Železniční trať Pardubice–Liberec
Šablona:Infobox železniční trať
Železniční trať Pardubice–Liberec je jednokolejná železniční trať celostátní dráhy. Vychází z rovinatého Polabí a směřuje nejdříve touto rovinou přes kopcovité Podkrkonoší a předhůří Jizerských hor, kde je i několik tunelů, do Liberce.
V jízdním řádu pro cestující je jízdní řád vlaků osobní dopravy v úseku Jaroměř – Turnov – Liberec uveden v tabulce 030, pro úsek Pardubice – Hradec Králové – Jaroměř je uveden v tabulce 031.
Historie
Listem povolení Františka Josefa I. ze dne 15. června 1856 byla vydána koncese pro podnikatele Liebiega, Lannu a bratry Kleinovy na výstavbu a provoz železnice z Pardubic do Liberce a rovněž odbočnou trať z Josefova do Malých Svatoňovic. Trať stavěla a zprovozňovala po etapách společnost Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB). Byly to úsek Pardubice – Josefov v roce 1857, úsek Josefov – Turnov v roce 1858 a úsek Turnov – Liberec v roce 1859.[1]
Původně trať na svých prvních několika kilometrech vedla jinou trasou než dnes, i most přes Labe u Pardubic stál na jiném místě. V roce 1871 byly položeny přeložky trati v Rosicích nad Labem v souvislosti se stavbou navazující trati společnosti Rakouské severozápadní dráhy od Havlíčkova Brodu. Od té doby vede trať v této části v současné trase.[2] V roce 1909 byla SNDVB zestátněna a trať přešla do vlastnictví Císařsko-královských státních drah (kk StB), po vzniku Československé republiky pak k nástupnickým ČSD. Po zabrání Sudet německou Třetí říší byla trať na několika místech přerušena státní hranicí. Tento stav trval až do konce 2. světové války. V roce 1965 byla část z Pardubic do Hradce Králové elektrizována. V roce 1993 byl elektrizován úsek z Hradce do Jaroměře.
V letech 2009 a 2010 byla provedena ve dvou etapách racionalizace trati v úseku Jaroměř–Stará Paka–Železný Brod.[3]
Druhá etapa této racionalizace zvítězila v soutěži Česká dopravní stavba a technologie 2010 v kategorii Dopravní technologie.[4]
V roce 2012 byl rekonstruován železniční uzel Stará Paka.
Revitalizace úseků trati
Od února 2014 se pracuje na zdvoukolejnění a modernizaci úseku Stéblová – Opatovice nad Labem. Od prosince 2014 byla stanice Opatovice nad Labem přejmenována na Opatovice nad Labem-Pohřebačka; dosavadní název se tím uvolnil pro novou zastávku blíže obci, plánovanou v modernizovaném úseku v km 15,567 – 15,684.[5][6] Po jejím vzniku přestanou vlaky osobní přepravy ve stanici Opatovice nad Labem-Pohřebačka zastavovat.
Na jaře roku 2015 začne revitalizace trati Hradec Králové – Jaroměř – Trutnov.[7] Především se jedná o rekonstrukce částí tratě (mosty, železniční stanice, přejezdy, kolejové křížení, kolejové oblouky apod.), kde musejí vlakové soupravy nyní při průjezdu výrazně snížit rychlost. Díky tomu bude možné dosáhnout zkrácení cestovní doby Hradec Králové – Svoboda nad Úpou ze současných 120 minut na systémových 90 minut.[7] Nejvyšší traťová rychlost po revitalizaci bude 120 km/h (s výhledem na 130 km/h). Vlakové soupravy ji budou moci využívat na úseku mezi Předměřicemi nad Labem a Smiřicemi.[7]
O dalších záměrech modernizace a zvýšení kapacity trati pojednává článek Východočeský diametr.
Železniční nehody
14. listopadu 1960 se osobní vlak č. 608 z Hradce Králové do Pardubic srazil s osobním vlakem č. 653. Neštěstí si vyžádalo 118 mrtvých a 110 těžce zraněných.
4. dubna 2003 krátce před šestou hodinou ranní se v Březhradě (na přejezdu v obvodu železniční stanice Opatovice nad Labem) srazil osobní vlak s linkovým autobusem městské hromadné dopravy. Signalizační zařízení přejezdu podle výroku soudu fungovalo, i když někteří svědci tvrdili opak.[8] Řidič autobusu linky 12 patrně přehlédl, že se k přejezdu blíží vlak rychlostí 85 kilometrů v hodině. Při nehodě přišli o život tři cestující a řidič autobusu, čtyři osoby utrpěly vážnou újmu na zdraví. Z cestujících ve vlaku byl lehce zraněn strojvedoucí a jeden cestující.[9]
Co vypovídají staré jízdní řády o trati 030
V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:
Josefov-Jaroměř, Kuks, Žírec, Králové Dvůr, Bílá-Třemešná, Mostek, Borovnice, Horka, Stará Paka, Libštát, Semily, Železný Brod, Malá Skála, Turnov, Sychrov, Hodkovice, Rychnov v Č., Radlo, Dlouhý Most, Helnersdorf, Liberec
| rok | provozovaná trať | počet vlaků v úseku |
|---|---|---|
| 1900 | 64 Josefov – Liberec – Seidenberg | 5 Os Josefov – Železný Brod, 7 Os Železný Brod – Liberec |
| 1921 léto | 158 Josefov-Jaroměř – Turnov | 6 Os Josefov – Stará Paka, 7 Os Stará Paka – Turnov |
| 142 Praha – Liberec – Seidenberg | 2 R + 8 Os Turnov – Liberec | |
| 1928/29 zima | 149 Pardubice – Rosice n. Lab. – Liberec | 2 R + 10 Os Josefov-Jaroměř – Dvůr Králové n. Lab., 2 R + 7 Os Dvůr Králové n. Lab. – Turnov, 2 R + 9 Os Turnov – Liberec |
| 1937/38 zima | 130 Německý Brod – Pardubice – Liberec | 2 R + 11 Os Josefov-Jaroměř – Dvůr Králové n. Lab., 2 R + 5 Os Dvůr Králové n. Lab. – Stará Paka, 3 R + 9 Os Stará Paka – Turnov, 4 R + 9 Os Turnov – Liberec |
| 1944/45 | 503 Pardubice – Turnov | 8 Os Josefov – Dvůr Králové n. Lab., 4 Os Dvůr Králové n. Lab. – Stará Paka, 7 Os Stará Paka – Turnov |
| 160m Liberec – Turnov | 2 R + 10 Os | |
| 1945/46 | 3 Pardubice – Liberec | 2 R + 9 Os Josefov-Jaroměř – Dvůr Králové n. Lab. 2 R + 5 Os Dvůr Králové n. Lab. – Stará Paka 3 R + 9 Os Stará Paka – Turnov 4 R + 7 Os Turnov – Liberec |
| 1959/60 | 3 Pardubice – Turnov | 2 R + 12 Os Jaroměř – Dvůr Králové n. Lab. 2 R + 9 Os Dvůr Králové n. Lab. – Stará Paka 3 R + 11 Os Stará Paka – Turnov |
| 6 (Praha) – Všetaty – Turnov – Liberec | 4 R + 8 Os Turnov – Liberec | |
| 1988/1989 | 030 Pardubice – Turnov | 4 R + 10 Os Jaroměř – Turnov |
| 070 (Praha) – Všetaty – Turnov – Liberec | 7 R + 9 Os Turnov – Liberec | |
| 2002/2003 | 030 Jaroměř – Liberec | 3 R + 8 Os Jaroměř – Stará Paka 3 R + 10 Os Stará Paka – Železný Brod 4 R + 13 Os Železný Brod – Turnov 5 R + 11 Os Turnov – Liberec |
| 2012/2013 | 030 Jaroměř – Liberec | 9 R + 5 Os Jaroměř – Stará Paka 9 R + 10 Os Stará Paka – Železný Brod 10 R + 10 Os Železný Brod – Turnov 9 R + 10 Os Turnov – Liberec |
| Vysvětlivky R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak | ||
Co vypovídají staré jízdní řády o trati 031
V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:
Pardubice, Rosice, Stéblová, Opatovice, Králové Hradec, Předměřice, Smiřice, Černožice, Josefov-Jaroměř
| rok | provozovaná trať | počet vlaků v úseku |
|---|---|---|
| 1900 | 62 Německý Brod – Pardubice – Libava | 5 Os Pardubice – Hradec Králové, 6 Os Hradec Králové – Jaroměř |
| 1921 léto | 157 Německý Brod – Libava | 7 Os Pardubice – Josefov-Jaroměř |
| 1928/29 zima | 149 Pardubice – Rosice n. Lab. – Liberec | 2 R + 10 Os Pardubice – Josefov-Jaroměř |
| 1937/38 zima | 130 Německý Brod – Pardubice – Liberec | 4 R + 9 Os Pardubice – Hradec Králové, 2 R + 11 Os Hradec Králové – Josefov-Jaroměř |
| 1944/45 | 503 Pardubice – Turnov | 11 Os Pardubice – Hradec Králové, 1 R + 9 Os Hradec Králové – Josefov-Jaroměř |
| 1945/46 | 3 Pardubice – Liberec | 2 R + 10 Os Pardubice – Hradec Králové 3 R + 12 Os Hradec Králové – Josefov-Jaroměř |
| 1959/60 | 3 Pardubice – Turnov | 3 R + 16 Os Pardubice – Hradec Králové 2 R + 12 Os Hradec Králové – Jaroměř |
| 1988/1989 | 030 Pardubice – Turnov | 6 R + 20 Os Pardubice – Hradec Králové 4 R + 16 Os Hradec Králové – Jaroměř |
| 2002/2003 | 031 Pardubice – Hradec Králové – Jaroměř | 5 R + 27 Os Pardubice – Hradec Králové 7 R + 20 Os Hradec Králové – Jaroměř |
| 2012/2013 | 031 Pardubice – Hradec Králové – Jaroměř | 9 R + 31 Os Pardubice – Hradec Králové 15 R + 23 Os Hradec Králové – Jaroměř |
| Vysvětlivky R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak | ||
Provoz
V části mezi Pardubicemi a Jaroměří je trať silně vytížena osobní dopravou, zvláště pak úsek z Pardubic do Hradce Králové. Ve zbývající části je už osobní doprava slabší. Kromě regionálních vlaků po trati jezdí i rychlíky z Pardubic do Liberce a v části trati mezi Hradcem Králové a Jaroměří pak rychlíky z Prahy do Trutnova. Většina vlaků jezdí v pravidelných taktech.[10][11]
Většina osobních vlaků na elektrizované části trati je vedena elektrickou jednotkou RegioPanter. V úseku z Jaroměře do Liberce jsou osobní vlaky obvykle motorové vozy a jednotky několika řad: 810, 814, 843 a 854. Rychlíky z Pardubic do Liberce jsou sestaveny z motorových vozů řady 843 a přípojných vozů Btn753. Rychlíky z Prahy do Trutnova z lokomotiv řady 750.7 (případně starších 754) a vozů 1. i 2. třídy.[12]
Pardubice hlavní nádraží
- Trať 010 Česká Třebová – Ústí nad Orlicí – Choceň – Moravany – Pardubice hl. n. – Přelouč – Kolín
Pardubice-Rosice nad Labem
- Trať 238 Havlíčkův Brod – Žďárec u Skutče – Chrast u Chrudimi – Chrudim – Pardubice-Rosice nad Labem
Hradec Králové hlavní nádraží
- Trať 020 Velký Osek – Chlumec nad Cidlinou – Odbočka Plačice – Hradec Králové hl. n. – Týniště nad Orlicí – Borohrádek – Choceň
- Trať 041 Hradec Králové hl. n. – Hněvčeves – Ostroměř – Jičín – Libuň – Turnov
Smiřice
- Trať 046 Hněvčeves – Smiřice
Jaroměř
- Trať 032 Jaroměř – Starkoč – Trutnov Poříčí – Trutnov střed – Trutnov hl. n.
Stará Paka
- Trať 040 Chlumec nad Cidlinou – Ostroměř – Stará Paka – Martinice v Krkonoších – Kunčice nad Labem – Trutnov hl. n.
- Trať 064 Mladá Boleslav hl. n. – Dolní Bousov – Libuň – Stará Paka
Železný Brod
- Trať 035 Železný Brod – Tanvald
Turnov
- Trať 041 Hradec Králové hl. n. – Hněvčeves – Ostroměř – Jičín – Libuň – Turnov
- Trať 070 Praha hl. n. – Praha-Vysočany – Neratovice – Všetaty – Mladá Boleslav hl. n. – Bakov nad Jizerou – Odbočka Zálučí – Turnov
Liberec
- Trať 036 Liberec – Smržovka – Tanvald – Harrachov
- Trať 037 Liberec – Raspenava – Frýdlant v Čechách – Černousy st. hr. – Zawidów (PKP)
- Trať 086 Česká Lípa hl. n. – Výh. Žízníkov – Liberec
- Trať 089 Liberec – Hrádek nad Nisou st. hr. – Zittau (DB) – Varnsdorf st. hr. – Rybniště / Seifhennersdorf
Poznámka: V Liberci na nádraží je možno použít i tramvajovou linku č. 11 do Jablonce nad Nisou
Odkazy
Reference
- ↑ Historie tratí; elektronická databáze; Sekera, P.
- ↑ HRDINA, Zdeněk. Zapomenuté první kilometry SNDVB u Pardubic. Svět železnice. 5/2010.
- ↑ Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje [online]. Kapitola 3.3.7 Objekty železniční infrastruktury na území Libereckého kraje. Dostupné online.
- ↑ KUČERA, Jiří. Soutěže Česká dopravní stavba a technologie již znají vítěze. Stavitel [online]. 2011-06-10 [cit. 2011-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Výnos Drážního úřadu o změně názvu na stránkách SŽDC (pdf)
- ↑ Výnos Drážního úřadu o změně názvu na stránkách SŽDC (pdf)
- ↑ a b c PAČESNÁ, Daniela. Oznámení záměru [online]. Praha: 4.1.2014 [cit. 2014-04-11]. Dostupné online. Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „OZ“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ http://hradec.idnes.cz/za-smrt-v-autobusu-hradecke-mhd-prirkl-soud-pozustalym-600-tisic-psf-/hradec-zpravy.aspx?c=A120106_110621_hradec-zpravy_klu
- ↑ KULHAVÝ, Josef. Největší železniční neštěstí v České republice. www.top365.cz [online]. 4-1-2003, rev. 24-10-2013 [cit. 24-10-2013]. Dostupné online.
- ↑ Knižní jízdní řád trati 030; SŽDC
- ↑ Knižní jízdní řád trati 031; SŽDC
- ↑ Řazení vlaků 2011; zelpage.cz
Literatura
- EDERER, Antonín. První vlak z Pardubic do Liberce. [s.l.]: Krajské nakl., 1959. 115 s.
- VURSTA, Pavel. 130 let Pardubicko-liberecké dráhy 1859-1989. Praha: Nadas, 1989. 183 s.
- RACHOTA, Jan. Železniční Hradecko před půlstoletím. [s.l.]: Vydavatelství dopravní literatury, 2007. ISBN 978-80-86765-06-8.
Externí odkazy
- Trať 031 na zelpage.cz
- Trať 030 na zelpage.cz
- Lokostránky.net - fotografie z rozsáhlé nehody ve Staré Pace v roce 1972
- [1] Historie železničních tratí
- Sbírka starých jízdních řádů ČSD, kompilace ŽelPage 2007
- Elektronický archív vlakových jízdních řádů ČD a ČSD (ČD od prosince 2002 + české tratě ČSD 1981/1982)