Vasilij Šukšin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vasilij Makarovič Šukšin
Narození 25. červenec 1929
Srostki, Altajský kraj,
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Úmrtí 2. října 1974 (ve věku 45 let)
Kletskaja, Volgogradská oblast, Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Občanství Rusko
Alma mater Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitq1130457
Povolání herec, filmový režisér, scenárista a spisovatel
Ocenění Státní cena SSSR
Manželka Lidija Fedosejeva
Děti Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitq4527472
Website http://www.shukshin.ru/
Některá data se získávají z datové položky.
Příbuzenstvo
manželka Lidija Fedosejeva

Vasilij Makarovič Šukšin (rusky: Васи́лий Мака́рович Шукши́н, 25. červenec 1929, Srostki, Altajský kraj, Sovětský svaz2. říjen 1974, Kletskaja, Volgogradská oblast, Sovětský svaz) byl sovětský spisovatel, dramatik, herec a filmový režisér ruské národnosti.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v chudé rolnické rodině. Jeho otec Makar Leontjevič Šukšin byl v období kolektivizace uvězněn a v roce 1933 zastřelen (rehabilitován byl v roce 1956). Po ukončení základní školy začal studovat strojní průmyslovku, ale nedokončil ji a vrátil se do kolchozu v rodné vesnici. V roce 1946 odešel a pracoval v několika strojírenských podnicích a na stavbách. V roce 1949 narukoval do námořnictva. Z armády byl propuštěn v roce 1954 ze zdravotních důvodů. Dodatečně složil maturitu a učil na základní škole v domovské vesnici Srostki.

V roce 1954 udělal přijímací zkoušky na VGIK (Všesvazový státní Institut Kinematografie, ВГИК), kde studoval u Michaila Romma. Studium zakončil v roce 1960.

Stal se úspěšným autorem povídek, z nichž některé se staly základem divadelních her a filmových scénářů. Byl rovněž úspěšným filmovým hercem.

V roce 1964 se seznámil s herečkou Lidijí Nikolajevnou Fedosejevou, kterou si o rok později vzal za manželku. Lidija Fedosejeva hraje mimo jiné hlavní ženské role i v jeho nejznámějších filmech Třesky-plesky a Červená kalina.

Zemřel na infarkt během natáčení filmu reziséra Sergeje Bondarčuka Bojovali za vlast. Je pohřben na Novoděvičím hřbitově v Moskvě. Posmrtně mu byla udělena Leninova cena za kinematografii.

Spisy v češtině[editovat | editovat zdroj]

Povídky[editovat | editovat zdroj]

  • Červená kalina a jiné povídky, překlad Zdeňka Psůtková, sestavil a doslov napsal Ivo Pospíšil, Praha : Lidové nakladatelství, 1987 – výbor povídek
  • Milpardon, madam, editor: Jaroslav Hulák, překlad: Zdeňka Psůtková, Praha : Odeon, 1981 – výbor povídek, neprodejná členská prémie Klubu čtenářů
  • Postskriptum, překlad: Zdeňka Psůtková, Praha : Lidové nakladatelství, 1981
  • Rozprávky za měsíčního svitu, překlad: Zdeňka Psůtková, Praha : Melantrich, 1981
  • Charaktery a lásky, překlad: Zdeňka Psůtková, Praha : Lidové nakladatelství, 1977 (2. vydání 1978) – výbor povídek
  • Znám jednoho chlapíka, překlad: Marcela Neumannová, Praha : Vyšehrad, 1977 – povídky Znám jednoho chlapíka a Můj bráška
  • Červená kalina, překlad: Marcela Neumannová, Praha : Odeon, 1975 – výbor povídek

Román[editovat | editovat zdroj]

  • Chtěl jsem vám dát svobodu, překlad: Jaroslav Piskáček, Praha : Svoboda, 1979 – historický román o kozáckém povstalci Stěnkovi Razinovi (1630–1671)

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

  • Čáry na dlani : dramatizace povídek Vasilije Šukšina, dramatizace: Michal Lázňovský, Miroslav Krobot, překlad: Zdeňka Psůtková, Praha : Dilia, 1986
  • Energičtí lidé : Divadelní příběh v satirickém žánru, překlad Alena Morávková, Praha : Dilia, 1984
  • Portréty : Tři aktovky podle povídek Črty k portrétu, Utrpení mladého Vaganova, Psychopat, dramatizace: Sergej Michalkov, překlad: Helena Kocourová, Praha : Dilia, 1983
  • A když se ráno probudili- : Povídka pro divadlo, překlad: Josef Palla, Praha : Dilia, 1982
  • Besedy pod jasným měsícem : Hra o 2 dějstvích, překlad Věra Kubíčková, Praha : Dilia, 1978
  • Charakteři : Dramatická kompozice o 2 dějstvích, dramatizace: Andrej Gončarov, překlad: Jana Klusáková, Praha : Dilia, 1976

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Režisér[editovat | editovat zdroj]

  • 1973 Červená kalina (Калина красная)
  • 1972 Třesky plesky (Печки-лавочки)
  • 1969 Странные люди (Podivíni)
  • 1965 Ваш сын и брат (Váš syn a bratr)
  • 1964 Живёт такой парень (Znám jednoho chlapíka)
  • 1960 Из Лебяжьего сообщают (absolventský film VGIK)

Herec (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 1975 Bojovali za vlast
  • 1975 Prosím o slovo
  • 1973 Červená kalina
  • 1972 Třesky plesky
  • 1970 Ljubov Jarová
  • 1969 Osvobození
  • 1967 Komisařka

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TJURIN, Jurij. Vasilij Šukšin. Překlad Daria Puršová. Praha : Československý filmový ústav, 1989. (Filmový klub : Osobnosti; sv. 13) ISBN 80-7004-027-0.  
  • HRALA, Milan. heslo Šukšin, Vasilij Makarovič. In Milan Hrala a kol.. Slovník spisovatelů, Sovětský svaz,. Praha : Odeon, 1978. Svazek II (L-Ž), s. 427-428.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]