Vyděděnec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Vydědění.
Vyděděnec
Autor Ursula K. Le Guinová
Původní název The Dispossessed: An Ambiguous Utopia
Překladatel Erna Veselá,
Robert Spousta
Obálku navrhl Tim White
Žánry Science fiction
Utopie
Vydavatel USA Harper & Row
Česká republika Laser
Datum vydání 1974
Česky vydáno 1995
Typ média tištěné, brožované
Počet stran 384
ISBN 80-7193-002-4

Vyděděnec (anglicky The Dispossessed: An Ambiguous Utopia) je utopický sci-fi román americké spisovatelky Ursuly Kroeber Le Guin vydaný nakladatelstvím Harper & Row v roce 1974. Podtitul knihy by se dal přeložit jako Nejasná utopie. Dílo volně náleží do cyklu Hain a bylo oceněno cenami Nebula, Hugo, Locus, Jupiter (za rok 1975) a Prometheus (1993).[1][2][3]

Česky knihu vydalo nakladatelství Laser v roce 1995.[4]

Hlavní děj se odehrává na Anarresu (měsíc planety Urras) a na Urrasu v zemi A-Io. Obyvatelé Anarresu i Urrasu se nazývají Cetiané podle hvězdy Tau Ceti. První část děje se odehrává na Anarresu, poté hlavní postava – fyzik Shevek odcestuje na Urras a příběh se dále vyvíjí.
Celkem 13 kapitol je členěno střídavě po sobě Anarres/Urras, takže děj osciluje mezi těmito světy. Kdo chce číst chronologicky, musí dodržet následující klíč kapitol:
2, 4, 6, 8, 10, 12, 1, 3, 5, 7, 9, 11, 13.

Námět[editovat | editovat zdroj]

Autorka nám předkládá příběh člověka, vědce, jenž má možnost vidět chyby ve svém jinak přijatelném společenském zřízení. Nesdílí nacionalistické názory a navzdory silnému odporu spoluobčanů (z nichž někteří jej považují přímo za zrádce) touží prolomit zdi, bariéry a hranice mezi svým a ostatními světy, zároveň tak přispět k ozdravění společnosti.

Popis prostředí[editovat | editovat zdroj]

Anarres[editovat | editovat zdroj]

Pustý a nevlídný měsíc Urrasu, osídlený teprve před 150 lety odonisty z Urrasu, hlavní město Abbenay. Je to uzavřený svět, který nestojí o komunikaci s jinými civilizacemi, Urrasané jsou považováni přímo za nepřátele. V hlavním městě je kosmický přístav obehnaný zdí a přísně střežený. Flotila Anarresu se skládá z nemnoha zastaralých vesmírných lodí a slouží pouze k patrole na orbitě. Mezi Urrasem a Anarresem existuje obchod, několikrát do roka přistávají lodě z Urrasu, aby přivezly některé cenné zboží a techniku a zpátky se vracejí s nákladem nerostných surovin.
Odonisté (pojmenovaní podle své zakladatelky Odo), defacto anarchisté chtěli na Urrasu svobodnější společnost a pro kapitalistické zřízení v A-Io představovali hrozbu, byli přesídleni na Anarres.
Na měsíci vybudovali odonisté rovnoprávnou společnost bez vlády, kde všichni mají stejná práva. Ženy mohou vykonávat tutéž práci jako muži, každý může pracovat v oboru, ve kterém chce a má nárok na vše, co každý jiný člen společnosti. Vzhledem k nedostatku zdrojů je jídlo, voda i další suroviny na příděl. Neexistuje materiální nadbytek, pouze nedostatek, který je odstraňován houževnatou prací a společným zájmem všech obyvatel.
I když se zdá rovnostářský systém bez chyby, zdaleka tomu tak není a skupina lidí kolem ústřední postavy Sheveka si uvědomuje stagnaci. Univerzální právo na osobitost a vlastní realizaci potažmo svobodnou vůli je postupem doby a vývojem společnosti potlačováno, čímž se vytrácí původní myšlenka revoluce.

Urras[editovat | editovat zdroj]

Vyspělý svět rozdělený mezi dvě mocnosti, které se posléze vojensky střetávají ve třetí zemi zmítající se v krizi. Paralela k dřívějšímu bipolárnímu rozdělení světa mezi SSSR a USA.
V kontrastu k Anarresu je zde všeho dostatek a spousta věcí slouží jen okázalosti.

  • A-Io – země s kapitalistickou ekonomikou a patriarchálním systémem. Peníze, moc, společenské postavení - tedy hodnoty na Anarresu zcela neznámé - tady znamenají mnoho. Nio Esseia a Ieu Eun jsou města v A-Io.
  • Thusocialistická země s vysokým stupněm centralizace a státní kontrolou. S A-Io soupeří o velmocenské postavení na planetě.
  • Benbili – málo stabilní země s hlavním městem Meskti, do jejíchž záležitostí se vměšuje A-Io (podporuje vládní síly) i Thu (poskytuje podporu povstalcům). Benbili je analogií Vietnamu v době války.

Terra[editovat | editovat zdroj]

Vlastně Země, svět zdevastovaný lidmi. Přežil jen díky pomoci od Hainů. Je zde zavedena absolutní centralizace, kontrola všeho – porodnosti, euthanasie, každého využitelného akru půdy, každého vytěženého kousku rudy, každé maličkosti. Přelidnění si vyžaduje silnou úřední kontrolu a dohled nad obyvatelstvem. Odtud pochází velvyslankyně Keng.

Hain[editovat | editovat zdroj]

Velmi starý národ, zmíněn pouze okrajově na konci knihy. Domov Ketha, člena posádky hainské lodi Davenant, kterou se vrací Shevek na Anarres.

Postavy[editovat | editovat zdroj]

  • Atro – postarší urraský fyzik, aristokrat, vychází s Shevekem velmi dobře.
  • Bedap – přítel, spolužák Sheveka, jeho „pravá ruka“, spolupracuje s ním na založení nového syndikátu.
  • Bunub – závistivá a věčně nespokojená sousedka Sheveka a Takver v Abbenay.
  • Demaer Oiie – urraský fyzik, pozve Sheveka k sobě domů, aby mu ukázal i soukromý život.
  • Desar – anarreský matematik. Lstivý a sobecký člověk.
  • Efor – na Urrasu Shevekův osobní sluha z nižší vrstvy, poskytne mu kontakt na revolucionáře.
  • Gvarab – fyzička, na jejích teoriích o simultaneitě staví Shevek své práce.
  • Chifoilisk – fyzik a agent státu Thu v A-Io, snaží se přimět Sheveka, aby se vydal do jeho země.
  • Keng – velvyslankyně Terry v A-Io.
  • Ketho – hainský člen posádky lodi Davenant, rád by navštívil Anarres.
  • Dr. Kimoe – urraský lékař, jenž se stará o Sheveka na palubě lodi Mindful. Poskytne mu první informace o Urrasu.
  • Laia Asieo Odo – zesnulá zakladatelka hnutí odonismu, rovnoprávného společenského uspořádání. Pohřbena na Urrasu.
  • Mitis – učitelka na fyzikální fakultě, inteligentní žena.
  • Palat – otec Sheveka, dbal na jeho výchovu, učil jej a vedl. Později umírá během zemětřesení při záchranných pracích.
  • Pilun – mladší dcera Sheveka a Takver.
  • Rulag – matka Sheveka, v mládí jej a Palata opustila. Později syna kontaktuje, ten ji už nepřijme. V syndikátu stojí v opozici proti Shevekově skupině.
  • Sabul – vědecký spolupracovník Sheveka, intrikář, využívá své pozice, jak mu to přijde vhod, nárokuje si spoluautorství Shevekových teoretických prací, chce mít podíl na slávě.
  • Sadik – prvorozená dcera Sheveka a Takver. Narodí se těsně před obdobím sucha na planetě. Dokonce i ona zažívá nenávist lidí kvůli neoblíbenosti svého otce.
  • Saio Pae – urraský nadějný fyzik, loajální své iotské vládě.
  • Sewa Oiie – manželka urraského fyzika Oiieho. Spolu mají 2 syny.
  • Shevek – hlavní postava příběhu, fyzik, jenž chce změnit poměry ve své zemi směrem k větší otevřenosti. Chce, aby jeho přelomová fyzikální práce – všeobecná temporální teorie, sloužila lidem k užitku a ne ku prospěchu vládám. Proto odjíždí na Urras, ovšem záhy zjistí, že by se stala jen nástrojem politiky státu A-Io.
  • Takver – životní partnerka Sheveka, poskytuje mu oporu a stojí mu věrně po boku.
  • Tirin – Shevekův vrstevník a spolužák, snílek, idealista a svérázný umělec, jeho divadelní hra se setkává s opovržením lidí, protože nejsou schopni uvažovat svobodomyslněji. Nakonec končí v léčebně.
  • Tuio Maedda – vůdce podzemní anticentralistické organizace v A-Io.
  • Vea Doem Oiie – sestra Deamera Oiieho. Koketní žena vyšší společnosti. Shevek ji přitahuje, i ona jeho.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Anarres[editovat | editovat zdroj]

Shevek se narodil Palatovi a Rulag. Matka od něj a Palata záhy odešla, zatímco otec s ním zůstal. Od dětství vykazuje Shevek talent na matematiku a později na fyziku. Jak roste a poznává pravidla odonistické společnosti, se svými vrstevníky Tirinem, Bedapem a Kveturem rozmlouvá o věcech, které je učí ve škole. Například o tom, proč jsou lidé z Urrasu považováni za nepřátele. Jako všichni ostatní musí pracovat pro společnou věc v různých pracovních táborech a osadách. Přesto se nadále zabývá svou oblíbenou intelektuální činností, která ho ovšem staví do větší a větší izolace. Nestěžuje si, pracuje dál na svých teoriích.

Ve fyzikálním institutu mu starší vážená spolupracovnice Mitis oznámí, že bude spolupracovat v Abbenay se Sabulem, známým vědcem a zároveň jej varuje, aby si dal na něj pozor.

Sabul mu zadá první úkol – naučit se iotsky (řeč Urrasanů), aby mohl číst jejich vědecké knihy a čerpat z nich. Po čase mladý dvacetiletý fyzik zpracuje kritiku na vědecké dílo urraského fyzika Atra. Sabul zařídí její vytištění a sebe uvede jako spoluautora. Shevek by rád rozvinul výměnu informací s urraskými vědci, naráží ale na odpor Sabula, kterému jde jen o vlastní prospěch. Začíná chápat, že je něco špatně.

Cestou na ubytovnu (soukromé domy neexistují, byl by to neadekvátní luxus a prohřešek proti pospolitosti) ucítí Shevek bolest v krku, propuká u něj choroba. Během nemoci jej navštíví matka Rulag, dostala se jí do ruky Shevekova vědecká práce a ona najednou pocítila hrdost. Shevek ji odmítá, jakým právem ona, která opustila Palata v nouzi, přichází sem, k Palatovu synovi?

Po vyléčení se Shevek setkává se svým přítelem z mládí, Bedapem. I on pozoruje pozvolný úpadek a při diskuzi vmete příteli do tváře několik pádných argumentů, čímž ještě více nahlodá Shevekovu zbývající víru ve smysl správné funkce odonistické sociální struktury. Mimo jiné se dozvídá o Tirinově umístění v ústavu.

Bedap zůstává na čas u svého přítele. Společně s dalšími lidmi si vyjedou na výlet na hory, kde se Shevek seznámí s Takver. Začnou spolu žít, Shevek kromě výzkumu ještě vede matematické přednášky. Za čas se jim narodí Sadik.

Shevek shrnul svou teoretickou práci do knihy Základy simultaneity a opět naráží na neochotu Sabula ji doporučit k vydání. Musí mu zase nabídnout spoluautorství. Teprve poté jde kniha do tisku a Shevek může poslat několik výtisků na Urras dr. Atrovi na univerzitu v Ieu Eun.

Na Anarresu nastalo několikaleté období sucha, které ohrožuje zemědělskou produkci a přímo se dotýká všech obyvatel. Situace je vážná, potraviny dochází, je potřeba maximálního pracovního úsilí. Shevek odjíždí na brigádu do osady Rudé prameny v Jižních výšinách, vysušené a prašné oblasti dva a půl tisíce mil vzdálené od Abbenay. Lidé zde trpí chronickým kašlem, mají často záněty spojivek a krvácení z nosu. Když se po šesti dekádách vrací vlakem do Abbenay za Takver a Sadik, ony už zde nejsou. Takver byla přeložena do Rolny na severovýchodě, na brigádu do laboratoře pro vývoj jedlých řas. Obdrží vzkaz od Sabula, jde jej tedy navštívit. Ten mu sdělí, že pro něj na institutu už není práce. Sheveka jeho jednání nepřekvapí. Jde na pracovní úřad, aby zjistil, zda je nějaké volné místo v Rolny, ale není. Přijímá brigádu v pracovní kolonii Elbow v Prašné poušti na jihozápadě.

Po čtyřech letech hladu, nouze a tvrdé dřiny se nemocný konečně vrací za svou ženou a dítětem. Vzpomene si na Tirina, svého spolužáka a jeho neradostný osud a rozhodne se jednat. Má dost všeho toho podrobování se a nemožnosti vyjádřit nesouhlas. Touží po všelidské solidaritě, nikoli jen té národní, a po svobodné výměně informací. Obklopí se svými spolupracovníky a společně založí vlastní tiskový syndikát, aby mohl vydat svá díla v nezkrácené podobě, postaví vysílač pro svobodnou komunikaci s Urrasem a založí opozici v radě. Rázem se Shevek a jeho lidé stanou vyvrheli, anarchisty ve vlastní anarchistické společnosti a pocítí nenávist většiny. Na druhou stranu však získají i sympatizanty. Je rozhodnuto, Shevek přijme pozvání od urraského institutu a podnikne jako první Anarresan cestu na Urras, aby tam mohl pokračovat ve vědecké práci a dokončit své dílo.

Urras[editovat | editovat zdroj]

Odlet Sheveka provází demonstrace, přičemž je jeden člen ochranky zabit a samotný Shevek raněn. Na urraské lodi Mindful se o něj stará dr. Kimoe, od něhož se dozvídá první informace o poměrech na jeho planetě, které jsou tolik odlišné. Přílet na Urras je velkou událostí pro tisk i politiky, první dny zde je představován všem význačným lidem, vládním činitelům, vyslancům, ředitelům atd. Vozí ho po všech významných společenských akcích, ukazují mu fungování institucí, parlamentu, fyzikální fakulty, laboratoře, národní archiv, aj., Shevek je stále v záři reflektorů. Je mu předána vědecká cena Seo Oen a s ní i vysoká finanční prémie. Nechápe, jak mohou žít všichni lidé na Urrasu v takovém přepychu, když doma jej učili, že Urrasané žijí v bídě. To ovšem ještě neviděl chudinské čtvrti, továrny, doly a ostatní věci, od nichž ho chce iotská vláda držet stranou. Její úmysly jsou čistě zištné – Shevek vypracuje revoluční teorii, která poskytne A-Io nadvládu nad znepřáteleným státem Thu potažmo nad ostatními světy. To však anarreský fyzik nemůže tušit.

Sám si těžce zvyká na odlišné podmínky. Osobní vlastnictví, rozlišování podle třídního postavení, peněžní systém, to vše je pro něj tak nezvyklé. Na hotelu je mu k dispozici sluha Efor, Shevek jej (a každého) bere jako sobě rovného, což on (prozatím) odmítá.

Při setkání s urraskými kolegy (které zná z rádiového vysílání) přijde řeč na jeho Všeobecnou temporální teorii, dílo, které by zcela změnilo pohled na současnou fyziku a způsobilo by revoluci. Mnohé technologie by rázem zastaraly a musely by uvolnit místo novým. Shevek odpoví, že má v plánu ji dokončit zde na Urrasu, základní myšlenky nosí v hlavě.

Po všech těch hektických dnech a týdnech seznamování Shevek cítí, že by měl začít pracovat. Převezme semináře a začne vyučovat. O jeho přednášky je velký zájem mezi studenty. Chifoilisk, thuvianský fyzik a agent vlády v jedné osobě se jej snaží přemluvit k návštěvě socialistického státu Thu, aby dokončil svou teorii zde. Shevek odmítá a Chifoilisk se krátce nato vrací domů.

Ale přece jen se mu podařilo zasít v Shevekově nitru semínko podezření. To mu jen potvrdí starý iotský fyzik Atro, s nímž jinak Shevek vychází velmi korektně. Atro nelpí na hmotném majetku jako takovém, svým způsobem se vymyká ostatním lidem z A-Io, nicméně pro něj hodně znamenají pojmy jako prestiž a elitářství. Po Shevekovi chce, aby svou teorii vypracoval ve prospěch cetianské vědy, což by Urrasu a Anarresu zajistilo vůdčí postavení mezi planetami.

Oiie pozve anarreského vědce k sobě domů, aby mu ukázal i obyčejný rodinný život občana A-Io. Představí jej své ženě a dětem, které si hosta rychle oblíbí díky jeho nenucené přirozenosti. U jídlo probíhá volná debata a Shevek poznává podrobněji odlišnou kulturu.

Jednoho dne nalezne znepokojivý vzkaz vyzývající ho, aby se přidal ke svým bratrům. Neví přesně, co znamená a zkusí si promluvit s Eforem, svým služebníkem. Nezformuluje svou otázku správně a setká se s nepochopením.

Mezitím vypukne v Benbili státní převrat a schyluje se k vojenské intervenci. Shevek čte aktuální zprávy s nadějí, pojem revoluce je mu blízký. Zde v A-Io se cítí čím dál víc udušený, zabalený v třpytivém obalu jako všechno ostatní zboží, které lze pořídit za peníze.

Setká se s Veou Oiie a přijme pozvání na její večírek, během něhož to poněkud přežene s alkoholem. Demaer Oiie a Saio Pae jej odvezou domů, přičemž mu prohledají místnosti, hledají nějaké nové zápisky o Všeobecné temporální teorii. Vyjde najevo, že pracují ve prospěch své vlády. Shevek zažívá kocovinu a trpce si uvědomuje, že být fyzikem v A-Io neznamená sloužit lidstvu, ale státu. Udělali z něj vlastní majetek. Pae mu to nepřímo potvrdí, když mu oznámí, že údajně kvůli utajení informací vzhledem k válečnému stavu nesmí opustit půdu univerzity.

Shevek provede sebereflexi a začne důsledně pracovat na své teorii. Stále mu uniká důležitý bod, poslední kolečko jinak dokonalého soukolí rovnic, které by uvedlo celou soustavu do pohybu. Poté mu dojde, co schází k tomu, aby rovnice mohly vstoupit v platnost. Konečně spatřil základy vesmíru...

Znovu se obrátí na Efora, se kterým se již trochu sblížil s prosbou o pomoc. Chce uprchnout z této zlaté klece. Efor mu dá kontakt na člověka z podsvětí, z organizace zaměřené proti vládě. V chudinské čtvrti se Shevekovi nakonec podaří dopátrat Tuio Maeddu, onu kontaktní osobu. Tuio Maedda je členem podzemní guerilly spolupracující i se socialistickými odbory v Thu. Chce uspořádat masivní, ale nenásilnou generální stávku. Shevek může být triumfem v rukávu, pokud promluví on, vážená osobnost, a uvede své humanistické důvody, může to lidi přimět se zamyslet. Stávka probíhá na velkém Kapitolském náměstí, kde se sešlo asi sto tisíc lidí (více lidí než má Abbenay, pomyslí si Shevek). Během proslovu se ozve hřmění policejních helikoptér a kulomety spustí palbu do davu. V nastalé panice a všeobecném úprku se podaří Shevekovi a jednomu těžce raněnému dělníkovi ukrýt se ve skladišti. Ošetří mu zranění, ven nemůžou, na ulicích se stále bojuje. Po třech dnech a třech nocích muž umírá na ztrátu krve. Shevek je otřesen...

Podaří se mu dostat na ambasádu Terry, kde jej přijme velvyslankyně Keng. Vysvětlí jí své pohnutky a ona mu přislíbí pomoc. Bude moci svobodně zveřejnit své velkolepé dílo tak, aby z něj mohli těžit další vědci kdekoli ve vesmíru. Současně mu zaručí bezpečný návrat na Anarres.

Stavěl se proti nesmyslné izolaci, bořil zdi, prolamoval bariéry. Bojoval za myšlenku lidské jednoty. Dokázal to.

„Jak to? Určitě jste…“ „Protože na Urrasu není nic, ale vůbec nic, co bychom mohli my Anarresané potřebovat! Odtáhli jsme před sto sedmdesáti lety s prázdnýma rukama a udělali jsme dobře. Nic jsme si sebou nevzali, protože zde není nic jiného než státy a jejich zbraně, bohatí a jejich lži, chudí a jejich bída. Na Urrasu není možnost zapůsobit čistým srdcem. Nelze udělat nic, aniž by profit, strach před ztrátou a touha po moci nehrály určitou roli. Nelze říct dobré ráno, aniž by člověk věděl, kdo z vás je druhému ´nadřízený´ nebo se to snaží alespoň dokázat. Nelze se chovat k ostatním lidem jako k bratrům, nýbrž člověk je musí manipulovat, komandovat, podrobit si je a podvádět je. Nelze se dotknout jiného člověka a přesto vás nenechají na pokoji. Není tu žádná svoboda. Je to krabice – Urras je krabice, balík, s nádherným obalem modré oblohy, luk a lesů, velkých měst. A když člověk otevře tuto krabici, co je uvnitř? Tmavý sklep plný prachu a nepořádku a mrtvý člověk. Člověk, kterému ustřelili ruku, protože ji chtěl podat druhým. Konečně jsem byl v Pekle. Desar měl pravdu, je to Urras, Urras je Peklo.“

Překlady knihy[editovat | editovat zdroj]

Adaptace[editovat | editovat zdroj]

V roce 1987 zpracovala kanadská rozhlasová stanice CBC román do rozhlasové adaptace, kterou odvysílala v 6 třicetiminutových dílech ve svém programu Vanishing Point.[5]

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

  • Ve vědeckofantastickém románu britského spisovatele Arthura Charlese Clarka Město a hvězdy lze nalézt podobné téma: jedinec usilující o bližší kontakt dvou odlišných společenských zřízení, jenž musí překonávat zavedené tradice a zakořeněné předsudky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The LOCUS Index to SF Awards - Major Novel Winners (anglicky)
  2. NEFF, Ondřej; OLŠA, Jaroslav. Encyklopedie literatury science fiction. Praha : AFSF, 1995. ISBN 80-85390-33-7. Kapitola Ursula K. Le Guinová, s. 294-295.  
  3. The LOCUS Index to SF Awards – Ursula K. Le Guin (anglicky)
  4. LE GUINOVÁ, Ursula Kroeber. Vyděděnec. Plzeň : Laser, 1995. ISBN 80-7193-002-4. Kapitola tiráž, s. 375.  
  5. Time Past Old Times Radio Archives, Vanishing Point (anglicky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Judah Bierman, "Ambiguity in Utopia: The Dispossessed, Science-Fiction Studies, v.2, pp. 249–255 (1975). (anglicky)
  • James F. Collins, The High Points So Far: An Annotated Bibliography of Ursula K. LeGuin's The Left Hand of Darkness and The Dispossessed, Bulletin of Bibliography, v.58, no.2, pp. 89–100 (June 2001). (anglicky)
  • James P. Farrelly, "The Promised Land: Moses, Nearing, Skinner, and Le Guin", JGE: The Journal of General Education, v.33, n.1, pp. 15–23 (Spring 1981). (anglicky)
  • James W. Bittner, "Chronosophy, Ethics, and Aesthetics in Le Guin's The Dispossessed: An Ambiguous Utopia, pp. 244–270 in Rabkin, Greenberg, and Olander, editors, No Place Else: Explorations in Utopian and Dystopian Fiction, Carbondale: Southern Illinois University Press (1983). (anglicky)
  • Elizabeth Cummins Cogell, "Taoist Configurations: The Dispossessed", pp. 153–179 in De Bolt & Malzberg, editors, Ursula K. Le Guin: Voyager to Inner Lands and to Outer Space, Port Washington, NY: Kennikat (1979). (anglicky)
  • Ellen M. Rigsby, "Time and the Measure of the Political Animal." The New Utopian Politics of Ursula K. Le Guin's The Dispossessed. Ed., Laurence Davis and Peter Stillman. Lanham: Lexington books., 2005. (anglicky)
  • Deirdre Burton, "Linguistic Innovation in Feminist Science Fiction", Ilha do Desterro: Journal of Language and Literature, v.14, n.2, pp. 82–106 (1985).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]