Rechovot
| Rechovot רחובות | |
|---|---|
 Knihovna v Rechovotu | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 31°53′38″ s. š., 34°48′59″ v. d. |
| Nadmořská výška | 25 m n. m. |
| Stát |  Izrael |
| distrikt | Centrální |
  Rechovot | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 23,041[1] km² |
| Počet obyvatel | 128 900[2] |
| Hustota zalidnění | 5574,5 (r.2014) obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Rachamim Malul (רחמים מלול) |
| Vznik | 1890 |
| Zakladatel | Židé z Polska |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 76100 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rechovot (hebrejsky 
רְחוֹבוֹת, v oficiálním přepisu do angličtiny Rehovot[3]) je město v Centrálním distriktu Státu Izrael. Starostou města je Rachamim Malul.
Geografie
Leží v nadmořské výšce 25 metrů, cca 20 km jižně od Tel Avivu v rovinaté pobřežní planině. Na jihozápadní straně města protéká potok Sorek.
Město je na dopravní síť napojeno soustavou četných dálničních tahů. Jde zejména o dálnici číslo 40 a dálnici číslo 42. Ve městě stojí železniční stanice Rechovot. Prochází tudy železniční trať Tel Aviv – Aškelon.
Dějiny
Rechovot byl vybudován na místě, kde stával Doron, židovská komunita, která existovala již v dobách Mišny. Na stejném místě také v římském, byzantském a raně arabském období stával Khirbet Duran. Město je pojmenováno po biblickém městě, které se ale nacházelo jinde, konkrétně v Negevské poušti na jihu dnešního Izraele.
Rechovot byl založen roku 1890[3] polskými Židy, kteří se rozhodli být nezávislí na pomoci filantropa barona Edmonda de Rothschilda. V té době šlo o jednu z mála židovských osad v turecké Palestině, která nebyla sponzorovaná Rothschildem. Název města vybral jeden z jeho zakladatelů Izrael Belkind podle verše z Genesis: „Pojmenoval ji Rechobót a řekl: „Teď už nám Hospodin poskytl prostor, abychom se mohli na zemi rozplodit.““[4][5]
V roce 1906 přišli do města židovští imigranti z Jemenu. Šlo o jednu z prvních vln jemenitské imigrace do dnešního Izraele. Pro ně tu vznikla čtvrť Ša'arajim, od roku 1920 fakticky sloučená s Rechovotem (oficiálně došlo ke sloučení roku 1944). Během 20. století Rechovot pohltil i dosud samostatnou vesnici Zarnuga (založena 1951, připojena 1954, později přejmenována na čtvrť Kirjat Moše), Kfar Gvirol (založena 1952, připojena 1954) a Kfar Marmurek (založena 1929, připojena 1956).[5]
První osadníci tvrdě pracovali, přičemž původně se obec orientovala na zemědělství. Vysázeli vinice, mandloňové sady a citrusové háje. Rechovot se stal jedním z hlavních izraelských citrusových center a jeho pozice se ještě více upevnila poté, co byl v roce 1965 otevřen přístav v Ašdodu. Roku 1950 byl povýšen na město.[5]
Mezi lety 1914 a 1991 se populace Rechovotu rozrostla z 995 obyvatel na 81 000 a rozloha města se více než zdvojnásobila. V roce 1995 se odhadovalo, že v Rechovotu a jeho zázemí žije na 337 800 obyvatel. V roce 1932 sem byla přesunuta z Tel Avivu zemědělská výzkumná stanice, která se o 30 let později stala Zemědělskou fakultou Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. V roce 1934 založil Chajim Weizmann v Rechovotu Daniel Sieff Research Institute, který byl v roce 1949 přejmenován, na jeho počest, na Weizmannův institut věd. Ten se stal světově významným vědeckým střediskem. Symbol vědy (mikroskop) se dostal i do oficiálního znaku Rechovotu.[5] Na jižním okraji města se rozkládá areál Kaplanovy nemocnice.
Demografie
Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - cca 106 600 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 112 300 osob).[3]
Jde o velkou obec městského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 128 900 lidí.[2] K roku 2007 ve městě žilo 49 600 mužů a 52 300 žen. Věková skladba obyvatelstva byla: 31,6 % ve věku do 19 let, 16,1 % ve věku 20-29 let, 18,2 % ve věku 30-44 let, 18,2 % ve věku 45-59 let, 3,5 % ve věku 60-64 let a 12,3 % starších 65 let.[6]
| Rok | 1948 | 1961 | 1972 | 1983 | 1995 |
|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 12 522 | 29 003 | 39 298 | 67 935 | 84 143 |
| Rok | 2001 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 97 000 | 100 103 | 101 873 | 103 041 | 104 545 | 106 196 | 108 346 | 112 662 | 115 600 | 118 100 | 120 900 | 125 000 | 128 900 |
* údaje za rok 2001 a od roku 2010 zaokrouhleny na stovky
Významní rodáci
- Ari Šavit, izraelský novinář a spisovatel
Partnerská města
Manchester, Spojené království
Paraná, Argentina
Grenoble, Francie
Filadelfie, Spojené státy americké- Rochester, Spojené státy americké
Heidelberg, Německo
Odkazy
Reference
- ↑ נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ a b c POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2014 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2015 [cit. 2015-09-11]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
- ↑ a b c d יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ Gn 26, 22 (Kral, ČEP)
- ↑ a b c d Rehovot (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2008-06-01]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2008 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (hebrejsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rechovot na Wikimedia Commons - (hebrejsky) Oficiální internetové stránky
