Sergej Fjodorovič Achromejev
Sergej Fjodorovič Achromejev | |
---|---|
Narození | 5. května 1923 Vindrej, Mordvinská ASSR |
Úmrtí | 24. srpna 1991 Moskva Moskva |
Místo pohřbení | Trojekurovský hřbitov v Moskvě |
Civilní činnost | člen ÚV KSSS (1983–90) |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | maršál Sovětského svazu |
Doba služby | 1940-1991 |
Sloužil | SSSR |
Složka | Rudá armáda/Sovětská armáda |
Velel | 7. tanková armáda (1968–72) Hlavní operační správa Generálního štábu (1974–79) 1. zástupce náčelníka Generálního štábu (1979–84) Generální štáb (1984–88) |
Války | Druhá světová válka Sovětská válka v Afghánistánu |
Vyznamenání | 2x Řád rudé hvězdy 4x Leninův řád Řád "Za službu vlasti v Ozbrojených silách SSSR" III.stupně Hrdina Sovětského svazu Řád Vlastenecké války I.stupně Řád říjnové revoluce |
multimediální obsah na Commons |
Sergej Fjodorovič Achromejev (rusky Ахромеев Сергей Федорович, 5. května 1923 Vindrej, Mordvinská ASSR) – 24. srpna 1991 Moskva) byl sovětský voják, maršál ruské národnosti, náčelník generálního štábu Sovětské armády v letech 1984 - 1988.
Život
Ve Velké vlastenecké válce bojoval v jednotkách Leningradského, Stalingradského, Jižního a 4. ukrajinského frontu.
Po 2. světové válce postupoval ve funkcích i hodnostech, až byl v roce 1974 převelen do generálního štábu do funkce náčelníka Hlavní operační správy, později byl 1. zástupcem náčelníka generálního štábu. Jeho zásluhy při organizaci a plánování afgánské války mu v květnu 1982 vynesly titul Hrdina Sovětského svazu. Blízký vztah, negativně vnímaný kolegy,[1] k ministru obrany Ustinovovi, mu vynesl v březnu 1983 povýšení na maršála Sovětského svazu. Po odchodu náčelníka generálního štábu Ogarkova byl jeho přirozeným nástupcem, v nové funkci zprvu podporoval politiku Gorbačova i proti svým podřízeným, ale po nějaké době oponoval jednostranným ústupkům v odzbrojovacích jednáních s USA.[2] Nakonec byl v prosinci 1988 nahrazen poslušnějším generálem.
Po neúspěšném pokusu skupiny konzervativců o převzetí moci v SSSR spáchal dne 24. srpna 1991 sebevraždu. Pochován je na Trojekurovském hřbitově v Moskvě.
Vzdělání
- 1942 absolvoval Vojensko-námořní vysokou školu M.V.Frunze
- 1942 absolvoval 2. Astrachaňskou pěchotní školu (v dvouměsíčním programu)
- 1945 absolvoval Vysokou důstojnickou školu samohybného dělostřelectva tankových a mechanizovaných vojsk
- 1952 absolvoval Vojenskou akademii tankových a mechanizovaných vojsk
- 1967 absolvoval Vojenskou akademii generálního štábu
Vojenská kariéra
- 30. června 1940 odveden
- 17. října 1942 - listopad 1944 - velitel čety, náčelník štábu praporu, pomocník náčelníka štábu pluku, velitel praporu
- září 1945 - září 1947 - velitel praporu
- červenec 1952 - srpen 1955 - náčelník štábu pluku
- srpen 1955 - prosinec 1957 — velitel tankového pluku
- prosinec 1957 - prosinec 1960 - zástupce velitele tankové divize
- prosinec 1960 - září 1965 - velitel tankové (výcvikové) divize
- červenec 1967 - říjen 1968 - náčelník štábu 8. tankové armády
- říjen 1968 - květen 1972 - velitel 7. tankové armády
- květen 1972 - březen 1974 - náčelník štábu Dálněvýchodního vojenského okruhu
- březen 1974 - únor 1979 - náčelník Hlavní operační správy a zástupce náčelníka Generálního štábu Ozbrojených sil SSSR
- únor 1979 - září 1984 - 1. zástupce náčelníka Generálního štábu Ozbrojených sil SSSR
- září 1984 - prosinec 1988 - náčelník Generálního štábu Ozbrojených sil SSSR
- od prosince 1988 ve Skupině generálních inspektorů, poradce prezidenta SSR
Hodnosti
- 8. prosince 1956 - plukovník
- 13. dubna 1964 - generálmajor tankových vojsk
- 21. února 1969 - generálporučík tankových vojsk
- 30. října 1974 - generálplukovník
- 24. dubna 1979 - armádní generál
- 25. března 1983 - maršál Sovětského svazu
Řády a vyznamenání
- 2x Řád rudé hvězdy (15. září 1943, 30. prosince 1956)
- 4x Leninův řád (23. února 1971, 21. února 1978, 28. dubna 1980, 7. května 1982)
- Řád "Za službu vlasti v Ozbrojených silách SSSR" III.stupně (30. dubna 1975)
- Hrdina Sovětského svazu (7. května 1982)
- Řád Vlastenecké války I.stupně (6. dubna 1985)
- Řád říjnové revoluce (7. ledna 1988)
- 16 medailí a 24 zahraničních řádů a medailí
Politická činnost
- Od srpna 1943 člen VKS(b)
- březen 1981 - červen 1983 - kandidát ÚV KSSS
- červen 1983 - červenec 1990 - člen ÚV KSSS
- 1984 - 1989 - poslanec Nejvyššího sovětu SSSR
- 1989 - 1991 - lidový poslanec SSSR
Odkazy
Reference
- ↑ АМЕЛЬКО, Николай Николаевич. В интересах флота и государства: Воспоминания адмирала. Moskva: Наука, 2003. 181 s. ISBN 5–02–006291-X. Kapitola В генеральном штабе Вооруженных Сил СССР, s. 127-133.
- ↑ ГАРЕЕВ, Махмут. Человек чести и долга. Красная звезда. 30. duben 2003. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sergej Fjodorovič Achromejev na Wikimedia Commons
- (rusky) Životopis S. F. Achromejeva
- (rusky) Životopis S. F. Achromejeva na warheroes.ru
Předchůdce | Sergej Fjodorovič Achromejev | Nástupce |
---|---|---|
Nikolaj Ogarkov | Náčelník generálního štábu září 1984– prosinec 1988 |
Michail Mojsejev |
- Maršálové SSSR
- Ruští válečníci
- Narození 1923
- Narození 5. května
- Narození v Mordvinsku
- Úmrtí v Moskvě
- Úmrtí 1991
- Úmrtí 24. srpna
- Sebevrazi
- Hrdinové Sovětského svazu
- Nositelé Leninova řádu
- Nositelé Řádu rudého praporu
- Nositelé Řádu Říjnové revoluce
- Pohřbení na Trojekurovském hřbitově
- Nositelé Řádu rudé hvězdy (SSSR)