Přeskočit na obsah

Skuhrov (okres Havlíčkův Brod): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m editace uživatele 37.221.250.248 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ
značka: rychlé vrácení zpět
doplnil jsem historii
značky: revertováno možný vandalismus problematická IP editace z Vizuálního editoru
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - česká obec
{{Infobox - česká obec
| název = Skuhrov
| název = Skuhrov
| status = obec
| status = Obec (Česko)
| kraj = [[Kraj Vysočina|Vysočina]]
| kraj = Kraj Vysočina
| okres = Havlíčkův Brod
| okres = Havlíčkův Brod
| obec s rozšířenou působností = [[Havlíčkův Brod]]
| obec s rozšířenou působností = Havlíčkův Brod
| pověřená obec = [[Havlíčkův Brod]]
| pověřená obec = Havlíčkův Brod
| země = [[Čechy]]
| země = Čechy
| katastrální území = Skuhrov u Havlíčkova Brodu
| katastrální území = Skuhrov u Havlíčkova Brodu
| PSČ = 582 41
| PSČ = 582 41
Řádek 17: Řádek 17:
| e-mail = starosta.skuhrov@seznam.cz
| e-mail = starosta.skuhrov@seznam.cz
| starosta = Lukáš Blažek
| starosta = Lukáš Blažek
| starosta aktuální k = 2023
| starosta aktuální k = 2024
| NUTS3 = CZ063
| NUTS3 = CZ063
| nadmořská výška = 502mn.m.
}}
| rozloha = 4,99km
'''Skuhrov''' ({{Vjazyce2|de|''Skuchrow''}}) je [[obec]] v [[Okres Havlíčkův Brod|okrese Havlíčkův Brod]] v [[kraj Vysočina|Kraji Vysočina]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel.
| počet domů = 150
}}
'''Skuhrov''' ({{Vjazyce2|de|''Skuchrow''}}) je [[obec]] v [[Okres Havlíčkův Brod|okrese Havlíčkův Brod]] v [[kraj Vysočina|Kraji Vysočina]]. Žije zde 311 obyvatel.


== Historie ==
== Historie ==
Skuhrov byl pravděpodobně založen na přechodu od 12. do 13. století benediktinským klášterem Vilémov na Haberské stezce, staré obchodní stezce na Moravu , která v té době nabývala na významu díky stříbrným dolům u Havlíčkova Brodu . První písemná zmínka o obci a farním kostele je z roku 1352. Do husitských válek patřil Skuhrov a dalších 26 vsí pod haberskou mnišskou správu. Po zničení kláštera husity se rozsáhlého klášterního majetku zmocnili nejprve různí světští páni a nakonec panství Habry a Světlá připadlo králi Zikmundovi . Po roce 1429 je přenechal Mikuláši I. Trčkovi z Lípy , který zboží přidal ke svému lipnickému panství . Skuhrovská farnost zanikla za husitských válek. Přenesením mocenského sídla do Světlé se Skuhrov stal součástí moci Světlé. Po zavraždění Adama Erdmanna Trčky z Lípy zabavil 29. března 1634 císař Ferdinand II. jeho statky a statky jeho otce Jana Rudolfa Trčky z Lípy ; Konfiskační patent byl potvrzen v květnu 1636 Reichshofratem ve Vídni.
První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1352]].

Ferdinand II. nechal panství Světlá rozdělit na statky a prodat svým oblíbencům. Skuhrov byl přidělen k panství Habry , které císařský generál Johann Reinhard von Walmerode získal na Nymburce v roce 1636. O novou nemovitost projevil malý zájem, ale nenašel kupce. V roce 1666 koupila panství Habry od nezletilých walmerodských dědiců Johanna Eusebia Barbara Ždárského ze Ždaru . Císařská hraběnka Caretto di Millesimo sňatkem prodala Habry roku 1681 Johannu Sebastianu von Pötting and Persing na Žákách . Adolph Felix von Pötting a Persing nechali kostel v roce 1727 zrestaurovat a spolu s Dolno krupským statkářem Franzem Leopoldem Schönowetzem von Ungerswerth založili farnost, která zahrnovala dva filiální kostely v Dolní krupé (do roku 1762) a Lučici (do roku 1787). V roce 1808 Adolph von Pötting a Persing prodali panství Habry s připojenými statky Tis a Zboží Johannu von Badenthal, po kterém jej v roce 1814 zdědil jeho syn Joseph.

V roce 1840 se obec ''Skuhrov ležící v'' okrese Čáslav skládala ze 43 domů, ve kterých žilo 333 lidí včetně židovské rodiny. Farní kostel sv. Mikuláše, fara a škola. V obci byl hostinec. Stranou byly jednotlivé vrstvy. ''Skuhrow'' byl farností pro Radostin ,Olešnou s ''Červený Důl'' ,''Veselá'' a Sedletín.''Skuhrov'' zůstal podřízen Haberské vládě až do poloviny 19. století .

Po zrušení patrimoniální správy tvoří Skuhrov od roku 1849 obec v soudním okrese Habry. Od roku 1868 patřilo místo k okresu Čáslav . Franz von Puthon, který v roce 1862 získal haberské panství s Tisem a Zbožím, je v roce 1869 prodal Franzi Altgrafovi von Salm-Reifferscheidt-Hainspach na Světlé . V roce 1869 měl Skuhrov 362 obyvatel a skládal se ze 44 domů. Po smrti Franze von Salm-Reifferscheidta připadlo panství v roce 1887 jeho sestře Johanně. z Thunu a Hohensteinu do Klösterle a Žehušic , v roce 1892 zdědil velký majetek její syn Josef Oswald von Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheidt .


== Obyvatelstvo ==
== Obyvatelstvo ==
V roce 1900 žilo ve Skuhrově 341 obyvatel, v roce 1910 371. V roce 1930 měl Skuhrov 314 obyvatel a sestával z 69 domů. V roce 1949 byla obec přidělena k Okresu Havlíčkův Brod . Při sčítání lidu v roce 2001 žilo v 85 domech obce 249 lidí. A v roce 2024 zde žije 311 lidí.
{| class="wikitable" style="text-align:right"
{| class="wikitable" style="text-align:right"
|+ Vývoj počtu obyvatel Skuhrova<ref>{{Citace monografie
|+ Vývoj počtu obyvatel Skuhrova<ref>{{Citace monografie
Řádek 77: Řádek 87:
|}
|}


== Školství ==
==== Školství ====
* Základní škola Skuhrov
* Základní škola Skuhrov



Verze z 17. 5. 2024, 18:34

Skuhrov
Kostel svatého Mikuláše
Kostel svatého Mikuláše
Znak obce SkuhrovVlajka obce Skuhrov
znakvlajka
Lokalita
StatusObec (Česko)
Pověřená obecHavlíčkův Brod
Obec s rozšířenou působnostíHavlíčkův Brod
(správní obvod)
OkresHavlíčkův Brod
KrajKraj Vysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel312 (2024)[1]
Rozloha4,99km km²
Katastrální územíSkuhrov u Havlíčkova Brodu
Nadmořská výška502mn.m. m n. m.
PSČ582 41
Počet domů106 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduSkuhrov 48
582 41 Skuhrov u Havl. Brodu
starosta.skuhrov@seznam.cz
StarostaLukáš Blažek
Oficiální web: www.skuhrov-hb.cz
Skuhrov
Skuhrov
Další údaje
Kód obce569470
Kód části obce149039
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skuhrov (německy Skuchrow) je obec v okrese Havlíčkův BrodKraji Vysočina. Žije zde 311 obyvatel.

Historie

Skuhrov byl pravděpodobně založen na přechodu od 12. do 13. století benediktinským klášterem Vilémov na Haberské stezce, staré obchodní stezce na Moravu , která v té době nabývala na významu díky stříbrným dolům u Havlíčkova Brodu . První písemná zmínka o obci a farním kostele je z roku 1352. Do husitských válek patřil Skuhrov a dalších 26 vsí pod haberskou mnišskou správu. Po zničení kláštera husity se rozsáhlého klášterního majetku zmocnili nejprve různí světští páni a nakonec panství Habry a Světlá připadlo králi Zikmundovi . Po roce 1429 je přenechal Mikuláši I. Trčkovi z Lípy , který zboží přidal ke svému lipnickému panství . Skuhrovská farnost zanikla za husitských válek. Přenesením mocenského sídla do Světlé se Skuhrov stal součástí moci Světlé. Po zavraždění Adama Erdmanna Trčky z Lípy zabavil 29. března 1634 císař Ferdinand II. jeho statky a statky jeho otce Jana Rudolfa Trčky z Lípy ; Konfiskační patent byl potvrzen v květnu 1636 Reichshofratem ve Vídni.

Ferdinand II. nechal panství Světlá rozdělit na statky a prodat svým oblíbencům. Skuhrov byl přidělen k panství Habry , které císařský generál Johann Reinhard von Walmerode získal na Nymburce v roce 1636. O novou nemovitost projevil malý zájem, ale nenašel kupce. V roce 1666 koupila panství Habry od nezletilých walmerodských dědiců Johanna Eusebia Barbara Ždárského ze Ždaru . Císařská hraběnka Caretto di Millesimo sňatkem prodala Habry roku 1681 Johannu Sebastianu von Pötting and Persing na Žákách . Adolph Felix von Pötting a Persing nechali kostel v roce 1727 zrestaurovat a spolu s Dolno krupským statkářem Franzem Leopoldem Schönowetzem von Ungerswerth založili farnost, která zahrnovala dva filiální kostely v Dolní krupé (do roku 1762) a Lučici (do roku 1787). V roce 1808 Adolph von Pötting a Persing prodali panství Habry s připojenými statky Tis a Zboží Johannu von Badenthal, po kterém jej v roce 1814 zdědil jeho syn Joseph.

V roce 1840 se obec Skuhrov ležící v okrese Čáslav skládala ze 43 domů, ve kterých žilo 333 lidí včetně židovské rodiny. Farní kostel sv. Mikuláše, fara a škola. V obci byl hostinec. Stranou byly jednotlivé vrstvy. Skuhrow byl farností pro Radostin ,Olešnou s Červený Důl ,Veselá a Sedletín.Skuhrov zůstal podřízen Haberské vládě až do poloviny 19. století .

Po zrušení patrimoniální správy tvoří Skuhrov od roku 1849 obec v soudním okrese Habry. Od roku 1868 patřilo místo k okresu Čáslav . Franz von Puthon, který v roce 1862 získal haberské panství s Tisem a Zbožím, je v roce 1869 prodal Franzi Altgrafovi von Salm-Reifferscheidt-Hainspach na Světlé . V roce 1869 měl Skuhrov 362 obyvatel a skládal se ze 44 domů. Po smrti Franze von Salm-Reifferscheidta připadlo panství v roce 1887 jeho sestře Johanně. z Thunu a Hohensteinu do Klösterle a Žehušic , v roce 1892 zdědil velký majetek její syn Josef Oswald von Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheidt .

Obyvatelstvo

V roce 1900 žilo ve Skuhrově 341 obyvatel, v roce 1910 371. V roce 1930 měl Skuhrov 314 obyvatel a sestával z 69 domů. V roce 1949 byla obec přidělena k Okresu Havlíčkův Brod . Při sčítání lidu v roce 2001 žilo v 85 domech obce 249 lidí. A v roce 2024 zde žije 311 lidí.

Vývoj počtu obyvatel Skuhrova[3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2014
Počet obyvatel 362 374 346 341 371 341 314 285 313 293 251 259 249 257 254

Školství

  • Základní škola Skuhrov

Pamětihodnosti

Galerie

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 558–559. 

Externí odkazy