (na trůn nastoupil v roce 1680 po smrti svého otce) a v jeho osobě vyhasla protestantská linie falckých Wittelsbachů; na falcké dědictví vznesla nárok na jedné straně katolická větev Wittelsbachů Pfalz-Neuburg, na druhé straně pak Francie v osobě mladší Karlovy sestry Alžběty Šarloty, provdané vévodkyně orleánské (manželky Filipa I. Orleánského, mladšího bratra francouzského krále Ludvíka XIV). To vyvolalo devastující válečný konflikt – válku o falcké dědictví (1688-1697), kdy se proti Francii Ludvíka XIV. postavila koalice evropských států (Augšpurská liga) s cílem zamezit další francouzské územní expanzi. Titul falckého kurfiřta nakonec přešel do rukou katolické linie Wittelsbachů, reprezentované Filipem Vilémem Falckým, ovšem za cenu zničení do té doby kvetoucí země.

Vdovství

Po manželově smrti Vilemína Ernestina přesídlila ke své sestře, saské kurfiřtce-vdově Anně Žofii na její vdovské sídlo na zámku Lichtenburg u Prettinu, kde pak žila dalších dvacet let. Zemřela 22. nebo 23. dubna roku 1706 a byla pochována do hrobky, kterou vybudoval Balthasar Permoser pro její sestru, jež byla po jejím boku uložena o jedenáct let později. Náhrobek byl v roce 1811 přeložen do knížecí kaple dómu ve Freibergu.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Kristián III. Dánský
 
 
Frederik II. Dánský
 
 
 
 
 
 
Dorotea Sasko-Lauenburská
 
 
Kristián IV. Dánský
 
 
 
 
 
 
Oldřich III. Meklenburský
 
 
Žofie Meklenburská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Dánská
 
 
Frederik III. Dánský
 
 
 
 
 
 
Jan Jiří Braniborský
 
 
Jáchym Fridrich Braniborský
 
 
 
 
 
 
Žofie Lehnická
 
 
Anna Kateřina Braniborská
 
 
 
 
 
 
Jan I. Braniborsko--Küstrinský
 
 
Kateřina Braniborsko-Küstrinská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
'Vilemína Ernestina Dánská'
 
 
 
 
 
Arnšt I. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Vilém Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Žofie Mecklenbursko-Zvěřínská
 
 
Jiří Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Kristián III. Dánský
 
 
Dorotea Dánská
 
 
 
 
 
 
Dorotea Sasko-Lauenburská
 
 
Žofie Amálie Brunšvická
 
 
 
 
 
 
Jiří I. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Magdalena z Lippe
 
 
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Jan Jiří Braniborský
 
 
Magdalena Braniborská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Anhaltsko-Zerbstská
 

Externí odkazy

Falcká kurfiřtka
Předchůdce:
Šarlota Hesensko-Kasselská
16801685
Vilemína Ernestina Dánská
Nástupce:
Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská