Ústav mezinárodních vztahů
Ústav mezinárodních vztahů | |
---|---|
Logo | |
Základní údaje | |
Právní forma | veřejná výzkumná instituce |
Datum založení | 1957 |
Sídlo | Praha, Česká republika |
Adresa sídla | Nerudova 257/3, Praha, 118 00, Česko |
Souřadnice sídla | 50°5′17,86″ s. š., 14°24′4,94″ v. d. |
Identifikátory | |
Oficiální web | www.iir.cz |
IČO | 48546054 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i. (zkráceně ÚMV; v anglickém překladu: Institute od International Relations, zkráceně iir) je veřejná výzkumná instituce, jež provádí základní a aplikovaný vědecký výzkum v oblasti mezinárodních vztahů. Ředitelem Ústavu je PhDr. Ondřej Ditrych, MPhil. (Cantab.) Ph.D.[1] Důležitými prvky samosprávné organizační struktury jsou též Rada ÚMV a Dozorčí rada. Zřizovatelem Ústavu je Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.
Předchůdcem ÚMV byl Ústav pro mezinárodní politiku a ekonomii (ÚMPE), jenž byl na začátku období normalizace v roce 1970 zrušen kvůli aktivitám zaměstnanců během pražského jara. Po sametové revoluci roku 1989 Ústav mezinárodních vztahů prošel radikálními změnami. V roce 2007 byl ÚMV transformován na veřejnou výzkumnou instituci, odkdy je financován prostřednictvím grantů a nadací. ÚMV spolupracuje také s Metropolitní univerzitou Praha.
Ústav od roku 1970 sídlí v ulici Nerudova č. 3 v Praze. Specializovaná knihovna, studovna a některé pořádané akce jsou přístupné veřejnosti.
Historie a současnost
Předchůdcem ÚMV byl Ústav pro mezinárodní politiku a ekonomii (ÚMPE), založený Ministerstvem zahraničních věcí Československé republiky v roce 1957. Ústav sídlil od svého založení roku 1957 do roku 1970 v Lobkovickém paláci.
Rok po založení, roku 1968, vyšlo první vydání čtvrtletníku Mezinárodní vztahy.
Během pražského jara se pracovníci ústavu aktivně zapojili do reformního procesu, v důsledku čehož byl ÚMPE na začátku období normalizace v r. 1970 zrušen a reformně smýšlející pracovníci propuštěni.
Jako náhradu za ÚMPE zřídilo Ministerstvo zahraničních věcí ještě v témže roce Ústav mezinárodních vztahů (ÚMV). Novým sídlem Ústavu se stala historická budova v Nerudově ulici č. 3 v Praze na Malé Straně. Společenské uvolnění 2. poloviny 60. let bylo vystřídáno silným ideologickým vlivem na činnost ústavu. I přes tato omezení se však ÚMV snažil zůstávat v kontaktu se zahraničím, včetně západních zemí. Významnou roli v této době začala hrát knihovna ÚMV, která díky těmto kontaktům získávala knihy a jiné informační materiály, které v tehdejším Československu nebyly nikde jinde k dispozici.
Po sametové revoluci roku 1989 Ústav mezinárodních vztahů prošel radikálními změnami. Spolu s částečnou výměnou a příchodem nových pracovníků se odehrálo i zásadní přesměrování výzkumných aktivit a programů. V průběhu následujících let se ÚMV rozrostl o další dvě složky - nově vytvořenou Diplomatickou akademii a Rozvojové středisko.
S obsahovými změnami byl nadále vydáván čtvrtletník Mezinárodní vztahy a nově publikován i anglický odborný časopis Perspectives. Posléze do portfolia svých periodik převzal ÚMV také populárně-zaměřený měsíčník Mezinárodní politika.
V roce 2007 byl ÚMV v souladu s příslušným zákonem transformován na veřejnou výzkumnou instituci. Zároveň byly do organizace Ústavu zavedeny samosprávné prvky v podobě volené Rady ÚMV. K 1. 1. 2007 byla z ÚMV vyčleněna Diplomatická akademie, která se stala přímou součástí Ministerstva zahraničních věcí.
Došlo též ke změně financování, které je od této doby mnohem více závislé na výsledcích práce zaměstnanců ústavu - ústav je výrazně podporován skrze grantový systém pro projekty v oblasti zahraniční politiky od zahraničních i tuzemských subjektů (např. Grantovou agenturou České republiky) i nejrůznějšími nadacemi (např. německá Nadace Konrada Adenauera nebo americká PEW Charitable Trust).[2] Tyto prostředky umožňují realizaci výzkumné činnosti pracovníků Ústavu a stipendia pro podporu mladých vědců (formou stálých výzkumných projektů, nebo ve formě nejrůznějších stáží). V neposlední řadě Ústav nabízí ve spolupráci s Metropolitní univerzitou Praha doktorské studium v oboru Mezinárodní vztahy a evropská studia jak v češtině,[3] tak v angličtině[4]
V současnosti je Ústav mezinárodních vztahů řazen mezi významné instituce v oboru mezinárodních vztahů, jak v ČR, tak i v evropském kontextu, například dle nezávislého hodnocení z University of Pennsylvania.[5] Zřizovatelem je Ministerstvo zahraničních věcí ČR, ovšem pracovníci ÚMV dle Etického kodexu a interních pravidel nezastávají jeden konkrétní názorový či politický proud. Témata, jimiž se zabývají, si svobodně vybírají, přičemž je interním či externím způsobem vyhodnocována vědecká hodnota a přínos pro daný obor.[6]
Aktivity
Aktivity ÚMV jsou financovány z rozpočtu na vědu, výzkum a inovace České republiky, z příspěvků Ministerstva zahraničních věcí ČR, z domácích a zahraničních projektů, z prodeje publikací. Ústav mezinárodních vztahů vytváří spojnici mezi akademickým světem, veřejností a mezinárodně-politickou praxí. Ve své činnosti sleduje:
- zajišťování aktivit spojených s výzkumem oboru mezinárodních vztahů,
- usilování o zvyšování kvality a prestiže české vědy,
- napomáhání při formulaci a provádění zahraniční politiky České republiky,
- spolupráce se zahraničními i domácími univerzitami, výzkumnými institucemi a think-tanky a jejich sítěmi, s orgány veřejné správy, institucemi Evropské unie a diplomatickými zastoupeními; vzdělávací činnost ve společném programu doktorského studia s Metropolitní univerzitou Praha a formou studentských stáží,
- organizace mezinárodních konferencí, seminářů, expertních diskusí, prezentací, propagace výzkumu na sociálních sítích a v médiích, veřejná vystoupení
- vydávání a distribuce knih, odborných časopisů, policy paperů a policy briefů vlastním nakladatelstvím.
- knihovna
Výzkum
Hlavní činností ústavu je výzkum mezinárodních vztahů prováděný výzkumným oddělením. Funkci ředitele výzkumu zastává od 12. 7. 2018 doc. PhDr. Emil Aslan Souleimanov, Ph.D.
ÚMV provádí základní a aplikovaný výzkum, hlavní pozornost je věnována oblastem:
- evropské integrace se specifickým zaměřením na zájmy a působení České republiky v Evropské unii,
- mezinárodní bezpečnosti s důrazem na roli ČR v mezinárodních bezpečnostních vztazích,
- zahraniční politiky a jejím jednotlivým nástrojům, diplomatickým službám a visegrádské spolupráci,
- globálních otázek, globálního a udržitelného rozvoje, globální politické ekonomie a ekologie a mezinárodního práva,
- teritoriálních studií jednotlivých zemí EU, Balkánu, evropského sousedství a mimoevropských oblastí,
Dále Ústav sleduje a analyzuje vývoj v konkrétních zemích a regionech světa, zejména v těch, které tematicky pokrývají výzkumní pracovníci ÚMV: Německo, Franice, střední Evropu a země Visegrádské skupiny, USA, Rusko a postsovětský prostor, Blízký východ a severní Afriku, Jihovýchodní Asii a Čínu, Skandinávii a Balkán.
Výzkumná centra
Ústav mezinárodních vztahů se zaměřuje na celý výzkumný cyklus od identifikace témat základního výzkumu, přes hledání teoretických a empirických poznatků, až po jejich uplatnění ve výzkumných centrech:
- Centrum evropské bezpečnosti - Nejedná se o centrum čistě bezpečnostní, ani o centrum čistě zaměřené na evropskou integraci. Místo toho CES poskytuje komplexní pohled na bezpečnost v Evropě, bezpečnost Evropy a roli EU a jejích členů jakožto bezpečnostních aktérů.
- Centrum mezinárodního práva - Hlavní důraz je kladen na některé oblasti, jež odrážejí jak výzkumný profil členů centra, tak dlouhodobé priority české zahraniční politiky. Jedná se hlavě o: mezinárodní právo lidských práv, mezinárodní humanitární právo, mezinárodní trestní právo, boj proti terorismu, otázky spojené s použitím síly v mezinárodních vztazích a mezinárodní organizace.
- Centrum vztahů EU-Asie - Podrobnější a hlubší reflexe sbližování Evropy s asijským kontinentem jako aktuální globalizační jev.
- Centrum energetické politiky - Primárním cílem CEP je průběžně monitorovat a analyzovat vnější dimenzi energetické politiky a bezpečnosti EU vůči stávajícím a potenciálním dodavatelům v regionu Blízkého východu a severní Afriky (MENA), subsaharské Afriky, vybraných zemí Asie, Severní Ameriky a Latinské Ameriky.
- Centrum politické ekonomie - Centrum především usiluje o kritický a transdisciplinární rozvoj studia mezinárodní politické ekonomie, který se však v expertní rovině snaží dále aplikovat ve prospěch rozpoznávání a rozvíjení nových trendů v ekonomické diplomacii jako svébytné veřejné politice.
- Centrum pro gender a globální spravedlnost - Primárně se snaží rozeznat a zpochybnit přetrvávající genderové mocenské nerovnosti, které ve světě existují.
Výzkumníci a oblasti jejich zájmu
Jméno výzkumného pracovníka / pracovnice (řazeno abecedně pode příjmení) | Oblasti zájmu a výzkumu | Odkaz |
---|---|---|
Doc. JUDr. PhDr. Veronika Bílková, Ph.D., E.MA |
|
zde |
Jan Daniel, Ph.D. |
|
zde |
PhDr. Ondřej Ditrych, MPhil. (Cantab.) Ph.D. |
|
zde |
Tomáš Dopita, Ph.D. |
|
zde |
Jakub Eberle, Ph.D. |
|
zde |
Doc. PhDr. Jan Eichler, CSc. |
|
zde |
Ing. Rudolf Fürst, Ph.D. |
|
zde |
Dr. Mark Galeotti |
|
zde |
Ing. Ondřej Horký-Hlucháň, Ph.D. |
|
zde |
PhDr. Jan Hornát |
|
zde |
Alica Kizeková, Ph.D. |
|
zde |
Mgr. Jan Kovář, Ph.D. |
|
zde |
Prof. Mgr. Ing. Petr Kratochvíl, Ph.D. |
|
zde |
Tamás Lattmann JD PhD |
|
zde |
Doc. PhDr. Miroslav Nožina, Ph.D. |
|
zde |
Mgr. Miloslava O’Sullivan |
|
zde |
Mgr. Tomáš Profant, Ph.D. |
|
zde |
doc. PhDr. Emil Aslan, Ph.D. |
|
|
Mgr. Daniel Šitera |
|
zde |
Dr. Benjamin Tallis |
|
zde |
Mgr. et Mgr. Lukáš Tichý, Ph.D. |
|
zde |
Veřejné akce
Ústav pořádá akce nejen pro akademickou obec, ale i pro širokou veřejnost. Od roku 2009 na půdě Černínského paláce Ústav každoročně pořádá českou konferenci Sympozium o zahraniční politice[7] k příležitosti vydání své výroční publikace hodnotící zahraniční politiku. Od roku 2010 po ukončení mandátu prezidenta Obamy se na MZV odehrávala prestižní mezinárodní konference s názvem Pražská agenda[8], kterou Ústav ve spolupráci s partnerskými institucemi organizoval. Následovnicí této konference je tzv. Prague Insecurity Conference, která se soustředí na netradiční témata současné debaty o bezpečnosti a jejích rámcích. Jednou z nejvýznamnějších akcí, kterou Ústav ve spolupráci s organizací Europeum a partnery organizuje je Prague European summit.[9]
Publikační činnost
Ústav v současnosti vydává tištěně dvě periodika zaměřená na mezinárodní politiku: Mezinárodní vztahy – čtvrtletně, v českém, slovenském a anglickém jazyce; New Perspectives – tříkrát ročně, v anglickém jazyce. ÚMV se dále aktivně podílí na publikaci impaktovaného časopisu Journal of International Relations and Development. ÚMV je také dlouhodobě partnerem časopisu The Europe’s World. V neposlední řadě ústav uveřejňuje knižní publikace (monografie, studijní sešity, konferenční sborníky, soubory dokumentů, informační materiály), např. sadu knih Česká zahraniční politika: Analýza ÚMV nebo časopis Mezinárodní politika.
Časopis New Perspectives s podtitulem Interdisciplinary Journal of Central & East European Politics and International Relations je anglickojazyčný recenzovaný odborný časopis ÚMV. Odborné zaměření je primárně na interdisciplinární výzkum politických otázek střední a východní Evropy. Časopis je zaměřen na politiku a mezinárodní vztahy ve střední a východní Evropě v jejich široké definici a k této problematice přistupuje z mezioborové perspektivy. Repertoár klíčových disciplín, kterými jsou mezinárodní vztahy, bezpečnostní studia a mezinárodní politická ekonomie, se tak rozšířil o témata zabývající se politickou sociologií, antropologií, historií či politickou a sociální geografií.
Časopis zároveň výrazně rozšířil svoji redakční radu, která zahrnuje přes 70 výzkumníků světové úrovně z relevantních vědeckých oborů ze střední Evropy i zemí mimo tento region. V roce 2017 byly otištěny články od odborníků z oboru mezinárodních vztahů (např. Roland Bleiker a Mark Galeotti) nebo historické sociologie (Derek Sayer).
Knižní publikace za rok 2017:
- Česká zahraniční politika v roce 2016. Analýza ÚMV (Michal Kořan a kol.)
- Czech Foreign Policy in 2015: Analysis ÚMV (Michal Kořan a kol.)
- Terorismus a energetika na Blízkém východě a v severní Africe, dopady pro EU a ČR (Lukáš Tichý a kol.)
- Otevírání Íránu a jeho význam pro energetickou bezpečnost EU (Lukáš Tichý a kol.)
Kromě publikování knih výrazně narostl počet zpracovávaných policy paperů a jazykových redakcí textů pro konferenční servis, jak v českém, tak v anglickém jazyce.
Knihovna
Knihovna poskytuje informační, knihovnické, výpůjční, bibliografické i rešeršní služby. Spolupracuje s řadou českých, ale zejména zahraničních odborných knihoven a informačních institucí. K 31. 12. 2017 obsahovala elektronická databáze knihovny více než 85 600 záznamů jednotlivých informačních pramenů. Plné texty řady odborných časopisů jsou dostupné v rámci kupovaných databází (EBSCO, JSTOR, WoS).
Je členem Evropské informační sítě mezinárodních vztahů a regionálních studií (EINIRAS).
Knihovna je zapojena do projektu Knihovny.cz
Organizační struktura
Hlavní organizační struktura Ústavu mezinárodních vztahů se skládá z ředitele, rady a dozorčí rady. Dále je součástí ÚMV i Komise pro pracovní záležitosti a Etická komise.
- Ředitel je statutárním orgánem ÚMV a rozhoduje o všech věcech ÚMV, které nejsou zákonem svěřeny do působnosti zřizovatele nebo ostatních dvou orgánů. Ředitel ÚMV je jmenován ministrem zahraničních věcí ČR na základě návrhu Rady ÚMV.
- Rada ÚMV navrhuje ke jmenování ředitele ÚMV, stanovuje směry činnosti ÚMV, schvaluje rozpočet, vnitřní předpisy, výroční zprávy, projednává návrhy výzkumných záměrů aj. Radu ÚMV volí vědečtí pracovníci ústavu, a to jak ze svých řad (interní členové), tak z řad odborníků z jiných právnických osob, organizačních složek státu zabývajících se výzkumem a uživatelů výsledků výzkumu (externí členové).
- Dozorčí rada ÚMV dohlíží na činnost a hospodařením ÚMV a na nakládání s majetkem ÚMV. Připravuje návrhy jednacího řádu dozorčí rady a jeho změn. Má právo navrhnout odvolání ředitele, má právo vyjádřit se k návrhu rozpočtu ÚMV, ke způsobu jeho hospodaření, k návrhům změn zřizovací listiny, k návrhu na sloučení, splynutí nebo rozdělení ÚMV, k návrhům výzkumných záměrů, k návrhu výroční zprávy.
Jméno | Funkční období |
---|---|
Vladimír Soják | – 1966 |
Antonín Šnejdárek | – 1969 |
Miroslav Nikl | – 1971 |
Jaromír Sedlák | – 1976 |
Ján Bušniak | |
Karel Kurka | – 1981 |
Miloslav Hrůza | – 1982 |
Ján Pudlák | – 1986 |
Luděk Handl | |
Ján Pudlák | – leden 1989 |
Ladislav Dvořák | leden 1989 – únor 1989 |
Luděk Handl | únor 1989 – květen 1989 |
Vladimír Čebiš | květen 1989 – říjen 1989 |
Dušan Spáčil | listopad 1989 – březen 1990 |
Václav Kotyk | březen 1990 – duben 1991 |
Jiří Valenta | květen 1991 – březen 1993 |
Věra Jeřábková | březen 1993 – jaro 1994 |
Otto Pick | jaro 1994 – leden 1998 |
Jiří Šedivý | březen 1998 – září 2004 |
Petr Drulák | září 2004 – květen 2013 |
Petr Kratochvíl | květen 2013 – květen 2018 |
Ondřej Ditrych | od května 2018 |
Odkazy
Reference
- ↑ Novinky - Ústav mezinárodních vztahů [online]. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva za rok 2012 [online] 19-04-2013, [cit. 22-12-2013] dostupné online. (čeština)
- ↑ Mezinárodní vztahy a evropská studia, doktorské studium, Metropolitní univerzita Praha. [online]. cit. 4-1-2014]. dostupné online. (čeština)
- ↑ International Relations and European Studies,doktorské studium, Metropolitní univerzita Praha. [online]. cit. 4-1-2014]. dostupné online. (angličtina)
- ↑ Think Tanks and Civil Societies Program, University of Pennsylvania, 2012 Global Go To Think Tank [online]. 24-01-2013, [cit. 23-12-2013]. dostupné online. (angličtina)
- ↑ Rozličnost zaměření výzkumných pracovníků je možné najít na webu ÚMV.
- ↑ Sympozium o zahraniční politice. Archiv. [online]. [cit. 6-1-2014]. dostupné online. (čeština)
- ↑ Mezinárodní konference Pražská agenda. Archiv. [online]. [cit. 6-1-2014]. dostupné online. (angličtina)
- ↑ WWW.ITECHS.CZ, Prague European Summit | www.granetarts.cz |. Prague European Summit. www.praguesummit.eu [online]. [cit. 2018-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- Petr Drulák, Petr Kratochvíl a kol. 2007. 50 let českého výzkumu mezinárodních vztahů: od ÚMPE k ÚMV. Praha: Nakladatelství ÚMV. ISBN 978-80-86506-64-7