Sin-ťiang

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Sin‑ťiang)
Skočit na: Navigace, Hledání
Sin-ťiang
新疆维吾尔自治区
شىنجاڭ ئۇيغۇر ئاپتونوم رايونى
geografie

China-Xinjiang.png
Autonomní oblast Sin-ťiang (červeně) v Čínské lidové republice

Hlavní město: Urumči
Status: autonomní oblast
Rozloha: 1 626 000 km²
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 21 310 000 (2008)
Hustota zalidnění: 12,30 ob./km²
HDP/obyv: 4 633 USD
Jazyk: čínština, ujgurština
Národnostní složení: Ujgurové, Chanové, Kazaši, Chuejové
Náboženství: Islám
správa regionu
Nadřazený celek: Čínská lidová republika
Podřízené celky: 2 městské prefektury, 7 prefektur, 4 městské okresy, 5 autonomních prefektur
Vznik: 1955
Měna: RMB
mezinárodní identifikace
ISO 3166-2: 新 (Xīn)
Telefonní předvolba: (+86)

Sin-ťiang (čínsky: 新疆; pinyin: Xīnjiāng), plným jménem Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang (ujgursky شىنجاڭ ئۇيغۇر ئاپتونوم رايونى, Shinjang Uyghur Aptonom Rayoni, čínsky 新疆维吾尔自治区, pinyin Xīnjiāng Uyghur Zìzhìqū, Xīnjiāng Wéiwú'ěr Zìzhìqū, český přepis Sin-ťiang wej-wu-er c'-č'-čchü, mongolsky Шинжаан-Уйгарын Өөртөө засах орон, Šinžaan-Ujgaryn Öörtöö zasah oron, kazašsky Шинжәң Ұйғыр аутономиялық ауданы, Šinžäŋ Ūjghyr autonomijalyq audany) je autonomní oblast na úrovni provincie Čínské lidové republiky.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Sin-ťiang leží v severozápadní Číně, v centru euroasijského kontinentu, a s rozlohou 1 660 000 km² je největší provincií ČLR. Na severu, západě a jihozápadě hraničí s osmi státy: Mongolskem, Ruskem, Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem, Afghánistánem, Pákistánem a Indií; hraniční čára je 5 400 km dlouhá. Na východě sousedí s čínskými provinciemi Kan-su a Čching-chaj, na jihu s Tibetskou autonomní oblastí.

Jedná se o území bývalé separatistické republiky Východní Turkestán.

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

český přepis / český pchin-jin ujgursky
přepis ujgurštiny
čínsky
Pchin-jin
obyvatelstvo
(2010)
Autonomní prefektury
Kazašská autonomní prefektura Ili ئىلى قازاق ئاپتونوم ئوبلاستى
Ili QazaQ Aptonom Oblasti
伊犁哈萨克自治州
Yīlí Hāsàkè Zìzhìzhōu
2 482 627
Mongolská autonomní prefektura Bortala بۆرتالا موڭغۇل ئاپتونوم ئوبلاستى
Börtala Mongghul Aptonom Oblasti
博尔塔拉蒙古自治州
Bó'ěrtǎlā Měnggǔ Zìzhìzhōu
443 680
Chuejská autonomní prefektura Čchang-ťi سانجى خۇيزۇ ئاپتونوم ئوبلاستى
Sanji Xuyzu Aptonom Oblasti
昌吉回族自治州
Chāngjí Huízú Zìzhìzhōu
1 428 592
Kyrgyzská autonomní prefektura Kizilsu قىزىلسۇ قىرغىز ئاپتونوم ئوبلاستى
Qizilsu Qirghiz Aptonom Oblasti
克孜勒苏柯尔克孜自治州
Kèzīlèsū Kē'ěrkèzī Zìzhìzhōu
525 599
Mongolská autonomní prefektura Bayin'gholin بايىنغولىن موڭغۇل ئاپتونوم ئوبلاستى
Bayingholin Mongghul Aptonom Oblasti
巴音郭楞蒙古自治州
Bāyīnguōlèng Měnggǔ Zìzhìzhōu
1 278 492
Prefektury
Prefektura Altaj
součást Kazašské autonomní prefektury Ili
ئالتاي ۋىلايىتى
Altay Wilayiti
阿勒泰地区
Ālètài Dìqū
526 980
Prefektura Tcha-čcheng (Tarbagatay)
součást Kazašské autonomní prefektury Ili
تارباغاتاي ۋىلايىتى
Tarbaghatay Wilayiti
塔城地区
Tǎchéng Dìqū
1 219 212
Prefektura Turfan تۇرپان ۋىلايىتى
Turpan Wilayiti
吐鲁番地区
Tǔlǔfān Dìqū
622 679
Prefektura Kumul (Chami) قۇمۇل ۋىلايىتى
Qumul Wilayiti
哈密地区
Hāmì Dìqū
572 400
Prefektura Kašgar قەشقەر ۋىلايىتى
Qeshqer Wilayiti
喀什地区
Kāshí Dìqū
3 979 362
Prefektura Aksu ئاقسۇ ۋىلايىتى
Aqsu Wilayiti
阿克苏地区
Ākèsū Dìqū
2 370 887
Prefektura Chotan خوتەن ۋىلايىتى
Xoten Wilayiti
和田地区
Hétián Dìqū
2 014 365
Městské prefektury
Karamay قاراماي شەھرى
Qaramay Shehri
克拉玛依市
Kèlāmǎyī Shì
391 008
Urumči ئۈرۈمچى شەھرى
Ürümchi Shehri
乌鲁木齐市
Wūlǔmùqí Shì
3 110 280
Městské okresy
(spravovány Armádními sbory produkce a výstavby ČLR)
Š'-che-c' شىخەنزە شەھرى
Shixenze Shehri
石河子市
Shíhézǐ Shì
635 582
Wu-ťia-čchü ئۇجاچۇ شەھرى
Wujachu Shehri
五家渠市
Wǔjiāqú Shì
72 613
Tumxuk (Tumšuke) تۇمشۇق شەھرى
Tumshuq Shehri
图木舒克市
Túmùshūkè Shì
147 465
Aral ئارال شەھرى
Aral Shehri
阿拉尔市
Ālā'ěr Shì
166 205
Beitun بەيتۈن شەھىرى
Beatün Shehiri
北屯市
Běitún Shì
76 300

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Oblast je obývána početnou národnostní menšinou Ujgurů (přibližně 9 milionů obyvatel), jejichž mateřským jazykem je ujgurština, středoasijský jazyk turkického původu. Další zdejší významné národnostní menšiny jsou Kazaši a Mongolové.

Související články[editovat | editovat zdroj]