Jižní Kavkaz
| Zakavkazsko | |
|---|---|
| Geografie | |
| |
| Hlavní město | Suchumi, Tbilisi, Jerevan, Baku, Cchinvali, Stěpanakert |
| Rozloha | 186 043 [p 1] km² (87. na světě) z toho zanedbatelně % vodní plochy |
| Nejvyšší bod | Šchara (5 201 m n. m.) |
| Časové pásmo | +3 , +4 |
| Obyvatelstvo | |
| Hustota zalidnění | 108,8 ob. / km² (99. na světě) |
| Jazyk | arménština, gruzínština, ruština, ázerbájdžánština |
| Národnostní složení | Arméni, Gruzíni, Ázerbájdžánci, Rusové |
| Náboženství | křesťanství, islám |
| Státní útvar | |
| Měna | rubl, lari, manat, dram () |
Zakavkazsko (někdy též Jižní Kavkaz) je označení pro území jižně od hlavního hřebene Velkého Kavkazu a severně od Malého Kavkazu. Z východu je toto území ohraničeno Kaspickým mořem a ze západu Černým mořem. Leží v mírném podnebném pásu, ale na velké části panují vysokohorské podmínky. Nachází se zde 3 státy (Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie) a 3 sporná území (Abcházie, Jižní Osetie a Náhorní Karabach).
Dějiny
Státy Zakavkazska se poprvé sjednotily 24. února 1918. Ve světě probíhala první světová válka a v Rusku občanská válka. Na nově vzniklý stát si činily nárok hned tři strany: bělogvardějci, bolševici a Osmanská říše. I přes všechny hrozby ze zahraničí se nakonec republika rozpadla díky vnitřním problémům hned po třech měsících od svého vzniku. Nejdříve se odtrhla Gruzie a o 2 týdny později se rozešla i Arménie s Ázerbájdžánem. Další tři roky se všichni provokovali, válčily (Arménie vs Ázerbájdžán o Náhorní Karabach), rozpadaly (Abcházie, Jižní Osetie, Adžárie), až v roce 1921 přišla Rudá armáda a začlenila všechny do SSSR. V roce 1922 zde byla vytvořena Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika, která zde fungovala až do roku 1936. V tomto roce zde byly vytvořeny Arménská sovětská socialistická republika, Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika a Gruzínská sovětská socialistická republika. Toto rozdělení způsobilo problémy, které se projevily až při rozpadu SSSR a nejsou dodnes vyřešeny.
- Abcházie byla i přes nevoli místních obyvatel začleněna do Gruzínské SSR.
- Osetie byla rozdělena na Jižní a Severní mezi Gruzii a Rusko.
- Oblasti s převažující většinou jednoho národa byly předány jiným SSR (např. Náhorní Karabach, Jižní Gruzie).
Za éry SSSR byly tyto státy industrializovány a etnické problémy se zde příliš neprojevovaly. Po rozpadu SSSR se tyto státy staly opět nezávislými a postupně všechny vstoupily do SNS (Gruzie po válce v Jižní Osetii v roce 2008 vystoupila). Ale už těsně před začátkem rozpadu začaly první etnické konflikty (Náhorní Karabach), které pokračují s různou intenzitou dodnes. Poslední otevřená válka zde proběhla v roce 2008 mezi Jižní Osetií a Gruzií. Výsledek je takový, že kromě 3 celosvětově uznaných států tu existují další 3 sporné státy (Jižní Osetie, Abcházie ,Náhorní Karabach).
Ekonomika
Po rozpadu SSSR propukla ve všech státech Zakavkazska krize. Do roku 1995 klesla ekonomika o 30–40 %, pak následovalo několik let stagnace až do roku 1998, kdy začal prudký hospodářský růst (Ázerbájdžán dokonce obsadil v letech 2006 a 2007 první místo ve světě). Zakavkazsko je poměrně zaostalá oblast v zemědělství pracuje kolem 40% obyvatel (Arménie 39%, Gruzie 52,2%, Ázerbájdžán 38,3%). V Gruzii a Abcházii kde jsou subtropické podmínky se pěstuje hlavně víno (v roce 2009 bylo v Gruzii vyrobeno 15,8 miliónů lahví vína a 10,9 miliónů bylo vyvezeno do 45 zemí světa) ,ale pěstuje se zde také čaj nebo citrusy a v Abcházii i třeba tabák. V Arménii se pěstují hlavně obiloviny (pšenice a ječmen), kterým prospívá místní vulkanická půda a s pomocí umělého zavlažování se zde v menší míře pěstují také fíky, granátová jablka, meruňky a olivy (hlavně u řeky Araks a v údolích severně od Jerevanu). V Ázerbájdžánu kde převládá suché subtropické počasí se hlavně pěstuje bavlna, tabák, citrusy a víno. Všechny zakavkazské státy jsou ve větší či menší míře závislé na těžbě surovin nejvíc Ázerbájdžán u něhož 81% exportu tvoří těžba ropy v Gruzii a Arménii se ropa příliš nevyskytuje ,ale hodně důležitá je zde těžba mědi nebo manganu.
| země | obyvatel[1] (mil.) |
rozloha (km²) |
HDP (nominální) na hlavu, 2011[2] | HDP v PPP od 2009 |
HDI v 2011 |
zaměstnanost v zemědělví |
! zaměstnanost v Průmyslu |
! zaměstnanost ve službách | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Abcházie |
0,24 | 8 665 | 3 160[3] | - | - | - | - | - | - |
 Arménie |
3,2 | 29 743 | 3 300 | - | 5 789 | 0.729 | 39 | 40,8 | 44,2 |
 Ázerbájdžán |
9,1 | 75 142[p 2] | 7 300 | - | 10 067 | 0.734 | 38,3 | 12,1 | 49,6 |
 Gruzie |
4,3 | 57 135[p 3] | 3 000 | - | 5 465 | 0.745 | 52,2 | 6,5 | 41,3 |
 Jižní Osetie |
0,07 | 3 900 | - | - | - | - | - | - | - |
 Náhorní Karabach |
0,14 | 11 458 | - | - | - | - | - | - | - |
 Zakavkazsko celkem |
17,01 | 186 043[p 1] | 5101 | 7968 | - | ||||
Přírodní poměry
Zakavkazsko se nachází v mírném až subtropickém podnebném pásu. Velký Kavkaz zabraňuje průnikům studeného kontinentálního vzduchu ze severu a od Černého moře sem vanou teplé větry, které přinášejí hojnost srážek. Čím více se vzdalujeme od pobřeží Černého moře směrem na východ srážek ubývá. Mezitímco u pobřeží Černého moře průměrné roční srážky dosahují až 2500 mm tak u pobřeží Kaspického moře pouze kolem 300 mm. Zakavkazsko je velice hornatá oblast třeba žádné území v Arménii s výjimkou malých údolí neleží níž než 1000 m nad mořem. Mezitímco v nížinách v Gruzii vládne subtropické podnebí o kousek vedle na vrcholcích Kavkazu je sněhová pokrývka.
Hranice Evropy
V Česku se nejčastěji udává, že geografická hranice Evropy vede podél řek Kuma a Manyč. Ale existují jiné alternativy. Stejně jako v Česku se vyučují hranice Evropy i ve zbytku Evropy, ale v USA nebo v Británii se upřednostňuje jiná verze, kdy jsou hranice Evropy umístěny na hlavní hřeben Kavkazu v tom případě, ale Mont Blanc ztrácí pozici nejvyšší hory Evropy a je nahrazen Elbrusem. Podle nejextrémnějších geologů vede hranice Evropy souběžně s jižní hranicí Arménie, Gruzie a Ázerbájdžánu. Takže Zakavkazsko se nachází zároveň celé v Evropě, částečně v Evropě a částečně v Asii a taky celé v Asii.
