VHK Vsetín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
VHK Vsetín
Zimní stadion Vsetín
Zimní stadion Vsetín
Založen 1904
Soutěž 2. česká hokejová liga
Stadion Na Lapači
o kapacitě 5 400 diváků
Město Vsetín
Předseda klubu Petr Neumann
Jednatel Daniel Tobola
Hlavní trenér Viktor Hlobil
Kapitán Daniel Vaněk
Mistr české extraligy 1995
1996
1997
1998
1999
2001
Přehled medailí
Extraliga ledního hokeje
Zlatá medaile 1994/1995 HC Dadák Vsetín
Zlatá medaile 1995/1996 HC Dadák Vsetín
Zlatá medaile 1996/1997 HC Petra Vsetín
Zlatá medaile 1997/1998 HC Petra Vsetín
Zlatá medaile 1998/1999 HC Slovnaft Vsetín
Stříbrná medaile 1999/2000 HC Slovnaft Vsetín
Zlatá medaile 2000/2001 HC Slovnaft Vsetín
1. česká hokejová liga
Zlatá medaile 1993/1994 Zbrojovka Vsetín
Tampere Cup
Bronzová medaile 1996 HC Petra Vsetín
Rona Cup
Zlatá medaile 1997 HC Petra Vsetín
Stříbrná medaile 2002 HC Vsetín
Stříbrná medaile 2004 Vsetínská hokejová

VHK Vsetín je vsetínský hokejový klub vykazující pravidelnou činnost od roku 1938, který je se šesti tituly nejúspěšnějším celkem samostatné české nejvyšší soutěže.

Klubové úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Cesta do nejvyšší soutěže[editovat | editovat zdroj]

Organizovaně se ve Vsetíně bruslilo již od roku 1904, kdy vznikly ledový klub a sportovní klub s 11 oddíly různorodého zaměření. Bruslilo se tehdy v zámecké zahradě, kde byl v roce 1935 také zakoupen příslušný pozemek. Po druhé světové válce se tým pohyboval střídavě od okrskové přes krajskou až po divizní soutěž.

Umělá ledová plocha byla na Lapači dobudována po čtyřech letech v roce 1966. Vsetín zahájil spolupráci s tehdejším TJ Gottwaldov a v roce 1969 poprvé postoupil do druhé celostátní soutěže. Vzhledem k častým reorganizacím systému soutěží ovšem klub částečně též kvůli administrativní stránce věci propadl v 70. letech o dva stupně níže do krajského přeboru Severomoravského kraje. V roce 1979 započala i za těchto podmínek stavba krytého stadiónu. Střecha se nad dosavadní ledovou plochou objevila v roce 1982 a práce byly i díky desetitisícům brigádnických hodin dokončeny o dva roky později. Tímto byl dán poslední impuls k definitivnímu vzestupu. V roce 1987 se Vsetín probojoval do II. národní hokejové ligy a o další čtyři roky později se zde již hrála druhá nejvyšší soutěž. I. NHL Vsetín vyhrál v roce 1994 a bez porážky prošel i následnou baráži, čímž si vybojoval právo účasti v nejvyšší soutěži.

Úspěchy v extralize[editovat | editovat zdroj]

Vsetín vstoupil do nejvyšší soutěže na podzim 1994 v ročníku, v němž až do ledna probíhala výluka v zámořské NHL. Ani nováček soutěže nezahálel a angažoval Josefa Beránka ml., který se nevrátil do domovského Litvínova, protože z něj kdysi neodešel v dobrém. Vsetín se přesto nejprve pohyboval blízko konce tabulky a nechtěně tak naplňoval prognózy z okolí. Celou druhou čtvrtinu soutěže ovšem prošel Vsetín bez porážky a tato jeho série dohromady čítala 12 zápasů. Se začátkem NHL nahradil Beránka v sestavě nejlepší střelec předchozího ročníku švédské ligy Tomáš Sršeň. Stalo se tak v době, kdy již tým v zádech s brankářem Romanem Čechmánkem stoupal nezadržitelně k nečekaným výšinám. Vsetín se jako nováček umístil po základní části na 1. místě a v play off těžil z prozíravého angažování mistra světa z roku 1985 Antonína Stavjani do obrany, Rostislava Vlacha do útoku a dalších již zkušených hráčů. V play off byla nebývalá senzace dokončena, když se Vsetín probojoval do finále, ve kterém ho čekalo derby se Zlínem, jehož dres dříve oblékalo i mnoho vsetínských hokejistů. Ve čtvrtém finálovém zápase série pomohla rozhodnout o titulu mistra extraligy nezamrzlá kaluž vody, z níž puk nejsnáze vylovil Vlach, který po pouhých 18 sekundách ukončil prodloužení.

Vsetín se svým úspěchem zviditelnil, což usnadňovalo hledání posil. Mezi nejvýraznější patřili od podzimu 1995 obránce Jiří Veber a v útoku jeho jmenovec Jiří Dopita. Ten přišel do mistrovského týmu s vizitkou muže, který pomohl k prvnímu samostatnému extraligovému titulu družstvu Olomouce. Vsetín na sklonku roku čekala účast v PMEZ, která však ve svém finálovém vyústění v Kolíně nad Rýnem v konkurenci finského Jokeritu Helsinkišvédského HV71 Jönköping nedopadla dobře. V domácí soutěži se ovšem celou sezónu mužstvu dařilo držet v popředí a v play off i tentokrát přišlo správné vyvrcholení v podobě úspěšného finále s Litvínovem. Stavjaňa se dočkal v roce 1996 po jedenácti letech svého druhého titulu mistra světa, který si kromě něho z kádru Vsetína přivezli i Dopita, Veber a Čechmánek. Po sezóně odešel hledat novou motivaci k sousedům do Zlína trenér Horst Valášek. V létě 1996 bylo mužstvo posíleno o reprezentanty z obrany (Bedřich Ščerban) i útoku (Oto HaščákTomáš Kapusta) a na druhé straně též o nejlepšího nováčka minulé sezóny Ondřeje Kratěnu z Olomouce. Ještě během podzimu se opět v klubu objevil Beránek. Na evropské scéně se přesto tým tentokrát neprobil ani do závěrečných pohárových bojů. Extraligu Vsetín nicméně opanoval v základní části i v play off, v jehož finále s Vítkovicemi neztratil žádné utkání.

Do následující sezóny se podařilo angažovat i zbývající mladé útočníky, na které byl Kratěna zvyklý, tedy Jana TomajkaMichala Broše. Kromě nich se v útoku zabydloval i původem českobudějovický reprezentant a mistr světa z roku 1996 Radek Bělohlav. Po dvaceti kolech tým ovšem opustil doposud nenahraditelný kapitán Vlach, který odešel do slovenské Skalice. Kapitánské „C“ od té doby nosil Rus Alexej Jaškin, který byl v klubu od počátku jeho úspěšného tažení extraligou. Byl prvním cizincem, kterému se této cti na českém území dostalo. Nespokojení hráči potom způsobili odchod trenéra Jana Neliby, kterého nahradil asistent Zdislav Tabara. Problémy pronikly až do vrcholných řídících a organizačních složek klubu, když byli z krácení daně obviněni prezident se sportovním manažerem. Ani jeden z nich však odsouzen nebyl. Po sportovní stránce se oddílu dařilo ještě lépe než vloni. V Evropské hokejové lize skončil tentokrát na 3. místě, když se mu opět stal osudným rakouský Feldkirch. Na domácí scéně Vsetín zopakoval vítězství v základní části i v play off, kde ve finále nedal žádnou šanci Třinci. Beránek, Dopita a Čechmánek se navíc v únoru stali v Naganu olympijskými vítězi.

V létě 1998 Vsetín opět posílil, když přivítal do kádru další mistry světa a olympijské vítěze původem kladenské Pavla PateruMartina Procházku. Tým z dlouhodoběji zde působících hráčů opustili Rus Andrej Galkin, Kapusta, Beránek a především s kariérou se loučící obránce Stavjaňa. Kapitánem mužstva se stal Dopita. Na mezinárodní scéně tentokrát dal Vsetín přednost pozvání na prestižní Spengler cup ve švýcarském Davosu. Obsadil zde však předposlední místo. V extralize ovšem dominoval, když v základní části v 52 zápasech obdržel pouhých 92 gólů. Cestu za pátým titulem výrazně zbrzdila v semifinále play off Sparta. Rozhodovalo se až v samostatných nájezdech posledního pátého duelu, kde v brankách proti sobě stáli reprezentační brankáři Čechmánek a Milan Hnilička. Rozdílový gól dal vsetínský Sršeň a finále, ve kterém Vsetín po čtyřech letech potkal znovu sousední Zlín, vyznělo již jasným způsobem.

V červnu 1999 tým posílil nejproduktivnější útočník slovenské nejvyšší soutěže Ján Pardavý. Po mnoha letech však převažovaly odchody. Patera a Procházka odešli zkusit štěstí do NHL, Sršeň po mnoha letech do německého Essenu a týden před začátkem nového ročníku extraligy přešli do Sparty Broš s Kratěnou. Pro mnohé překvapivý odchod dvou olomouckých odchovanců měl příčinu v neplnění finančních závazků vedení klubu vůči hráčům. V mužstvu se posléze vystřídalo množství sotva průměrných zahraničních hráčů z Finska a Ruska a situace se vyhrotila v listopadu, kdy vzhledem k dlužným výplatám hrozilo rozprchnutí kádru. Situaci dále komplikovalo množství zranění, které zasáhlo všechny řady v klubu (Čechmánek, Veber dokonce odešel, Tomajko). Po nepodařeném pokusu o stabilní proniknutí do NHL vrátili Patera s Procházkou. V posledních kolech základní části se do sestavy prosadil i patnáctiletý centr Jiří Hudler. Přes tyto složité podmínky se Dopita stal nejlepším střelcem extraligy se 30 góly. Problémy zmítaný tým ve čtvrtfinále play off již tradičně přešel přes České Budějovice a v semifinále si poradil i s Plzní, se kterou měl ze základní části nejhorší možnou bilanci. Finále se Spartou ovšem bylo již nad síly pětinásobného mistra, který tak nezískal právo uchopit nově vyrobenou trofej.

Finanční problémy z minulé sezóny nezmizely a ovlivnily značně léto roku 2000. Dopita kvůli nim prodloužil kontrakt až dva dny před počátkem nového ročníku. V kádru ovšem znovu převažovaly odchody. Definitivně odešli Patera s Procházkou, z útoku zmizeli dále Zbyněk Mařák s Bělohlavem, z obrany Libor Zábranský a především z branky do Philadelphie zamířil Čechmánek. Žádná posila podobná těm z minulých let do kádru nepřibyla, ale zkušený Jaroslav Kameš se v brance uvedl dobře. Nejdůležitějším se ukázalo během sezóny příchod Jiřího Burgra do útoku. V play off nejprve Vsetín opět zdolal Zlín a pak přišly na řadu postupně oba pražské kluby. Finále mělo potřetí za sebou stejné obsazení a bylo ozdobeno Dopitou, který ve třetím zápase série vstřelil v Praze Spartě 4 góly. Vsetín získal 6 titul v 7 sezónách a Dopita prolomil hegemonii krajánků hrajících NHL, kteří v minulých letech pravidelně získávali Zlatou hokejku. Po tomto ocenění ovšem ani on již vábení zámořského angažmá neodolal.

Na ústupu[editovat | editovat zdroj]

Již při finálové sérii bylo jasné, že situace před sezónou 2001-02 bude definitivně neudržitelná. Ve vazbě se ocitnul hlavní mecenáš klubu Roman Zubík a do poslední chvíle nebylo jasné, pod jakým vlastníkem a pod čí hlavičkou klub novou sezónu začne. V tomto sporu uspělo občanské sdružení HC Vsetín. V klubu však nezůstal kámen na kameni a kdo nestačil odejít před sezónou, učinil tak během ní. Týkalo se to dokonce i dlouhodobě působícího obránce Jana Srdínka a útočníka Romana Stantiena. Mezi mladíky se vrátil pouze Vlach a do branky přišel zkušený Radovan Biegl. Klub se přesto celou sezónu dokázal udržet na dohled postupové příčce do play off. Nečekaný postup do něj se však zdařil až na jaře 2003. To již v mužstvu nebyl mladý tahoun Hudler, který ale týmu hodně pomohl v první polovině sezóny. Vsetín se musel obejít v této sezóně bez útočníků Vlacha a Ondřeje Veselého, ale zkušenostmi mu vypomáhali v obraně Jaškin a navrátivší se útočník Stantien. Avšak Slavie mířící za mistrovským titulem byla ve čtvrtfinále příliš silným soupeřem.

I na podzim 2003 vstupoval Vsetín do extraligy ještě bez hlavního finančního partnera a pokračoval ve hře především s mladíky, které z branky jistil nejvytíženější brankář soutěže Biegl. Na sklonku roku se podařilo finanční zajištěn vyřešit vstupem České spořitelny, což se odrazilo i ve změně barevné kombinace na dresech ze žlutozelené na odstíny modré. V mužstvu se vystřídalo nebývalé množství hráčů, kteří zde odehráli v některých případech i jediné utkání. Ve vyrovnané druhé polovině tabulky se tým pohyboval chvíli u dna tabulky, chvíli zase těsně pod 8. místem. Nakonec ale byl rád, že se sezóna velmi nepovedla Českým Budějovicím. Mužstvu se na rozdíl od předchozího ročníku nepodařilo najít střelce, když pouze ve 4 utkáních z 52 dalo více než 4 góly. V sezóně 2004-05 Vsetín zaostal za většinou ostatních klubů již na počátku, protože neměl prostředky na angažování tolika výrazných posil z NHL. Pomoci mu měla silná vyrovnaná dvojice v brance, kam se vrátil k Bieglovi nový sportovní ředitel Čechmánek. Oba brankáři se však záhy potýkali se zdravotními problémy, což tým v říjnu srazilo dolů. Od listopadu tým, který v obraně stavěl na Rostislavovi KlesloviColumbusu a v útoku využil v několika utkáních návratu Hudlera, stoupal tabulkou vzhůru, ale výprodej skoro dvou celých řad před uzávěrkou přestupů znamenal konec všem postupovým nadějím na play off. Ve zlém se klub rozešel se Stantienem. V mužstvu se začali opět střídat různí odložení hráči a poslední kola dohrávali junioři, kteří ve své vlastní soutěži došli k republikovému titulu. Beznadějně poslední v seniorské kategorii zůstala Jihlava, na čemž nic nezměnilo ani osm vsetínských proher v řadě na závěr soutěže.

Dne 6. června 2007 rozhodla Asociace profesionálních klubů ledního hokeje, že klubu neudělí licenci a bude z Extraligy vyloučen, z důvodu zadlužení. Arbitrážní komise Českého svazu ledního hokeje dne 20. srpna 2007 potvrdila, že je vyloučení oprávněné.

Nová kapitola (2. liga)[editovat | editovat zdroj]

Hráči VHK Vsetín se připravují před třetím zápasem série play-off 2. NHL s týmem HC ZUBR Přerov v Přerově (sezona 2009/2010)

Vsetín odkoupil licenci na 2. ligu od Blanska. Byl zařazen do druholigové skupiny východ pro sezonu 2008/09.

Ve své první sezóně obsadil Vsetín po základní části 6. příčku, ačkoliv vstup do ročníku se mu příliš nevyvedl. V první čtvrtině soutěže byla znát absence společné letní přípravy, když se tým skládal až těsně před sezonou. Po základní části následoval hrací systém sudý-lichý, kde se spolu ve vzájemných zápasech utkali soupeři ze sudých a lichých příček - v této části byl Vsetín nejúspěšnějším týmem, když prohrál pouze třikrát. V play-off narazil v předkole na rivala z Nového Jičína, s nímž si poradil 2:0 na zápasy (4:3p, 3:1). Ve čtvrtfinále je čekal Hodonín, jeden z favoritů soutěže a právě tady se odehrálo velké překvapení - vsetínští již byli krok od vyřazení: v prvním zápase podlehli 0:5 a ve druhém prohrávali v poslední třetině o dvě branky, ale během deseti minut dokázal vstřelit 6 gólů a zápas tak otočit. Rozhodující zápas v Hodoníně dospěl až do samostatných nájezdů, v nichž byli úspěšnější hosté a postoupili do semifinále. Tam je čekal nabitý Šumperk a mohlo se konat další překvapení. Vsetín vedl již 2:0 na zápasy, poslední krok ale nezvládl a Šumperk celou sérii otočil. Mezi nejvýraznější osobnosti týmu patřil brankář Lukáš Plšek, matador Josef Štraub či Josef Mikeš.

Vývoj názvu týmu[editovat | editovat zdroj]

  • 1905 – SK Vsetín
  • 1906 – Bruslařský klub Vsetín
  • 1933 – Sokol Vsetín
  • 1968 – Zbrojovka Vsetín
  • 1994 – HC Dadák Vsetín
  • 1996 – HC Petra Vsetín
  • 1998 – HC Slovnaft Vsetín
  • 2001 – HC Vsetín
  • 2003 – Vsetínská hokejová
  • 2008 – VHK Vsetín

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Sezóna Soutěž U PB Celkové umístění Kapitán Hlavní trenér
1994/1995 Extraliga Zlatá medaile 54 bodů Finále (výhra 3:1 na zápasy nad AC ZPS Zlín) Rostislav Vlach Horst Valášek a Zdislav Tabara
1995/1996 Extraliga Stříbrná medaile 55 bodů Finále (výhra 4:1 na zápasy nad HC Chemopetrol Litvínov) Rostislav Vlach Horst Valášek a Zdislav Tabara
1996/1997 Extraliga Zlatá medaile 75 bodů Finále (výhra 3:0 na zápasy nad HC Vítkovice) Rostislav Vlach Jan Neliba a Zdislav Tabara
1997/1998 Extraliga Zlatá medaile 72 bodů Finále (výhra 3:0 na zápasy nad HC Železárny Třinec) Rostislav Vlach Jan Neliba a Zdislav Tabara
1998/1999 Extraliga Zlatá medaile 78 bodů Finále (výhra 3:0 na zápasy nad HC ZPS Barum Zlín) Jiří Dopita Zdislav Tabara a Miroslav Venkrbec
1999/2000 Extraliga Bronzová medaile 65 bodů Finále (prohra 3:0 na zápasy s HC Sparta Praha) Jiří Dopita Zdislav Tabara a Miroslav Venkrbec
2000/2001 Extraliga Zlatá medaile 99 bodů Finále (výhra 3:1 na zápasy nad HC Sparta Praha) Jiří Dopita Jan Neliba a Zdislav Tabara
2001/2002 Extraliga 9. 67 bodů Rostislav Vlach Jan Neliba a Zdislav Tabara
2002/2003 Extraliga 7. 78 bodů Čtvrtfinále (prohra 4:0 na zápasy s HC Slavia Praha) Roman Stantien Zdislav Tabara a Jan Neliba
2003/2004 Extraliga 13. 60 bodů Roman Stantien Zdislav Tabara, Jiří Režnar a Jan Neliba
2004/2005 Extraliga 12. 54 bodů Rostislav Vlach Zdislav Tabara, Jiří Režnar a Jan Neliba
2005/2006 Extraliga 14. 32 bodů Baráž o extraligu (výhra 4:2 na zápasy s HC Slovan Ústí nad Labem) Tomáš Demel Břetislav Kopřiva a Rostislav Vlach
2006/2007 Extraliga 14. 34 bodů Luboš Rob Rostislav Vlach a Břetislav Kopřiva
2007/2008 Vsetín po vyloučení z extraligy v sezóně 2007/2008 nehrál žádnou soutěž
2008/2009 2. liga 5. 79 bodů Semifinále (prohra 3:2 na zápasy s Hokej Šumperk 2003) Dalibor Gergela Viktor Hlobil a Jaroslav Plachtovič
2009/2010 2. liga 6. 67 bodů Čtvrtfinále (prohra 3:1 na zápasy s HC Zubr Přerov) Pavel Zavrtálek Juraj Jurík
2010/2011 2. liga 13. 35 bodů Daniel Vaněk Juraj Jurík, Josef Štraub a Luboš Jenáček
2011/2012 2. liga 5. 72 bodů Čtvrtfinále (prohra 3:2 na zápasy s LHK Jestřábi Prostějov) Daniel Vaněk Viktor Hlobil a Luboš Jenáček
2012/2013 2. liga 5. 64 bodů Čtvrtfinále (prohra 3:0 na zápasy s HC RT Torax Poruba) Daniel Vaněk Viktor Hlobil
2013/2014 2. liga 5. 74 bodů Semifinále (prohra 3:0 na zápasy s LHK Jestřábi Prostějov) Daniel Vaněk Jiří Weintritt a Viktor Hlobil
2014/2015 2. liga

Osobnosti vsetínského hokeje[editovat | editovat zdroj]

Mistři světa a olympijští vítězové[editovat | editovat zdroj]

Další významní hráči klubu[editovat | editovat zdroj]

Ocenění jednotlivců[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]