Vojevoda
Vojevoda (rusky воевода), vojvoda byl u slovanských národů vojenský náčelník, později i správní úředníci. Vyvinul se z něho šlechtický titul vévoda.
V Kyjevské Rusi byli vojevodové zmiňováni od 10. století jako vojenští náčelníci.
V 16. – 18. století existovali jak vojevodové ve vojsku, tak vojevodové jako vojenští i civilní správci (například, Litevské velkoknížectví, Polské království) určitého území vojevodství nebo újezdu.
Vojevodská správa byla od konce 16. století základní formou místní správy v Rusku. Vojevodové byli jmenováni carem, obvykle sloužili 1 až 3 roky. Při vedení administrativy vojevodům pomáhal „pismennyj golova“ (письменный голова), menší města nebo specifické oblasti řídili „prikazčici“ (приказчик) podléhající vojevodovi. Vojevodská správa zanikla během reforem cara Petra I. začátkem 18. století.
