Čtvrtý železniční koridor

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mapa čtvrtého železničního koridoru

IV. tranzitní železniční koridor je název pro hlavní dálkový železniční tah mezi Děčínem a Horním Dvořištěm v České republice. Koridor prochází po následujících tratích provozovatele Správy železniční dopravní cesty (SŽDC): (Schöna Deutsche Bahn –) Dolní Žleb – Děčín (v jízdním řádu pro cestující trať 098); Děčín – Ústí nad Labem – Kralupy nad Vltavou – Praha hlavní nádraží (tratě 090 a 091); Praha hlavní nádraží – Tábor – České Budějovice (tratě 220 a 221); České Budějovice – Horní Dvořiště (– Summerau Österreichische Bundesbahnen) (trať 196).

IV. železniční koridor představuje kromě významného vnitrostátního spojení také tranzitní spojení Německa (Berlín a Drážďany) a Rakouska (Linec). Celková délka koridorové tratě je 365 km. Prvních 145 km vede v souběhu s I. koridorem.

Historie

Provoz na trati České Budějovice – Praha byl zahájen v roce 1871. V roce 1903 byla část tratě (úsek Praha-Benešov) zdvoukolejněna[1] a po roce 1971 se začalo s elektrizací. Celá trasa IV. železničního koridoru byla kompletně elektrifikována v roce 2001.

Modernizace v 21. století

Dosud realizované stavby

Samotný IV. železniční koridor, který nevede v souběhu s I. koridorem, se začal modernizovat v září 2005 úsekem Strančice – Praha-Hostivař. Tento úsek byl dokončen v roce 2008. V letech 2006–2009 proběhla stavba úseku Doubí u Tábora – Tábor, v letech 2007–2009 optimalizace úseku od státní hranice s Rakouskem v Horním Dvořišti k Českým Budějovicím. V roce 2009 byla zahájena výstavba v úseku Votice – Benešov, která byla stavebně ukončena v listopadu 2012. V únoru 2011 následovala stavba úseku České Budějovice – Nemanice, která byla dokončena v roce 2014.

V roce 2013 započaly dvě stavby, a to Horusice – Veselí nad Lužnicí a Tábor – Sudoměřice u Tábora. Hned v následujícím roce (2014) byla zahájena stavba Veselí nad Lužnicí – Doubí u Tábora v části Veselí nad Lužnicí – Soběslav, stavba Ševětín – Horusice a první část stavby Praha-hlavní nádraží (mimo) – Praha-Hostivař (včetně), přestavba železniční stanice Hostivař. První stavba byla dokončena v červenci 2016.

Připravované stavby a úseky ve stavbě

Úsek Praha-hlavní nádraží – Praha-Hostivař

Druhá stavba v Praze je úsek Praha-hlavní nádraží (mimo) – Praha-Hostivař (mimo). Jde o zbylých 6,7 km za nádražím Praha-Hostivař, směrem k vršovickým portálům vinohradských tunelů. Do dubna 2016 probíhalo první výběrové řízení na zhotovitele druhé etapy výstavby. Nejlevnější nabídku podala litoměřická firma Chládek & Tintěra - 3,4 mld. Kč. Tuto firmu jako vítěze pak hodnotící komise Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) podle téhož zdroje předběžně doporučila.[2] Dne 17. srpna 2016 však bylo první výběrové řízení zrušeno ze strany SŽDC.[3] Dne 29. září 2016 bylo vypsáno druhé výběrové řízení (znovu za 3,6 mld. Kč), ještě podle původního zákona o veřejných zakázkách.[4] Otevírání obálek s nabídkami proběhlo 5. ledna 2017. Nejnižší cenu nabídlo sdružení Metrostav a.s., Swietelsky Rail CZ a SMP CZ, a to 3,487 mld. Kč. Výběrová komise v únoru 2017 toto sdružení doporučila jako vítěze.[5] Zakázku od konce roku 2016 prověřoval Národní centrála proti organizovanému zločinu.[6] Zakázku následně na popud společnosti EUROVIA prošetřoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který dne 12. září 2017 zrušil rozhodnutí o výběru vítěze. Výběrové řízení jako celek zrušeno nebylo. Znovu musela být posouzena kvalifikace uchazečů a transparentně vybrán vítěz.[7] Přezkumná komise SŽDC dne 12. 12. 2017 potvrdila své rozhodnutí o vítězi (sdružení Metrostav a spol.),[8] ovšem EUROVIA se znovu odvolala. Dne 4. ledna 2018 SŽDC odvolání zamítla, EUROVIA se podruhé odvolala k ÚOHS.[9] ÚOHS, SŽDC a sama Eurovia k 1. březnu 2018 potvrdily, že Eurovia své odvolání dne 22.2.2018 stáhla a stavba může začít. Dne 13.3.2018 byla podepsána smlouva o dílo mezi SŽDC a vítězným sdružením. Stavba má být dokončena do října 2021.[10][11]

K Drážnímu úřadu bylo dne 26. února 2018 elektronickou cestou podáno odvolání společnosti LUKON Investment a.s. proti prodloužení platnosti stavebního povolení pro stavbu „Optimalizace traťového úseku Praha-Hostivař – Praha hl.n., II. část“. [12]Odvolání, vyvěšené Drážním úřadem dne 9.března 2018, se týkalo pozemku č. 2039/1[13] v katastrálním území Vršovice a napadalo se v něm prodloužení termínu stavby s ohledem na novou situaci na daném pozemku, která neodpovídá situaci v době, kdy bylo o stavebním povolení rozhodnuto. Na daném pozemku proběhla mezitím realizace bytového domu. Dne 11.4. 2018 nabylo podle Drážního úřadu stavební povolení platnost a je pravomocné, protože LUKON Investment 3. dubna 2018 své odvolání stáhl. Přípravné a demoliční práce byly zahájeny v dubnu 2018, samotná realizace započala v červnu 2018 velkou výlukou na vršovickém seřaďovacím nádraží v lokalitě Eden (v místě budoucí nové železniční zastávky), směřující postupně k napřímení tratě a vytvoření čtyřkolejné tratě a dvou nových zastávek.[14] Výstavba 6,7 km železničního koridoru má probíhat po dobu celkem 40 měsíců, oficiální zahájení 2.7. 2018, plánované dokončení listopad 2021.

Následně dojde k rekonstrukci vinohradských tunelů, čímž bude čtvrtý koridor ve vyšší rychlosti definitivně zaústěn do hlavního nádraží (zdroj SŽDC, ing. Nejezchleb a p. Illiaš), nejdříve po roce 2021.

Úsek Sudoměřice - Votice

Stavba Sudoměřice - Votice obdržela od Evropské komise výjimku na proces EIA, zahájení stavby ale bránilo vyvlastňovací řízení. Dne 22. 12. 2016 bylo Ministerstvem životního prostředí vydáno závazné stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí pro tuto stavbu. Začátkem roku 2017 SŽDC požádala o stavební povolení, které bylo vydáno Drážním úřadem v Praze 12. 7. 2017. Dne 18. května 2017 SŽDC vypsala dvoukolové výběrové řízení na zhotovitele s odhadovanou hodnotou zakázky 6 mld. Kč. Po otevření obálek se ukázala jako nejlevnější nabídka společnosti OHL ŽS s 4,378 mld. Kč, 13. prosince 2017 OHL oficiálně vyhrála (info: ČT 24). Firma STRABAG se však ve lhůtě odvolala k ÚOHS.

Dne 13. března 2018 firma STRABAG své odvolání stáhla a stavba mohla být zahájena. V pondělí 19. 3. 2018 podepsala SŽDC smlouvu s vítězem, firmou OHL ŽS.[15]

Firma OHL ŽS zahájila přípravné práce v dubnu 2018, hlavní stavební práce zahájí v říjnu 2018. Dne 5. června 2018 proběhlo v Heřmaničkách slavnostní zahájení stavby. Délka výstavby 40 měsíců, předpokládané dokončení stavby v červenci 2021. V září 2017 bylo oznámeno zahájení stavebního řízení na související mimodrážní stavby. Přípravné práce byly zahájeny na jaře 2018. Celková délka úseku je 17 km, na trase jsou dva tunely a čtyři mostní estakády.

Úsek Doubí u Tábora - Soběslav

Pro přeložku tratě v úseku Doubí u Tábora (včetně) - Soběslav (mimo) bylo v říjnu 2017 vydáno kladné stanovisko vyhodnocení vlivů na životní prostředí.[16] Vzhledem ke stavu majetkové přípravy se předpokládá zahájení v roce 2019.

Úsek Dynín – Nemanice

Dne 15.2.2018 byla podepsána smlouva mezi investorem (SŽDC) a vybraným uchazečem, jímž je sdružení Společnost „Nemanice – Ševětín – EŽ+AŽD+Subterra“, podle níž od 1.7.2018 začnou hlavní stavební práce na stavbě Modernizace trati Nemanice 1 – Ševětín, 1. stavba, úpravy pro ETCS, 2. část. Jedná se o úsek ze Ševětína do Dynína.

Podle harmonogramu prací bude od července do 10.12.2018 rekonstruována 2. traťová kolej od km 25 za Ševětínem, včetně žst. Dynín (mimo již hotového severního zhlaví). Po zimní technologické přestávce bude stavba pokračovat hlavním stavebním postupem 1.4.2019 v 1. traťové koleji s dokončením 18.8.2019. Kompletní dokončení stavby je naplánované na 14. ledna 2020.

V rámci stavby dojde k přemístění zastávky Neplachov k novému podchodu pod dálnicí D3 a v Dyníně budou vystavěna nástupiště na jižním zhlaví u přestavěného silničního podjezdu. Tím dojde ke zkrácení docházkové vzdálenosti od obce Dynín. Po rekonstrukci zůstane traťová rychlost 160 km/h s možností zvýšení na 200 km/h. Podle smlouvy mají dosáhnout náklady stavby 597 486 627 Kč.[17]

V úseku Nemanice I - Ševětín je jednou z připravovaných variant rozsáhlá přeložka, při které má být trasa vedena v nové stopě se dvěma novými tunely - Hosínským (3120 m) a Chotýčanským (4775 m).[18] Předpokládané náklady jsou ve výši 12,8 mld. Kč.[19] Na tuto stavbu bylo dne 20. 7. 2017 vydáno územní rozhodnutí, které však kvůli odvolání zatím nenabylo právní moci. O realizované variantě rozhodovala centrální komise ministerstva dopravy, která dne 13. února 2018 rozhodla o výstavbě dlouhé přeložky, protože se mj. zlevnily stavební práce z 12 na 8 mld. Kč.[20]

Přehled úseků

Zrekonstruovaná zastávka Praha-Horní Měcholupy
úsek délka zahájení
výstavby 		uvedení
do provozu
st. hr. SRN – Děčín (mimo) 9,8 km 1996 1998
uzel Děčín 3,8 km 2001 2004
Děčín (mimo) – Ústí nad Labem sever (mimo) 17,0 km 2001 2002
uzel Ústí nad Labem 6,0 km 2005 2008
Ústí nad Labem jih (mimo) – Lovosice (mimo) 18,9 km 1998 2001
Lovosice (včetně) – Hrobce (včetně) 15,5 km 2000 2002
Hrobce (mimo) – Hněvice (mimo) 12,2 km 1996 1997
Hněvice (včetně) – Vraňany (mimo) 17,2 km 1999 2001
Vraňany (včetně) – Nelahozeves zámek 10,3 km 2000 2002
nelahozeveské tunely 2,5 km plánováno 2020[21] plánováno 2025
uzel Kralupy nad Vltavou cca 1,5 km plánováno 2022 plánováno 2025
Kralupy nad Vltavou (mimo) – Praha-Bubeneč (mimo) 19,6 km 2001 2003
Praha-Bubeneč (včetně) – Praha-Holešovice (včetně) 4,6 km 2013 2015[22]
Praha-Holešovice (mimo) – Praha hl. n. (včetně) cca 3 km –[p 1] –
Praha hl. n. (mimo) – Praha-Hostivař (mimo) 6,7 km 2018[23] plánováno 10/2021
žst. Praha-Hostivař 2,2 km 2014 2016
Praha-Hostivař (mimo) – Strančice (včetně) 18,2 km 2005 2008
Strančice (mimo) – Benešov u Prahy (včetně) 24,0 km 2007 2010[24]
Benešov u Prahy (mimo) – Votice (včetně) 18,5 km 2009 stavebně 2012[25],
kompletně 2013[26]
Votice (mimo) – Sudoměřice u Tábora (mimo) 17,0 km 2018[27] plánováno 2021
Sudoměřice u Tábora (včetně) – Tábor (mimo) 11,4 km 2013[28] stavebně 2015[29]
kompletně 2016[30]
Tábor (včetně) – Doubí u Tábora (mimo) 11,8 km 2006 2009
Doubí u Tábora (včetně) – Soběslav (mimo) 9,0 km plánováno 2019 plánováno 2022
Soběslav (včetně) – Veselí nad Lužnicí (mimo) 5,9 km 2014 2016
Veselí nad Lužnicí (včetně) – Horusice (mimo) 5,0 km 2013[31] 2016
Horusice (včetně) – Dynín (částečně) 4,4 km 2014 2016[32]
Dynín (částečně) – Ševětín (mimo) 4,0 km 2018 plánováno 2020
Ševětín (včetně) – Nemanice (včetně) 21,5 km plánováno 2022 plánováno 2028
Nemanice (mimo) – České Budějovice (včetně) 3,0 km 2011 2014
České Budějovice (mimo) – st. hr. Rakouska 38,0 km 2007 2009

Poznámky

  1. ↑ Část odb. Rokytka – Praha hl. n. vybudována v rámci stavby Nového spojení.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Článek o historii zdvoukolejnění úseku Votice-Benešov
  2. ↑ E15.cz dne 28.7.2016 v 6:22
  3. ↑ Zdroj- iDNES.cz 18.8. 2016- 11:30 a 17:38 hod.
  4. ↑ iDNES.cz 1.10. 2016
  5. ↑ zdroj-ČTK
  6. ↑ Největší železniční zakázku prověřuje policie. Nová bude dražší. iDNES.cz [online]. 2017-01-12 [cit. 2018-02-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-14957.html
  8. ↑ Úsek Hostivař – Hlavní nádraží zmodernizuje Metrostav, potvrdila komise, 17.12.2017
  9. ↑ http://zdopravy.cz/eurovia-poslala-stavbu-ctvrteho-koridoru-v-praze-podruhe-k-antimonopolnimu-uradu-6708/ 17.1.2018 5:00
  10. ↑ Průlom: Eurovia stáhla stížnost, stavba hostivařského koridoru může začít. Zdopravy.cz. 2018-03-01. Dostupné online [cit. 2018-03-01]. 
  11. ↑ V metropoli vznikne do tří let čtyřkolejná železniční trať. www.szdc.cz [online]. Správa železniční dopravní cesty, 2018-03-13 [cit. 2018-03-14]. Dostupné online. 
  12. ↑ Vyrozumění o podaném odvolání [online]. Praha: Drážní úřad, 2018-03-09 [cit. 2018-07-01]. Dostupné online. 
  13. ↑ Marushka - Mapový aplikační server.... sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz [online]. [cit. 2018-07-04]. Dostupné online. 
  14. ↑ Hostivař – Vršovice: postup prací v červnu až srpnu 2018. Železniční koridory. 2018-06-01. Dostupné online [cit. 2018-06-30]. 
  15. ↑ Modernizace trati ze Sudoměřic do Votic zkrátí cestování na jih Čech. www.szdc.cz [online]. 2018-03-20 [cit. 2018-06-30]. Dostupné online. 
  16. ↑ Soběslav – Doubí má kladný posudek EIA. Železniční koridory. 2017-10-21. Dostupné online [cit. 2018-02-27]. 
  17. ↑ V červenci začne modernizace trati ze Ševětína do Dynína. Železniční koridory. 2018-02-20. Dostupné online [cit. 2018-02-27]. 
  18. ↑ Magistrát města České Budějovice: Územní rozhodnutí ze dne 20.7.2017
  19. ↑ SFDI: Rozpočet SFDI na rok 2017 - Databáze akcí včetně prostředků na činnost SFDI
  20. ↑ Průlom: Ministerstvo dopravy schválilo tunely u Budějovic, budou nejdelší v republice. Zdopravy.cz. 2018-02-19. Dostupné online [cit. 2018-02-26]. 
  21. ↑ [http://www.sfdi.cz/soubory/obrazky-clanky/fondy-eu/2016_szdc_brozura_opd2-2015_a5.pdf SFDI: Plánované projekty železniční infrastruktury ČR z prostředků Evropské unie v období 2014–2020]
  22. ↑ Optimalizace trati Praha-Bubeneč – Praha-Holešovice
  23. ↑ V metropoli vznikne do tří let čtyřkolejná železniční trať
  24. ↑ Stavba Optimalizace tratě Benešov – Strančice oficiálně skončila
  25. ↑ Trať z Votic do Benešova – dokončeno zdvoukolejnění a modernizace
  26. ↑ Modernizace trati Votice – Benešov u Prahy dokončena. Na cestující čeká vyšší rychlost, nové tunely i komfortnější jízda.
  27. ↑ Modernizace trati ze Sudoměřic do Votic zkrátí cestování na jih Čech
  28. ↑ Pro stavbu koridoru mezi Táborem a Sudoměřicemi je vydáno stavební povolení
  29. ↑ Obří výluka končí, spojení Prahy a jihu Čech se opět zrychlí
  30. ↑ Modernizace tratě u Tábora, díky které získaly jižní Čechy první železniční tunel, byla dokončena
  31. ↑ OPD.cz: Modernizace trati Ševětín - Veselí nad Lužnicí - II. část, úsek Horusice - Veselí nad Lužnicí
  32. ↑ TZ SŽDC: Na jihočeském koridoru přibyl další dvoukolejný úsek

Související články

Externí odkazy

Tranzitní železniční koridory v Česku
První železniční koridor (Děčín – Praha – Brno – Břeclav)
Druhý železniční koridor (Břeclav – Přerov – Petrovice u Karviné; Přerov – Česká Třebová)
Třetí železniční koridor (Cheb – Praha – Ostrava – Mosty u Jablunkova; Česká Kubice – Plzeň)
Čtvrtý železniční koridor (Horní Dvořiště – České Budějovice – Praha – Děčín)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Čtvrtý_železniční_koridor&oldid=16555468“