Vrána černá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Vrána obecná)
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Vrána černá

Dospělý pták
Dospělý pták
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: pěvci (Passeriformes)
Čeleď: krkavcovití (Corvidae)
Rod: Corvus
Binomické jméno
Corvus corone
Linnaeus, 1758
Mapa s rozšířením (červeně)
Mapa s rozšířením (červeně)

Vrána černá (Corvus corone) je středně velkým druhem pěvce z čeledi krkavcovitých (Corvidae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dorůstá délky 45–50 cm, v rozpětí křídel měří 90–100 cm a dosahuje hmotnosti 600-700 g. Peří má černé s modrým leskem, černého zbarvení jsou také končetiny a silný, u kořene opeřený, na konci mírně zakřivený zobák. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně , mladí ptáci mají hnědší zbarvení křídel.

Může být relativně snadno zaměněna s mladými jedinci havrana polního (C. frugilegus), kteří mají strmější čelo. V letu ji lze pak od ostatních krkavcovitých odlišit díky téměř rovnému konci ocasu, který je u havrana polního jasně zakulacený a u krkavce velkého (C. corax) klínovitý.

Ozývá se drsným a hlasitým „krá“, často v řadě za sebou.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Tvoří dvě subspecie; první - Corvus corone corone - se vyskytuje v západní polovině Evropy, a druhá - Corvus corone orientalis - ve východní Asii v rozmezí od řeky Jenisej až po Japonsko. Ve východní polovině Evropy ji zastupuje blízce příbuzná vrána šedá (C. cornix) - hranice mezi rozšířením obou druhů prochází také Českou republikou, kde ji tvoří řeka Labe. Na takovýchto místech může docházet také k jejich křížení. Je stálá až potulná.

Žije v otevřených krajinách s lesy, většinou blízko vod, místy proniká také do měst.

Evropská populace druhu je odhadována na 5,5-12 milionů hnízdících párů.[1] V České republice hnízdí od nížin po 1300 m n. m. v počtu 3-6 tisíc párů.[2]

Sociální chování[editovat | editovat zdroj]

Hnízdící ptáci jsou teritoriální, po zbytek roku se však často zdržují v hejnech až o 100 jedincích, kteří společně i hřadují.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Je všežravá, její potrava je však převážně živočišná. Požírá hmyz, žížaly, červy, malé savce, ryby, měkkýše, mršiny, odpadky, semena a plody; plení též hnízda jiných ptáků. K potravě s tvrdou skořápkou, jakou má např. ořech, se občas snaží dostat tak, že ji z výšky pouští na tvrdý povrch.[3]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Pohlavně dospívá až ve věku 3 let. Je monogamní, páry spolu přitom setrvávají po celý život. Velké hnízdo z větví, které vystýlá travou, chlupy a jinými měkkými materiály, staví oba ptáci vysoko ve vidlicích větví stromů, na sloupech nebo na skalách. Během března až dubna klade 3-6 zelenavých, hnědě skvrnitých, 39,7 x 28,1 mm velkých vajec, na kterých sedí 18-21 dnů samotná samice krmená samcem. Mláďata, která již krmí oba rodiče, pak hnízdo opouští po 28-35 dnech. Zatím nejvyšší zaznamenaný věk u volně žijícího jedince činí 19 let a 2 měsíce.[4]

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Vrána černá byla společně s vránou šedou dlouho považována za subspecii vrány obecné a označována proto pod názvem vrána obecná černá (Corvus corone corone). Z podrobného průzkumu provedeného v roce 2003 (Parkin et al.) však vzhledem k významným rozdílům ve zbarvení obou druhů a snížené genetické životnosti kříženců vyplynulo, že by měly být považovány za dva oddělené druhy.[5] Tento názor je však stále částí ornitologů považován za kontroverzní, protože nemá podporu v molekulárních studiích. Ty ukázaly, že zcela odlišné jsou východoasijské populace vran (Corvus corone orientalis), mezi evropskými poddruhy však neodhalily žádné výrazné genetické rozdíly. Minimálně je jasné, že dochází k významné výměně genetických informací mezi vránou šedou a vránou černou. Na druhou stranu existence a udržování úzké hybridní zóny ukazují na rozdíly v ekologii a etologii obou druhů, stejně jako na existenci pohlavního výběru, upřednostňujícího partnera z určité populace. Situace vyžaduje další důkladný průzkum.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Carrion Crow Corvus corone [online]. British Trust for Ornithology, [cit. 2011-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Academia, 2001. ISBN 9788020009272. S. 218.  
  3. Bruce Wilmore, S. (1977) Crows, jays, ravens and their relatives. David and Charles Ltd, Londýn.
  4. European Longevity Records [online]. European Union for Bird Ringing, [cit. 2011-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Listcheck. Updating the world view of birds. „Birdwatch”, s. 49, srpen 2003.
  6. HARING, E.; GAMAUF, A.; KRYUKOV, A. Phylogeographic patterns in widespread corvid birds. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2007, roč. 45, s. 840–862. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOLKER, Dierschke. Ptáci. Praha : Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9. S. 87.  
  • BEZZEL, Einhard. Ptáci. Dobřejovice : Rebo Productions CZ, 2003. ISBN 9788072342921. S. 200.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]