Válka v Afghánistánu (2001–2021)

americká válka v Afghánistánu
Trvání	7. října 2001 – současnost
Místo	Afghánistán
Výsledek	probíhá: pád Islámského emirátu v Afghánistánu vznik nové afghánské vlády pokračující odpor hnutí Tálibán Válka v severozápadním Pákistánu
Strany
invaze (2001): Severní aliance USA USA Spojené království Spojené království Kanada Kanada Austrálie Austrálie Německo Německo ISAF (2001–2015) Afghánistán Afghánistán USA USA Spojené království Spojené království Kanada Kanada Austrálie Austrálie Itálie Itálie Německo Německo Francie Francie Gruzie Gruzie Jordánsko Jordánsko Turecko Turecko Bulharsko Bulharsko Polsko Polsko Rumunsko Rumunsko Španělsko Španělsko Česko Česko Slovensko Slovensko 37 dalších zemí Operace RS (od 2015) USA USA Itálie Itálie Německo Německo Gruzie Gruzie Turecko Turecko Rumunsko Rumunsko Spojené království Spojené království Austrálie Austrálie Česko Česko Polsko Polsko Slovensko Slovensko 28 dalších zemí podpora: Indie Indie Rusko Rusko invaze (2001): Islámský emirát Afghánistán (Tálibán) 055 brigáda Al-Káida Islámské hnutí Uzbekistánu TNŠM Islámské hnutí Východního Turkestánu fáze ISAF (od 2001) Tálibán Svaz islámského džihádu Síť Hakkání (od 2002) Al-Káida Hezb-e-Islami Gulbuddín (do 2016) Svaz islámského džihádu (od 2002) Islámské hnutí Uzbekistánu (do 2015) Islámské hnutí Východního Turkestánu Laškar-i-Tajjiba Jaish-e-Mohammed Hizbul Mujahideen odštěpené skupiny Tálibánu Fidai Mahaz (od 2013) Vysoká rada Muhammada Rasula (od 2015) Islámský stát IS – provincie Chorásán (od 2015) Islámské hnutí Uzbekistánu spojenci: Laškar-e-Jhangvi Tahríke-Tálibán Pákistán Laškar-e-Islám podpora: Pákistán Pákistán Katar Katar Saúdská Arábie Saúdská Arábie Írán Írán Rusko Rusko (od 2015) (Ruskem odmítnuto)
Síla
Afghánské národní bezpečnostní síly: 352 000 ISAF: 18 000+ (od 2014) Tálibán: 60 000 Síť Hakkání: 4 000–15 000 HIG 1 500–2 000 Al-Káida cca 3 000 v roce 2001, nyní 50–100 Vysoká rada Muhammada Rasula: 3 000–3 500 Fidai Mahaz: 8 000
Ztráty
ISAF: 3 314 zabito, 23 500 zraněno soukromé vojenské společnosti: 1 143 zabito Afghánské národní bezpečnostní síly: ~ 10 100 zabito Severní aliance: 200 72 000+ zabito
13 000 - 15 000 zabitých civilistů (2001-2011), podle OSN od roku 2009 zemřelo 14 069 civilistů převážně po útocích povstalců IPPNW odhaduje 220 000 obětí
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Válka v Afghánistánu je probíhající konflikt,^[zdroj⁠?] který začal 7. října 2001 jako součást Operace Trvalá svoboda, která byla odpovědí Spojených států, Spojeného království a dalších 45 států na teroristické útoky 11. září 2001. Jako cíl invaze bylo stanoveno zajetí Usámy bin Ládina a dalších členů Al-Káidy, zničení islamistického režimu Tálibánu, který Al-Kaidu podporoval a poskytoval jí bezpečné zázemí, nastolení míru, ochrana obyvatelstva, rekontrukce zničených oblastí, výcvik afghánské policie a armády a pomoc s ustanovením státní samosprávy.

Takzvaná Bushova doktrína určovala, že Spojené státy nebudou rozlišovat mezi teroristickými organizacemi a státy či vládami, které je budou ochraňovat.

V současnosti^[kdy?] probíhají v Afghánistánu dvě paralelní vojenské operace:^[zdroj⁠?]

• Operace Trvalá svoboda (Operation Enduring Freedom - OEF) je americkou operací, které se účastní také několik koaličních partnerů.

• International Security Assistance Force (ISAF) vznikla koncem prosince 2001 z pověření Rady bezpečnosti OSN s cílem zajistit Kábul a okolní území. V roce 2003 kontrolu nad ISAF převzalo NATO. V roce 2009 působilo v rámci ISAF 64 500 vojáků ze 42 zemí. V ISAF mají Spojené státy 29 950 vojáků, Česká republika 300 vojáků.^[kdy?] Při posledním velkém útoku na Českou vojenskou základnu 8. července 2014 padlo 5 vojáků (David Beneš, Ivo Klusák, Jaroslav Lieskovan, Libor Ligač a Jan Šenkýř). Třetí jmenovaný zemřel při transportu do nemocnice. Všichni byli 28. října vyznamenáni medailí za Hrdinství (im memorian) prezidentem Milošem Zemanem.

Spojené státy a Spojené království zahájily leteckou bombardovací kampaň v koordinaci s pozemní ofenzívou Severní aliance. Koordinaci zajišťovaly především speciální síly států NATO.

Spojencům se sice podařilo svrhnout vládu Talibanu, kterému se v pozdějších letech podařilo opět nabrat síly. Kampaň byla oproti původním očekávaní méně úspěšná. Nedosáhla totiž cíle omezit působení Al-Kaidy.

Od roku 2006 ohrožuje stabilitu Afganistanu zvýšená aktivita povstalců z hnutí Taliban, rekordně vysoká úroveň produkce opia a slabá vláda s minimální kontrolou oblastí mimo hlavní město Kábul. Roste rovněž napětí mezi Pákistánem a Spojenými státy, kvůli podpoře Talibanu na Paštúny obývaných Federálně spravovaných kmenových územích a americkým útokům na pákistánské území za pomocí bezpilotních letadel.

Průběh války

Vojenská situace v Afghánistánu v roce 2017:

     Území pod kontrolou afghánské vlády a NATO

Usáma bin Ládin, hlavní sponzor sítě Al-Kaida, žil v Afghánistánu ovládaném hnutím Taliban, kde vedl výcvikové tábory teroristů. Po teroristických útocích na americké velvyslanectví v Keni a Tanzanii v roce 1998 americké námořnictvo bombardovalo teroristické výcvikové tábory střelami s plochou dráhou letu odpalovanými z ponorek. Rada bezpečnosti OSN v reakci na útok na americké ambasády vydala v letech 1999 a 2000 rezoluce číslo 1267 a 1333 namířené proti Talibanu, které obsahovaly finanční sankce a zákaz dovozu vojenského zařízení.

7. října 2001 v reakci na teroristické útoky 11. září a neochotu vydat bin Ládina z Afghánistánu, začal prezident USA George W. Bush válku, kdy se spokojil pouze s první rezoluzí RB OSN, tedy s tím, že Taliban na území Afghánistánu byl označen za hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost. G. Bush neměl trpělivost, aby počkal na druhou větu, kterou by mu RB OSN dala "zmocnění použít všech dostupných prostředků" Šlo o letecké údery Spojených států a Spojeného království na pozice hnutí Taliban v Afghánistánu.

Taliban byl od 14. října 2001 ochotný jednat o vydání Bin Ládina, což ale George W. Bush odmítl. Do roku 2003 šlo pouze o válku vedenou jednotlivými státy. Až když v roce 2003 přebírali dva členové NATO /SRN a Nizozemsko/ velení za jednu z misí, otevřely se dveře pro převzetí celé mise Aliancí. Operace Trvalá svoboda zahájená v roce 2001 v podstatě pokračuje v Afghánistánu dodnes.^[zdroj⁠?]

Statistika

Náklady na válku pro Spojené státy na začátku roku 2017:

• cena války denně: 100 milionů amerických dolarů
• celkem: 750 miliard dolarů
• cena války za vojáka a za rok: 2 100 000 dolarů

IPPNW, celosvětová skupina 63 národních lékařských organizací, odhaduje, že za deset let trvání války v Afghánistánu zahynulo 220 000 lidí.

Kritika

Spojené státy v roce 2009 přiznaly, že používají ve válce v Afghánistánu munici s bílým fosforem. Při útocích proti nepřátelským objektům došlo také k zasažení afghánských civilistů. Podle Ženevských konvencí je použití bílého fosforu proti lidem zakázáno. Bílý fosfor je nebezpečnou chemickou zbraní, která způsobuje strašlivé popáleniny.

V roce 2010 prozradil whistleblower mezi vojáky, že skupina amerických vojáků, kteří si říkali Kill Team, zavraždila nejméně tři afghánské civilisty a části jejich těl pak sbírala jako trofeje. Pět vojáků obviněných z vraždy stanulo před vojenským soudem.

Při sérii opakovaných útoků americké armády 3. října 2015 v Kundúzu na nemocnici, kterou provozuje organizace Lékaři bez hranic, zahynulo 42 lidí včetně lékařů a nemocničního personálu. Americká armáda útok označila za kombinaci neúmyslných lidských selhání, technických chyb a špatného postupu a zahájila kázeňské řízení s 16 vojáky. Prezident Obama a velitel spojeneckých sil v Afghánistánu John Campbell se za útok omluvili.

Z uniklých dokumentů vyplývá, že při náletech bezpilotních letounů v Afghánistánu tvořili civilisté přibližně 90% obětí. Podle Amnesty International se Spojené státy při útocích bezpilotních letounů dopouštějí válečných zločinů, protože při útocích umírá velké množství neozbrojených civilistů. Útoky bezpilotních letounů označil za porušení mezinárodního práva také vyšetřovatel OSN Ben Emmerson.

Reference

Související články

• Teroristické útoky 11. září 2001
• George W. Bush
• Válka proti terorismu
• Islámský stát

Portály: Válka

Autoritní data	NKC: ph330288 BNE: XX549857 BNF: cb13773245g (data) GND: 4997894-9 LCCN: sh2004004460 NDL: 01193194 NLI: 987011946666105171