Čaroděj Zeměmoří

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Čaroděj Zeměmoří
Autor Ursula K. Le Guinová
Původní název A Wizard of Earthsea
Překladatel Petr Kotrle
Ilustrátor Karel Soukup
Obálku navrhl Karel Soukup
Jazyk angličtina
Žánry fantasy
Vydavatel USA Parnassus Press
Česko AF 167
Datum vydání 1968 [1]
Česky vydáno 1992 [1]
Typ média tištěné, vázané
Počet stran 168
Náklad 20 000
ISBN 80-85384-07-8
Následující dílo Hrobky Atuánu

Čaroděj Zeměmoří (anglicky A Wizard of Earthsea) je román ze série Zeměmoří poprvé vydaný v roce 1968.[1] Spolu s celou sérií bývá řazen k „high fantasy“. Napsala ji významná představitelka amerického fantasy a sci-fi románu Ursula K. Le Guinová roku 1968. Text je napsán velmi stručně, autorka se příliš nerozepisuje a ponechává tak více prostoru čtenářově fantazii. Později navázala na tento román dalšími knihami: Hrobky Atuánu, Nejvzdálenější pobřeží, Tehanu: Poslední kniha Zeměmoří, Příběhy ze Zeměmoří, Jiný vítr.

Knihy byly dvakrát zfilmovány. Dvoudílný televizní miniseriál Legend of Earthsea (jiným názvem Earthsea, 2004) těžil z prvních románů Čaroděj Zeměmoří a Hrobky Atuánu, zatímco japonský animovaný film Gedo senki (2006) čerpal zejména z knihy Nejvzdálenější pobřeží.[2][3]

Postavy[editovat | editovat zdroj]

  • Aihal
  • Estarriol
  • Ged – hlavní postava příběhu, zvaný ostatními Krahujec
  • Jasper
  • Nemmerle
  • Pechvarry
  • Serret
  • Skiorh
  • Yevaud

Děj[editovat | editovat zdroj]

Kniha popisuje mladá léta budoucího arcimága Geda, zvaného též Krahujec, výcvik na čarodějnické škole na ostrově Roke, vyvolání Stínu a v závěru jeho přemožení.

Na ostrově Gont, v severovýchodní části Archipelu ve vesnici Deset Olší, se narodil chlapec, kterému zemřela matka při porodu, ale ještě předtím mu stihla dát jméno Duny. Její sestra, vesnická čarodějka v něm rozpoznala neobyčejnou magickou sílu a naučila ho všemu, co uměla. Chlapec zvládal základy magie s neobyčejnou rychlostí a brzy ovládl vše, co se čarodějka naučila za celý svůj života. Brzy poté byl celý Gont napaden Kargy a vesnice Deset Olší by byla padla, nebýt Dunyho, který ji obestřel mlhou a dal čas vesničanům k útěku. Nedlouho poté zavítal do vesnice mág Ogion Nemluvný z města Re Albi, aby vzal Dunyho k sobě do učení. To se stalo nedlouho poté, v době, kdy měl Duny zjistit své pravé jméno – při obřadu průchodu.

V den chlapcových třináctých narozenin, v době rané podzimní nádhery, kdy barevné listí je ještě na stromech, se Ogion vrátil z toulek po hoře Gont a obřad průchodu se konal. Čarodějka odebrala chlapci jméno Duny, jméno, které mu jako dítěti dala matka…
…čekající Ogion natáhl ruku, uchopil chlapcovu paži a pošeptal mu do ucha jeho pravé jméno: Ged (str. 18, AF 167, 1992)

V Ogionově učení strávil Ged, ostatními nazývaný Krahujec pro svou zálibu v těchto tvorech, jednu zimu a učil se runám a dalším magickým věcem. Jednou však z popudu dcery vládce Re Albi málem přivolal Stín ze Tmy a Ogion mu dal na výběr: buď zůstane, ale nikdy se nestane věhlasným nebo popluje na ostrov čarodějů, Roke, kde ho vyučí lépe než by to Ogion kdy sám dokázal. Mocichtivý Ged se rozhodne pro Roke a zanedlouho tam odplouvá z gontského Velkého Přístavu. Ve škole čarodějů byl v učení u Devítky mistrů z Roke, jejichž hlavou byl arcimág Nemmerle. Ve škole našel dobrého přítele Hracha, ale i svého soka – Jaspise. S tím se vsadil, že vyvolá ducha tisíce let mrtvé Elfarran, nejkrásnější ženy, avšak zároveň s ní vyvolá i svůj Stín.

Se syčivým mumláním vyslovoval Ged slova kouzelné formule, pak hlasitě a zřetelně vykřikl: ,,Elfarran!"
Znovu zvolal to jméno: ,,Elfarran!"
A potřetí: ,,Elfarran!"…
…Ovál světla za chvíli něčím ožil, nějakou lidskou postavou - vysokou ženou ohlížející se přes rameno. Ženou krásnou, zarmoucenou a plnou strachu…
…Vyšlehl z něj hrozivý jas. Z té jasně, znetvořené mezery se prodral jakýsi chuchvalec černočerného přeludu, ohavný a mrštný…

Překlady knihy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c NEFF, Ondřej; OLŠA, Jaroslav. Encyklopedie literatury science fiction. Praha : AFSF, 1995. ISBN 80-85390-33-7. Kapitola Ursula K. Le Guinová, s. 294-295.  
  2. Gedo senki v Česko-Slovenské filmové databázi
  3. Gedo senki v Internet Movie Database (anglicky)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEFF, Ondřej; OLŠA, Jaroslav. Encyklopedie literatury science fiction. Praha : AFSF, 1995. ISBN 80-85390-33-7. Kapitola Ursula K. Le Guinová, s. 294–295.   (česky)
  • Bernardo, Susan M.; Murphy, Graham J. (2006). Ursula K. Le Guin: A Critical Companion (1st ed.). Westport, CT: Greenwood Press. ISBN 0-313-33225-8. (anglicky)
  • Cadden, Mike (2005). Ursula K. Le Guin Beyond Genre: Fiction for Children and Adults (1st ed.). New York, NY: Routledge. ISBN 0-415-99527-2. (anglicky)
  • Spivack, Charlotte (1984).Ursula K. Le Guin (1st ed.). Boston, MA: Twayne Publishers. ISBN 0-8057-7393-2. (anglicky)
  • Bloom, Harold, ed. (1986). Ursula K. Le Guin (Modern Critical Views) (1st ed.). New York, NY: Chelsea House. ISBN 0-87754-659-2. (anglicky)
  • Drout, Michael (2006). Of Sorcerers and Men: Tolkien and the Roots of Modern Fantasy Literature (1st ed.). China: Barnes & Noble. ISBN 978-0-7607-8523-2. (anglicky)
  • Martin, Philip (2009). A Guide to Fantasy Literature: Thoughts on Stories of Wonder & Enchantment (1st ed.). Milwaukee, WI: Crickhollow Books. ISBN 978-1-933987-04-0. (anglicky)
  • Mathews, Richard (2002). Fantasy: The Liberation of Imagination (1st ed.). New York: Routledge. ISBN 0-415-93890-2. (anglicky)
  • Petty, Anne C. (2004). Dragons of Fantasy: The Scaly Villains & Heroes of Tolkien, Rowling, McCaffrey, Pratchett & Other Fantasy Greats (1st ed.). Cold Spring Harbor, New York: Cold Spring Press. ISBN 978-1-59360-010-5. (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]