Svaz moderní kultury Devětsil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Devětsil byl český levicový umělecký svaz, který působil v letech 1920 až 1930.

Vznik a vývoj Devětsilu

5. října 1920 v Praze vznikl Umělecký svaz Devětsil, založený skupinou socialisticky orientovaných výtvarníků a literátů, kteří se poznali v pražském školním prostředí gymnázií v Křemencově ulici a na Žižkově.[1] Prvními členy byli Artuš Černík, Josef Frič, Josef Havlíček, Adolf Hoffmeister, Karel Prox, Jaroslav Seifert, Ivan Suk, Ladislav Süss, Vladimír Štulc, Karel Teige, Vladislav Vančura, Karel Vaněk (malíř), Karel Veselík a Alois Wachsman. V roce 1923 vznikla i brněnská pobočka. Devětsil je seskupení českých avantgardních umělců. Nejde však pouze o literáty. Jedná se i o herce, výtvarníky, hudebníky apod. Po založení se členové Devětsilu věnovali proletářskému umění a tzv. magickému realismu, od roku 1923 se angažovali v poetismu. Klíčové sborníky Devětsil a Život byly vydány v roce 1922.

V roce 1925 se přejmenoval na Svaz moderní kultury Devětsil. Součástí spolku s vlastní uměleckou správou se v říjnu 1925 stalo Osvobozené divadlo.[2]

Svoji premiéru si Devětsil odbyl 15. prosince v pražském Mozarteu. Představil zde svůj program, své myšlenky a své členy. Členové Devětsilu věřili, že k umělecké revoluci je potřeba organizovanou skupinu, že jednotlivec sám o sobě nemůže nic změnit, ba ani umělecky něčeho velkého dosáhnout – potřebuje být organizován. Staví se proti „staré“ literatuře, jež je psána pro bohatou vrstvu a jdou s revoluční vrstvou – s dělnictvem. Program Devětsilu je vcelku jednoduchý a jasný. Snaží se přiblížit umění co nejširšímu publiku. Chce, aby akce, které pořádá, byly co nejpopulárnější, co nejpřístupnější, co nejrozličnější. K uskutečnění těchto snů jsou však zapotřebí finance. Proto každý člen platil členský příspěvek 20 korun ročně. Z těchto příspěvků byly financovány pořádané akce (přednášky o umění, recitační večery, divadelní představení…). Dále se z těchto peněz vyplácely tzv. umělecké prémie a umožňovaly zavést členské slevy na Devětsilem pořádané akce.

V roce 1929, poté co Jaroslav Seifert spolupodepsal s dalšími spisovateli Manifest sedmi, sepsali Teige, Nezval a Halas spolu s několika dalšími autory protimanifest a Seifert byl na návrh Julia Fučíka z Devětsilu vyloučen.[3]

Postupem času odcházeli z Devětsilu mnozí členové, architekti, filmoví a divadelní umělci, hudebníci a nakonec i zakládající umělci. Teige po odchodu věnoval svůj čas především architektuře a teorii umění.[4] Někteří odcházejí do jiné umělecké skupiny s názvem Literární skupina. Devětsil a Literární skupina sice měly podobné zaměření, ale lišily se jejich názory. Na odchod Teigeho a Seiferta reagoval Josef Hora ve své krátké básni Žák Devětsilu.

Pražská skupina vydávala časopisy Revue Devětsilu (ReD, měsíčník pro moderní kulturu; vycházel v letech 1927 – 1931) a Disk a brněnská skupina vydávala časopis Pásmo. Zároveň členové Devětsilu přispívali i do časopisu vydávaného Literární skupinou Host. V roce 1927 ukončila svoje působení brněnská skupina a v roce 1930 padla i poslední bašta Devětsilu tj. pražská skupina.

Citát

„ Bylo nás právě devět. Ale to nebyl nikterak důvod ke jménu spolku. V té době právě vyšla Krakonošova zahrada bratří Čapků a v té jsme listovali, hledajíce příhodný název. Hoffmeister navrhoval Zlaté kapradí. To bylo však zamítnuto. Ale v téže knížce objevil Teige – devětsil. Toto jméno bylo okamžitě přijato. “
— Jaroslav Seifert [5]

Představitelé

Zakladatelé:

Vůdčí osobnosti:

Čestní členové:[6]

Architekti:

Básníci:

Herci:

Petr Dolan (=Jiří Voskovec) jako Ríša a Božena Svobodová jako bytná ve filmu „Pohádka máje“ režiséra Karla Antona z roku 1926
  • Jiří Voskovec – vyloučen, pro roli ve filmu Pohádka máje [8], která se ostatním členům zdála nedůstojná revolučního umělce, předlohu k tomuto filmu napsal Vilém Mrštík
  • Jan Werich – později své členství v této skupině popíral (mj. v Táto povídej – rozhovoru se svou dcerou Janou)

Hudebníci:

Režiséři:

Spisovatelé:

Výtvarníci:

Fotografové:

Teoretici / literární vědci:

Odkazy

Reference

  1. ↑ Podzemská L, ČASOPIS REVUE DEVĚTSIL V KULTURNÍM KONTEXTU SVÉ DOBY, 2011, Bakalářská práce, Ústav bohemistiky, FF JCU
  2. ↑ Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, 247 s. Týž: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, 1982, 216 s. Týž: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN 80-204-0165-2. Blíže in: [1]
  3. ↑ Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Praha, Československý spisovatel, 1982, str. 587
  4. ↑ Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Praha, Československý spisovatel, 1982, str. 524–5
  5. ↑ Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Praha, Československý spisovatel, 1982, str. 341
  6. ↑ HNÁTEK, Václav. Čestným členem brněnského Devětsilu byl i Charlie Chaplin [online]. iDNES.cz, 29. listopadu 2014. Dostupné online. 
  7. ↑ Čestným členem brněnského Devětsilu byl i Charlie Chaplin
  8. ↑ Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Praha, Československý spisovatel, 1982, str. 261

Související články

Literatura

  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. 
  • Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo. Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, 247 s.
  • ŠEBOROVÁ, Silvie. Devětsil: parta kamarádů ze školních lavic. Živá historie. Duben 2009, s. 78-79. 
Devětsil (1920–1930)
zakladatelé
vůdčí osobnosti
architekti
básníci
hudebníci
režiséři
spisovatelé
výtvarníci
fotografové
kritici, teoretici, vědci
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Svaz_moderní_kultury_Devětsil&oldid=16417782“